Je to takové obecně zjednodušující? Protože je docela rozdíl mezi cyan a blue a mezi magenta a red. Zatímco složení barev pro odrazné plochy (CMY) je složeno z uvedených 3 barev, barva světla, které vnímáme například z pouliční lampy charakterizuje složení 3 barev (RGB). z logiky věci by pak yellow a green měla být ta samá barva, jenže není...
Docela hezký a přitom stručný článek. Jen bych k větě "lékaři využívali při léčbě ženské hysterie (za tu se tehdy počítalo v podstatě cokoli od častých bolestí hlavy až po psychické zhroucení), ale vypadá to, že jde spíš o nepodložený mýtus" doplnil logickou souvislost. Pokud je jakýkoli tvor uspokojený, tak je spokojený. A tedy není podrážděný. A tudíž není hysterický.
Článek je zajímavý. Ale je potřeba si uvědomit, že na citlivosti nic zvláštního není. Svět je barevný, takže někdo je menší nebo větší, někdo je tenčí, jiný tlustší, někdo je vlasatý, jiný plešatý atd. Senzory v těle jsou důležité, ale je třeba s nimi umět zacházet a v případě potřeby, kdy hrozí saturace z okolních vlivů, umět vypnout. To samozřejmě bere energii, takže dlouhodobě to je energeticky dost náročné. Proto je potřeba mít místo klidu, kde lze senzory bez obav zapnout a dopřát si úlevu. Pokud takové místo není, hrozí neočekávané stavy. Klidné místo ale potřebujeme všichni, i ti "méně" citliví. Oni jen více vydrží, zato když u nich dojde k saturaci, je jejich jednání o to překvapivější. Prostě "chytnou saze". A i když k saturaci nedojde, bez toho, aby se "hodil do klidu", nikdo permanentně nevydrží.
Historie hovoří o tom, že tento fenomén je nezávislý na tom, jestli je svět online nebo ne. Vzpomeňme například na módu korzetů, kdy šlo často o zdraví. Vzpomínám na vyprávění o své příbuzné, která v době 1. republiky nosila i v mrazech takový ten baret nakřivo přes jedno ucho. Perfektní móda. Dostala zánět trojklanného nervu. A i relativně nedávná móda holého bříška byla obzvlášť v zimním období praktická. Pokud má kterákoli žena pochybnosti o svém půvabu, doporučil bych jí navštívit stránky s pornem a aby se zamyslela, jak je možné, že každé zboží tam má svého kupce. Snad tady nezpůsobím tímto vyjádřením "vzbouření na vsi".
Zajímavý článek, pochopil jsem z něj, že každý učitel si může sám zvolit svůj způsob výuky dějepisu a zvolit i čas, po který určité období dějin bude vyučovat. Řekl bych, že když není něco pevně dané, stejně si to každý učitel přizpůsobí podle sebe a toho, které období je jemu samotnému nejbližší. To nemusí být na škodu, důležité je, jestli dokáže pro svůj výklad dějin žáky nadchnout. Historie se totiž stále opakuje, pouze v jiném kabátě. Fandím učitelům, kteří dokážou svůj výklad dějin podávat plasticky v souvislostech bez ideologického zabarvení s odkazem na mechanismy, které ve společnosti mnohdy po staletí fungují. Ne vždy se to podaří.
Chci, ať někdo znovu natočí pohádku srovnatelnou se „Třemi oříšky pro Popelku“. Opravdu toho chci tolik? Vždyť se snad ve škole tvůrci učili, jak se to má dělat.
To jako vážně? Jsou věci, které se nedají naučit. Ale je nutno se k nim prožít. A taky to chce trochu štěstí. Například, u "Tří oříšku pro Popelku" vznikl sníh jaksi mimoděk, nebyl ve scénáři, pokud jsem dobře získal informaci. Prostě se natáčení nějak protáhlo a napadl sníh. Totéž se může stát s obsazováním postav, kdy původní záměr nevyjde. Ne všechno se dá naplánovat a naučit.
1
Sledujících
1
Sleduje
1
Sledujících
1
Sleduje
Chytrá žena řeší politiku přes svého partnera, protože ví, že nemusí být v první linii. Ženy bývají pocitovější a v politice je často třeba zachovat chladnou hlavu a improvizovat podle situace, protože jde v podstatě o hru. A žena má ráda všechno předem dané. Tak jsme prostě geneticky vybaveni, není na tom nic špatného.
1 odpověď