Představte si, že vymyslíte celý fiktivní svět – prostředí, pravidla, postavy, zápletky... a potom autorská práva získá filmová společnost, která udělá z vaší knižní série seriál pojmenovaný po první knize. Dává to smysl?
Schválně, kolik diskutujících tady alespoň ví, že existuje knižní série „Píseň ledu a ohně“? 😉
Zvláštní, kolik je tu lidí, kteří hrdě prohlašují, že o současné vládě nic nevědí, ale že jsou rozhodně proti ní. 🤔
Dámy a pánové, nebylo by lepší si nejdřív něco zjistit (ne tedy nutně to, kolikátá je to vláda, to nám o ní moc neřekne) a až pak podle informací se rozhodnout, jestli jsem pro nebo proti vládě? Mít názor, který se zakládá čistě na pocitech a tom, že jsem někde zaslechl nějaký útržek, mi přijde dost nezodpovědné. Navíc je pak riziko, že pak člověk ví stejně málo i o svém politickém favoritovi a podporuje ho třeba jenom proto, že se umí na fotkách hezky usmívat.
A možná jenom dodatek pro ty, kdo budou mít z této myšlenky pocit, že jsem zarytý zastánce vlády (a že je mi jasné, že se takoví najdou) – naopak! Dívejme se na to, co politici dělají (pozor, ne podle toho, co říkají, že dělají) a podle toho se rozhodujme o tom, koho podporovat. Buďme informovaní a nenechme se zviklat pouze emocemi. Buďme kritičtí a měřme všem politikům stejným metrem. Hlídejme politiky a pokud udělají chybu, upozorněme na tuto konkrétní chybu. Nebuďme fanoušky té či oné strany a nezahazujme druhou stranu jen proto, že je to druhá strana.
Bylo by skvělé, kdybychom o příštích volbách volili pomocí rozumu a ne pomocí emocí, nebo ne? 🙂
Ten závěr si docela protiřečí, ne? Je špatné děti učit odborné termíny, aby jim rozuměly, ale je špatné, že odborníci používají termíny, kterým lidé nerozumí. No právě proto, že jim lidé nerozumí, by se je měli učit! Z dětí totiž, ať se nám to líbí nebo ne, jednou budou dospělí a budou žít ve světě plném odborných termínů. Když mi odborník řekne, že krém obsahuje kyselinu hyaluronovou, můžu si dohledat, co to je, co to dělá a tak dále (pokud to nevím ze školy – já se v chemii naučil spoustu takto užitečných věcí, i když se chemii v profesním životě nevěnuji). Nebo by bylo lepší říct „prostě to funguje a obsahuje to super látky“? Tím se právě liší vědecké a pavědecké produkty. Vědecký mi řekne, že to obsahuje kyselinu hyaluronovou. Pavědecký mi řekne, že mě to kvantově harmonizuje s energií vesmíru.
Mimochodem, co se týče stavby houby – když se naučím, jak fungují houby obecně, dá mi to nějakou užitečnou informaci o světě. V čem je užitečné vědět, že tahle houba se jmenuje smrž kuželovitý, tamta pečárka ovčí a támhleta čirůvka májovka? Já osobně mám tedy větší radost z obecných znalostí a pochopení podstaty věci (a měl jsem ji i jako dítě).
Takže krásný svět bude ten, ve kterém nebudeme děti (a ideálně ani dospělé) informovat o tom, co se děje ve světě, ale pustíme jim hezké veselé písničky a hrající si koťátka! To bude krásný svět!
A k tomu rozpadu Ruské federace – vážně je prvním krokem ke světovému míru vznik desítek nestabilních republik, které se navzájem nesnáší, potenciálně disponujících zbraněmi hromadného ničení, kde se k moci dostane bůhvíkdo?
Takže pán neumí vyplnit dotazník podle pokynů a svaluje to na nějaký princip? Pokud vím, ty dotazníky jsou pro všechny stejné – pro muže, pro ženy, pro staré, pro mladé... S tím se pojí i to, že ne všechny otázky budou přímo pro mě – zvlášť pokud se jedná o papírový dotazník.
Nevím jak jinde, ale u nás je třeba jednou z otázek, jestli jsem mezi lety 1980–1996 nepobýval ve Velké Británii nebo ve Francii více než 6 měsíců. Pokud jsem se narodil po roce 1996, tak prostě zaškrtnu, že ne, a nebudu z toho dělat nějaký princip. Ano, lékaři by se mohli podívat na datum narození (nebo v případ těhotenství na pohlaví), ale proč jim to záměrně ztěžovat? Měl si podivnou otázku vyfotit, zasmát se s kamarády na sociální síti, jakou to máme ale byrokracii, a dál neřešit! O tom, že to je byrokracie není pochyb – jinak by byl zanesen do registru dárců a nemusel by vyplňovat vstupní dotazník. Takže otázka je – chtěl ten člověk pomoct darováním krve, nebo dělat nějaký připitomělý aktivismus špatným vyplněním formuláře? 🤔
1. Co označuje r, co označuje S, co označuje d? Jistě, zpravidla poloměr, obsah a průměr, ale v úloze není uvedeno. Pokud bude r označovat průměr, nebude správně nic. Navíc je úvod k úloze docela nesmyslný, pokud se potom ptám na obsah.
- Tohle do matematického kvízu nepatří. Otázka je z oboru historie fyziky.
- Pokud bude trojúhelník jakýkoli jiný než ABC s pravým úhlem u vrcholu C, nebude platný ani jeden ze vzorců.
- Krychle je speciální případ hranolu. se čtvercovou podstavou a výškou rovnou délce strany.
- Ne všechny rovnice mají stejný princip. Když pochopím princip lineárních rovnic, neznamená to, že dokážu počítat kvadratické, diferenciální nebo maticové rovnice.
Jednotky by správně v testu být vůbec neměly – jedná se o matematické úlohy, a ať už délka, obsah nebo objem, jedná se o zobecnění míry: a míra je funkce, která množině bodů přiřazuje nezáporné reálné číslo (plus nějaké další vlastnosti, ale v definici není ani slovo o jednotkách). 🙂
Možná bych měl drobnou poznámku k dětem a covidu. Uzavření škol mělo, podle dostupných statistik, svůj efekt – i když nebylo ani zdaleka tím nejideálnějším řešením a bylo organizováno velice chaoticky (jako asi všechno během pandemie). Pokud si dobře pamatuji, tak vždy, když se během pandemie otevřely školy, šly počty nakažených nahoru. Děti byly v případě covidu skutečně jedněmi z nejnebezpečnějších přenašečů – ne proto, že by vydechovaly větší virovou nálož, ale proto, že často u nich byl průběh téměř bez příznaků (takže nebylo poznat, jestli jsou nebo nejsou nakažené) a nikdo si moc nedělal hlavu s jejich testováním a trasováním (zase vládní chaos). Navíc se ve školách (hlavně vesnických) setkávají děti z různých obcí, které by se jinak nepotkaly. To je samozřejmě i problém obchodů nebo továren, ale – už jsem zmiňoval vládní chaos? Původně jsem chtěl napsat i to, že děti mají větší problém pochopit, že a proč je dobré si mýt a dezinfikovat ruce, kýchat a kašlat že je lepší do loktu než do dlaně nebo že rouška pod nosem je absolutně zbytečná – ale s tím měla problém i řada dospělých, takže bych byl docela pokrytecký.
Druhá věc – hongkongská chřipka v letech 1968–1969 i mexická prasečí chřipka v roce 2009 byly způsobeny chřipkovými viry, nikoli koronaviry, takže jejich fungování bylo odlišné. Už jenom délka inkubační doby – u chřipkových virů je to zpravidla do týdne, u covidu je to týden až dva: čili nakažený člověk může vesele prskat virus dvakrát delší dobu a nakazit dvakrát více lidí, než se mu udělá špatně (a kdo rozumí exponenciálnímu šíření, tak ví, kde je problém).
Zase na toto téma článek (osobní komentář) od někoho, kdo dané problematice moc nerozumí. Generování obrazu počítačem rozhodně není nic nového. Už před lety existovaly podobné generátory (za všechny jmenujme třeba slavného Inspirobota, který generoval motivační obrázky). Po internetu už pár let kolují fotografie neexistujících lidí generované AI (např. thispersondoesnotexist.com). Dokonce tři roky existuje i robot, který maluje (Ai-Da). Takže – kde je ta novinka?
S posledním zmíněným souvisí i to, co vidím na Seznamu pořád – prosím vás, robot je hardwarová záležitost. Ani jeden z obrázků v článku nenamaloval robot. Vygenerovala je umělá inteligence, přesněji řečeno neuronová síť (ano, umělé inteligence je víc druhů). Jednoduše: robot = hardware, AI = software. Ano, jde to spojit, ale to už je jiné téma. Mimochodem, vědní odvětví, které se zabývá tím, jaká data neuronové síti předložit, se jmenuje prompt engineering, nikoli promt engineering.
Ovšem jaký článek bychom mohli čekat od člověka, který nám hned na začátku sdělí, že si myslí, že programátor je „obézní, brýlatý, od pohledu asociální muž“. Víte například, jak vypadal první programátor v dějinách? Byla to mladá okouzlující společenská žena (Augusta Ada King, hraběnka z Lovelace). A i dnes – zkuste si zajít například do budovy informatické sekce MFF UK na Malostranském náměstí – potkáte řadu sympatických lidí, kteří budou mít zdravou váhu, dobrý zrak a budou zapojeni do družného hovoru.
Vidím, že je tu spousta lidí naštvaných na „tu dnešní zvrácenou mládež“. No, není divu, video je natočeno tak, aby vzbudilo emoce. Přitom se tam o TikToku vlastně ani moc nemluvilo a hrál tam spíše okrajovou roli (což je škoda, protože je to téma zajímavé) a zbytek je o živém vystoupení. Než ale začneme nadávat, vzpomeňme si všichni na svoje mládí. Vážně jsme neměli žádný idol, se kterým bychom se chtěli potkat osobně? Co já pamatuji, moje generace ujížděla na Dádě a jí podobných. O hudebních hvězdách ani nemluvím – opravdu nikdo z těch, kdo tu kritizují živé vystoupení, nebyl na koncertě svého oblíbeného zpěváka nebo skupiny? A nikdo nemá, nebo aspoň netoužil mít třeba tričko s logem své oblíbené kapely? No a představte si, že ti zpěváci to taky nedělají zadarmo. O hercích ani nemluvím – představte si, že byste se mohli jako mladí podívat na živé vystoupení hlavního hrdiny vašeho oblíbeného filmu! Nebo se s ním dokonce potkat osobně, vyfotit, podepsat, obejmout... Nebylo by to úžasné?
Druhá věc je, že to prezentují na internetu. A...? Internet je médium dnešní doby. Dřív získávaly celebrity popularitu přes televizi, předtím přes kino, předtím přes rádio... Navíc, pokud jste dřív byli dobří, ale neměli jste kontakty nebo obrovské štěstí, tak jste se do té televize nedostali a nikdo o vás nikdy nevěděl. Dneska může prorazit každý, stačí mít dobrý nápad, který uchvátí davy, nebo nějakého producenta. A že to ty děti napodobují? No tak děti tančí a zpívají, co je na tom špatného? A že to dávají na internet? Upřímně – kdybychom jako malí měli tu možnost, nedělali bychom to?
Takže Forejt řekne napřímo, že tu práci vzal i proto, že jeho samotného zajímá, jak to v McDonald's funguje a autor scénáře z toho vyvodí, že chce nekriticky propagovat McDonald's?! To je tedy logika! „Jdu se podívat na předpověď, abych věděl, jaké bude zítra počasí.“ „Aha, takže ty mi tvrdíš, že bude pršet!“ Absurdní? Ne víc než závěr autora scénáře...
Mimochodem, co se týče McDonald's, obezity, živin a tak podobně – všiml si někdo, že na stránkách McDonald's je jednak u každého produktu přehledně tabulka nutričních hodnot, jednak i nutriční kalkulačka (u řady dalších fastfoodů toto buď není, nebo je docela peklo se k tomu proklikávat), takže každý může informovaně posoudit, zda si ten burger dá nebo nedá (a člověka, kterého to nezajímá, to jistě nezajímá ani při stravování v „normální restauraci“)? Mimochodem, zajímalo by mě, jak by se tvářil číšník nějaké té „normální restaurace“, kdybych se zeptal, kolik je v té porci guláše bílkovin nebo soli.
Bohužel má řada lidí nadávajících na McDonald's nejspíš jakousi iluzi, že sní Big Mac a přiberou deset kilo. Možná zapůsobil film Super Size Me – ten ale ukazuje, co se stane, když se člověk bude přejídat v McDonald's a nebude jíst nic jiného. Ale věřte tomu nebo ne, ale když si dám třikrát denně dvojitou porci smažáku nebo vepřového řízku v „normální restauraci“, taky na tom po měsíci nebudu zdravotně úplně nejlíp! Ale když si tu a tam zajdu do mekáče a dám si třeba Big Mac se salátem a sodovkou (581 kcal, tj. zhruba jako řízek bez přílohy), tak se nic hrozného asi nestane a na oběd to normálnímu člověku stačí.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
„Povolání?“
„Porodní dědek.“
„Neexistuje! Píšu: Porodní bába, v závorce muž.“
(Lijavec, Jára Cimrman)
1 odpověď