Nyní může podobným způsobem dávat příkazy AI asistentům a ti za něj mohou psát skripty. „Vlastně jsem zase šéf programátorů. A otevřelo mi to oči, začal jsem dělat věci, na které bych dříve nedosáhl, nebo se do nich nepustil,“ všímá si Šlerka. „V tomhle je to skvělé.“
Toto platí pro přechodné období, než ti, kteří dělali nebo dělají věci postaru, odejdou. A až se propojí jednotlivé segmenty AI, bude všechno jinak.
Takových reklam bylo víc, např. Zonky.... Ano, úspěšné byly ty, co měly v sobě nějakou přidanou hodnotu, jako je vtip. A vtip z principu nemůže být korektní. Rozhoduje míra nekorektnosti, např. vulgarita apod. Korektní reklamy jsou jako jídlo bez ingrediencí, pokud něco sleduju a začne reklama, vypínám zvuk.
Na nějakou skutečnou recenzi seriálu je asi ještě dost času. Kdyby byl první tohoto druhu, který od p. Stracha vidím, tak by mne asi spíš zaujal i tento úvodní díl. Takhle jsem se nedokázal vnořit do děje. Bohužel mne nevzala ani hudební složka. Třeba se to v dalších dílech vylepší. Přijde mi to zatím dělané víc na efekt, takže v některých místech, kde jsem se měl bát, jsem se spíš bavil.
V praxi rozhoduje kšeft a marže. Umění bylo doteď výsadou polidštěné opice. A to jen té, která k tomu měla nutkání. Pak mohla vytvořit něco pěkného, co mohla i s úspěchem přetavit ve finance a potlesk obecenstva. V tuto chvíli ale toto přestává platit, protože generátor, který se bude sám učit, nepřeválcujeme. Jedině že mu sebereme energii.
Tak nějak to je. Stačí cestovat ve veřejné dopravě a sledovat obličeje přibité k mobilu. Na jednu stranu zábava, pro kterou byl kdysi vyhrazený jen určitý čas. A muselo se za ni platit. Dnes se k ní můžu díky reklamám dostat kdykoliv. To ale současně její původní vzácnost degraduje, takže z nudy hledám na mobilu zábavu a proklikávám se spoustou klipů, které se nakonec ukážou jako další nuda, protože, když je něčeho někde moc, je to stejné, jako by nebylo nic.
Výraz "zdravé inovace" může být zavádějící. Např. rajčata nebo jiná zelenina mimo sezónu je sice dostupná, ale chuťově i celkově kvalitou jinde. Jestli např. jogurt s probiotiky je kvalitnější a zdravější než klasický bílý, o tom lze taky diskutovat. Před zmíněnými lety byla omezenější nabídka pečiva, což dnes je rozhodně lepší, ale je to zase o ceně. A např. šunka dnes není kvalitou vůbec lepší, je napuštěná solným roztokem. Stačí se podívat, co se z ní během 2 dní v ledničce stane. A to píšu o šunce s přívlastek "nejvyšší kvality. Ale chápu, že rodiče by hromadné svačiny ve škole uvítali, aby se zbavili jedné starosti. Ovšem rozhodne stejně cena za servis.
Má smysl se tím zabývat? Život prostě není peříčko a téměř každý na něco v životě narazí. Stejně jako je třeba se poprat s nemocí těla, je třeba se poprat s nepříznivými vlivy, která během života zapůsobí. Čím víc si někdo idealizuje společenství homo sapiens, tím hůř se vyrovná se situacemi, do kterých se mnohdy náhodou při střetu s jinými lidmi nebo jejich skupinou dostane.
Toto hodnocení filmu vzhledem k jednání režiséra a podcastu s jeho rozhovorem nepřekvapuje. Až se to bude vysílat v TV uvidím, jestli to dokážu vidět celé nebo přepnu program s hodnocením, že šlo o agitku. Jinak k výročí běžel na ČT2 dokument natáčený přímo v té době a byl zajímavý a pro ty, kteří to nezažili, i poučný.
Abych se podíval na kvalitní film, tak ho rozhodně nepotřebuju vidět na velkém formátu kina - buď mne oslovuje nebo ne. Např. když jsem sledoval IL Boemo, viděl jsem ho jen na počítači a vydržel jsem i závěrečné titulky. A co se týká traumatu minulosti, to je o tom, jestli minulost a život obecně umím přijmout s jeho mínusy, které do něj přirozeně vstupují. Vyjádření režiséra je další PR, nic objevného. Ale z hlediska reklamy ho chápu.
No, je tu dost příspěvků, které autorku článku kritizují. Za sebe se jí ale musím trochu zastat. Režisér Strach chtěl určitě v záplavě kriminálek vytvořit něco neotřelého. Výsledek byl ale za mne poněkud rozpačitý. Měl jsem pocit, že se koukám na další verzi jeho Labyrintů, které taky nepokládám za jeho veledílo. Neměl jsem tedy důvod koukat znovu na reprízu. Pochopitelně je to jen můj osobní názor.
Další článek, který generalizuje a strká určitou věkovou skupinu do jednoho pytle. Vidím ho jako PR pro UK po loňském neštěstí. Vlastnosti každého z nás i možnosti jeho uplatnění jsou dány do jisté míry jeho geny a výchovou v rodině. A tedy i schopnost, jestli si dokáže svůj život užít nebo ho bude vláčet jako kouli na noze. Stejně toho, jestli je určitá práce pro něj přínosem nebo mu je sprostá. To platí obecně.
1
Sledujících
1
Sleduje
1
Sledujících
1
Sleduje
"Finanční rozdíly mezi partnery mohou vést k frustraci." Určitě, ten, který bere ve vztahu míň, bývá tím závislým. Obzvlášť v klasickém partnerství, kdy žena vydělává víc.
Jinak vztah k penězům závisí i na době, ve které se žije. Vzpomeňme na ty, kteří prošli válkou a museli s tím málem umět hospodařit. Zpravidla je to ovlivnilo i na dlouhou dobu po válce.