Mluvím o všech akcích, třeba socha na hlavním nádraží a ani slovo o ostatních spolupracovnících. Ani o českém Čedoku, kdy vedoucí pracovníci riskovali.
Tak uspořádejte akci, napište článek, zpracujte analýzu novinových článků a zveřejněte ji v žurnalistickém časopise! Máte spoustu příležitostí ukázat světu, jak se to má dělat!
Pokud vím, socha Wintona a dvou dětí nemá žádnou informační tabuli o Wintonovi ani o nikom jiném. Ano, nejsou zde znázorněni všichni, kdo se na akci podíleli, ale upřímně – chtěl byste na Hlavním nádraží sousoší tisíců lidí? A Památník rozloučení není věnován Wintonovi, ale rodičům dětí, kteří „v letech 1938 a 1939, bez ohledu na vlastní osud, posadili své děti do vlaků, se slzami v očích i srdcích jim zamávali a poslali je do bezpečí, aby jim zachránili život“. Iniciátory jsou Wintonovy děti, ale to je terminus technicus.
Myslím, že každému, kdo má víc než půl mozku, je jasné, že Winton neprovedl celou akci sám. Málokdo má asi představu, že Winton sám dojel do Československa, smontoval vlaky, položil koleje, sehnal děti, udělal jim doklady, řídil lokomotivu a v Británii nechal všechny děti bydlet u sebe na zahradě. Jasně že na to byla potřeba spousta lidí! Ale budeme je vyjmenovávat všechny, nebo zmíníme toho jednoho, který to celé organizoval?
No a pokud se vám po tom bude lépe spát, na stránkách Čedoku je toto zmíněno. Ale asi jinak, než byste si přál – Čedok sám totiž neříká, že byl tím hlavním, kdo akci organizoval, ale že „se Čedok podílel na organizaci osmi vlakových transportů z Prahy do Londýna, kterými Sir Nicholas Winton zachránil 669 židovských dětí před válečnými hrůzami“ (Odkaz ). Můžete se holt snažit popřít Wintonovy zásluhy jak chcete, ale fakta jsou fakta.
Když novináři o něčem píší, mají to dělat pořádně. Jenže tady se běžně podává, jako kdyby Winton všechno udělal sám.
Jestli mluvíte o tomto článku, tak ten je primárně o proběhlé akci pojmenování zmiňované ulice. Ulice se jmenuje po Wintonovi, tak je v článku zmíněn Winton (a i to jen velice zběžně). Pokud mluvíte o ostatních článcích, není problém dohledat články z minulosti, které se Wintonovi a spol. věnují podrobněji. 🙂
Nečetl jsem to, protože jsem to cíleně nehledal. To by měli zveřejňovat čeští novináři, aby to bylo mezi lidmi známé. Sir Winton byl z původně židovské rodiny, proto byl o tu službu požádán, nešlo o jeho iniciativu. Provedl záslužnou práci, ale nebyl na to sám a nic neriskoval. Ani o účasti českého Čedoku moc lidí neví, a přitom tam již vedení riskovalo konflikt s Němci.
Je spousta osobností a událostí, o kterých by měli lidé vědět. Jenže nemůže každý den vyjít článek o všech, proto takové články zpravidla vycházejí na nějaké výročí (nebo když se třeba po někom pojmenuje ulice). Novináři mají primárně informovat o aktuálním dění, ne si jen tak každý den vydat statisíce článků o minulosti. Ve výsledku by to totiž vedlo k zahlcení informačního prostoru a situace by byla stejná, jako kdyby nevycházelo nic – pokud vyjde jednou za čas článek o někom/něčem historicky významném, člověka to zaujme, ale pokud by vycházel např. o Wintonovi a spol. ten samý článek (třeba přeformulovaný) každý den, budou to lidé ignorovat. Nehledě na to, že by se ztratil v záplavě článků o dalších významných osobnostech z jiných oblastí lidské činnosti.
Pokaždé mne napadne, proč nikdo nezveřejní podrobnější informace, jak záchrana probíhala, kdo se na tom dále podílel. Jen nedávno jsem četl, že organizaci vlaků zajišťoval Čedok, který měl kontakty na Velkou Británii.
Jen tak pro zajímavost jsem zadal do Google Scholar heslo "Nicholas Winton" a našlo mi to 674 výsledků (odborných článků, studií, přehledů, seznamů, životopisů, výpovědí svědků...). V The British Newspaper Archive je několik tisíc dobových článků. Pak samozřejmě existuje The Sir Nicholas Winton Memorial Trust, který shromažďuje původní dokumenty a další zdroje, které sice nejsou přímo dostupné, ale kdokoli si je může vyžádat a prohlédnout. Pokud jste to všechno přečetl a stále si myslíte, že o Nicholasi Wintonovi nejsou zveřejněny podrobnější informace a nemá mediální pokrytí, pak nevím, jaké ještě informace byste chtěl.
Všechno zbytečné aktivity. Výsledky jsou velmi tristní. Vzdělání jde rapidně dolů každým dnem a žádné nesmysly to nemohou zvrátit. Na to radši hned zapomeňte.
A proč už tedy dávno neučíte, když je to taková krásná práce, kdy nemusíte dělat vůbec nic a stejně dostáváte miliony? Navíc byste byste určitě i věděl, jak zkvalitnit naše školství během odpoledne! 🙂
Za těch 48 tisíc čistého, které od plátců daní berou, by měli plnit přání rodičů do puntíku a s úsměvem na rtech. Ale chápu, že jsou po těch 4 hodinách výuky denně unavení na to aby se více snažili, snad brzy budou zase nějaké prázdniny.
48 tisíc čistého má začínající programátor, ne učitel s praxí. 🙂
Mimochodem, je hezké, že vidíte čtyři hodiny denně ve třídě pro učitele v první třídě (a více ve vyšších ročnících), ale vidíte taky to, co učitel dělá mimo třídu? Pracovní den dělníka končí ve chvíli, kdy opustí fabriku, ale pracovní den učitele ani zdaleka nekončí se zvonkem oznamujícím konec poslední hodiny. Opravování sešitů, příprava pracovních listů, shánění materiálů na výtvarnou výchovu a jejich předpřípravu pro děti, hledání a trénink písniček na hudební výchovu, příprava projektů, výletů a exkurzí, dozory na chodbách a v jídelnách, porady, rodičovské schůzky, odborná školení, vyřizování byrokracie a spousta dalšího! Znám se s mnoha učiteli (nejen) na prvním stupni a upřímně – všichni dělají víc než 8 hodin denně!! A to ani nemluvím o neustálé zodpovědnosti za děti.
Soudci no, dost čast zoufalý vypitkové. Z mojí zkušenosti mají více rozumu ty soudní zapisovatelky. Provést změnu k souzení porotou.
Soudní porota je mizerný způsob posuzování trestů. Schopný manipulátor se vylže ze všeho.
Navíc i kdybychom to měli jako v USA, řekla by porota jenom vinen/nevinen. Výši trestu stejně určuje soudce.
Tak např. že ženy a muži mají stejná občanská práva. Např. si nemyslíme, že když necháme vybuchnout třicet muslimů, půjdeme do ráje.
Samozřejmě jsem měl na mysli míchání neslučitelných kultur posledních let.
Například že ženy a muži mají rozdílný plat za stejnou práci? Například že si myslíme, že potápět lodě plné lidí prchajících z nelidských podmínek je v pořádku?
Je to tedy absolutně jiná kultura než naše, ale asi jim vyhovuje, budiš. Nechal bych je být, ať si dělají co chějí, ale o to důsledněji bych bránil naši kulturu před mladíky, kteří vyrazili za sociálními dávkami do Evropy.
Míchání kultur v evropské praxi evidentně nefunguje, takže chceš-li žít u nás, přijmeš naše hodnoty, nebo frčíš bez pardonu zpět.
Míchání kultur v evropské praxi funguje. Vždyť už po tisíciletí se v Evropě mísí všechny možné kultury z nejrůznějších částí Evropy i světa. Vždyť se podívejte třeba jen na to, jak se liší kultury jednotlivých států Evropy! 🙂
Mimochodem, jaké že jsou ty naše české hodnoty? Pít pivo, jíst bůček, pořvávat na fotbale, osahávat ženské v tramvaji a nadávat na všechny, kdo žijí za hranicemi našeho státu? Pořád slyším o „našich hodnotách“, ale nikdo mi ještě nevysvětlil, co to vlastně je.
Kašpaři, pozéři a primitivní červi.. Islám je nejzrůdnějsi náboženství a mělo by být ve všech civilizovaných zemích zakázané..
A co třeba křesťanství, které má na svědomí desítky milionů mrtvých a ve své svaté knize prezentuje snad toho nejkrutějšího boha, který přikazuje zabíjet (a sám zabíjí) snad na každé druhé stránce Bible?
Vím, co myslíte, ale jsem si teda nikde v bibli nevšimla nějakých bxžských slibů s hromadou panen a že můžeš dělat cokoli, on ti to odpustí, i vraždit. Vezměte si jen Desatero, to prostě nesedí :)
Je zvláštní, že při čtení Koránu jste si všimla těch dvou nebo tří zmínek o tom, že v posmrtném životě čekají muslima (kromě spousty jiných věcí) i nějaké ty dívky, ale při čtení Bible jste si nevšimla těch stovek situací, kdy je oslavováno násilí a zabíjení jako dobré, přičemž často je vyžadováno nebo dokonce prováděno přímo Bohem.
Seznam násilností v Bibli: Odkaz
Mimochodem, Desatero zmiňuje ve svých svatých knihách židovství (uznává Starý zákon), křesťanství (uznává Starý zákon a Nový zákon) i islám (uznává Starý zákon, Nový zákon a Korán). A spousta vyznavačů kteréhokoli z těchto náboženství se nijak nebojí ho porušit, když se jim to nehodí.
Desatero v Koránu: Odkaz 1
Opravdu doporučuji přečíst si Starý zákon, Nový zákon a Korán. Možná budete překvapená, co se v těch knihách všechno píše a nepíše! 🙂
No on se bere investovaný majetek, ale ne bydlení, viz příspěvek pana Hrdinse. Firmu prodat můžete, ale vlastní bydlení je složitější, někde bydlet musíte.
.
U těch firem nebo nemovitostí je to komplikované, firma na burze má hodnotu podle ceny akcií, takže ji určuje samotný trh. Jenže to kolísá každý den, občas vychází bombastické titulky, že někdo přišel o x miliard za den. Další komplikace je, že pokud budete prodávat větší množství akcií, tak tím už tu cenu začnete ovlivňovat taky, půjde dolů, pokud to vůbec prodáte všechno. Tam spíš musíte najít kupce, co koupí celou část najednou.
.
A pokud to není na burze, tak tam je vůbec těžké dát nějaké číslo, u firmy můžete vycházet z majetku a očekávaných zisků v budoucnu, nemovitosti zase oceňuje někdo externí. Vy si můžete byt cenit třeba na 20 milionů, ale to neznamená, že to někdo někdy zaplatí.
Přiznám se, že nejsem přímo ekonom, takže nerozumím podrobnostem, nicméně je rozdíl, jestli člověk vlastní jeden malý domek za pár milionů, nebo deset luxusních vil za pár miliard. Taky je nesmysl odečítat zrovna aktuální bydlení. Když někdo bude bydlet v bytě za čtyři miliony a potom se přestěhuje do vily za čtyři miliardy, znamená to, že tím přišel o majetek v hodnotě čtyři miliardy? A pokud člověk, který žije na ubytovně nebo třeba v pronájmu, má potom stejný majetek, jako člověk, který vlastní dům? A naopak pokud někdo vlastní dům, prodá ho a půjde bydlet na ubytovnu, znamená to, že najednou zbohatnul?
U každé statistiky je holt potřeba se podívat, jaké jsou podrobnosti a co je tím „majetkem“ vůbec myšleno.
>> S ohledem na to, že až 80 procent lidí žije ve vlastním bytě nebo domě, máme zemi téměř plnou milionářů.
.
To záleží na definici, u těch populárních žebříčků miliardářů se do majetku nepočítá třeba vlastní bydlení, někde člověk bydlet musí. Podle toho samotné vlastnictví bytu z člověka milionáře nedělá, to až další byt, který třeba pronajímá.
U těch populárních žebříčků miliardářů se do majetku počítá i hodnota hmotného majetku, který vlastní – a zejména kolik peněz mají zainvestováno. Pokud miliardář vlastní firmu, která má vyčíslenou hodnotu dvě miliardy korun, tak podle žebříčku vlastní dvě miliardy korun – neznamená to, že má tyhle peníze na účtu a může je libovolně utrácet.
Podobně pokud člověk vlastní nemovitost za čtyři miliony, dělá to z něj tabulkově milionáře, a pokud vlastní nemovitost za čtyři miliardy, dělá to z něj tabulkově miliardáře. Oba dva lidé pak na účtu můžou mít třeba padesát korun, na tom nezáleží. Je to zkrátka jenom nějaký ekonomický ukazatel, nic víc.
A kolik těch burgerů si také konkrétní holčička koupila (nebo spíš kolik jí maminka koupila)? Pokud jsem četl dobře, šlo o jeden burger. Nemáme žádné informace o tom, jak často se takto stravují. Jasně, statisticky můžeme něco odhadovat, ale když si u nás dá člověk malé pivo, dělá to z něj automaticky alkoholika jenom proto, že je u nás největší spotřeba piva na světě?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Mám zcela logické názory, argumenty a data jsem očekával od novinářů.
Nechápu, proč jste mi to stále tak úsilovně vymlouval.
1 odpověď
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
A na čem jste založil svoje názory, když ne na datech? Jediný zdroj, který jste v naší diskusi uvedl je „někde jsem četl, že“. Vypadá to, že už máte názor a jen čekáte, až někdo napíše něco, co ho podporuje, nehledě na fakta.
Mimochodem, novináři nemají přinášet data ohledně historie. To mají dělat historikové – a taky to dělají! Možná byste mohl přečíst nějaké historické studie (nebo ideálně primární zdroje) a potom si dělat názor.