Ti, kdo tu mudrují, že za to může lenost, pohodlnost, strach o budoucnost apod. zapomínají ještě na jednu věc - prostý demografický vývoj. 70. - 80. léta byla populačně nabitá - řada mladých žen šla raději na mateřskou, protože neměly kam spěchat, bralo se to jako standard. Jenže po pádu komunismu v 90. letech najednou vzrostly možnosti a mladé ženy se cca od poloviny 90. let už za každou cenu nehrnuly do mateřství, ale chtěly prvně získat zkušenosti, praxi, studovat - tedy využít nové možnosti, které předtím neměly. A odložily si mateřství o pár let. A ano, to je důvod slabých ročníků někde mezi lety 1995 a 2005. Tedy generace těch, kteří v dnešní době mohou být rodiči. Tedy méně rodičů = méně dětí.

Jo, to kdysi založil nějaký Joseph Goebbels v Německu...

Problém je spíše v míře uplatňování inkluze. Pokud by se jednalo o žáky s "mírnějšími problémy", kteří by opravdu potřebovali jen nějakou tu dopomoc, tak v tom nevidím problém. Jenže dnes se na běžných ZŠ vzdělávají žáci, kterým i při všemožném personálním zajištění ve formě asistentů, psychologů, spec. pedagogů apod. ty školy nejsou schopné jim poskytnout adekvátní podmínky, které by měli na jiném typu školy.

Ta nejdůležitější věta celého článku je, že "zákazníci (v Německu) ovšem podporují boj s falešnými slevami svým spotřebitelským chováním".

Fascinuje mě, jak tu v mnoha komentářích čtu, že článek je naprd a že je lživý. Ale nikdo nenapíše, co se mu na něm zdá nepravdivé. Naopak, pojmenovává fakta bez historických manipulací.

Nebudu hodnotit co se píše v článku, jen se vyjádřím ke dvěma věcem. Zaprvé - stát se dlouhou mateřskou a brzkými odchody do důchodu snažil řešit nedostatek pracovních míst. Může nám to znít skvěle, dlouho s dětmi a pak brzo do důchodu, ale vlastně to byl tak šíleně drahý systém, že se za 10 let začal pomalu hroutit. Další věc je vývoj populace. Došlo k tomu, sice část lidí si pořídila víc dětí než původně plánovala, ale část populace si pořídila děti dříve a tak se celkově porodnost posunula do dřívějších let, protože řada žen se tehdy do práce nehnala, protože pracovní uplatnění bylo špatné. Po pádu komunismu byla větší možnost pracovního uplatnění a tak ne každá žena spěchala s dětmi už v 18 nebo 19 letech.

Tady je tolik "odborníků". Ministerstvo, jakkoliv mám k němu bambilion výhrad má tentokrát pravdu. Školy už tak mají poměrně málo pravomocí a opravdu jim nemá kdo co kecat do školních řádů. Od toho je školská rada, která je schvaluje.

Zase děti Země. Opět. Těmhle nejde o ekologii ani náhodou. Nechápu, proč se k tomu může někdo vyjadřovat teď, když už je to téměř postavené. Prostě bych dal návrh stavebního povolení, 2 týdny na vznesení námitek a potom děj se vůle ŘSD.

Vždyť největší argument proč to tak je, máme v úvodu článku. Momentálně máme v plodném věku především mladé ženy z velmi slabých populačních ročníků 2. poloviny 90. let a počátku milénia. Není to téměř vůbec o penězích. Spíše o dostupnosti kvalitní předškolní péče a zkrácených úvazků.

Škol je dost. Jen má řada žáků, nebo spíš jejich rodičů představu, že jejich dítě musí jít na gymnázium nebo nějakou "prestižní" střední školu. A když se nedostanou na vysněnou střední školu, tak mají pocit, že se zbořil svět. Přitom můžou jít na jiný obor, který sice není tak "prestižní", ale dost často jsou tam pak děti ještě víc spokojené a přijdou se mi za pár let pochlubit, jak se jim daří (učím na ZŠ).

Tak ono když se zeptáte lidí, jestli se cítí chudí, pak vám málokdo řekne, že se cítí bohatý. Naopak si rádi tu svou "chudobu" přifouknou. A když se jich zeptáte, zda se v roce 2019 cítili chudí, řeknou vám, že tehdy ne. Přitom životní úroveň neklesla pod úroveň tohoto roku.

Samozřejmě neznám pozadí případu, nicméně je velmi snadné říct - škola nekonala. Nicméně škola, základní především, může s šikanou udělat následující - řešit to s rodičem oběti a agresora. Pokud rodič agresora spolupracuje, je to ta lepší varianta. Pak samozřejmě může pomoci školní psycholog nebo metodik prevence. Pokud agresor spolupracuje, je to ta lepší varianta. Pak jsou výchovná opatření a snížené známky z chování, ale pokud nefunguje výše zmíněné, tak je to k ničemu. Vychovňák můžete pouze doporučit, ale rozhodnutí je na rodiči. A sociálka, to snad ani radši nebudu komentovat. Pokud si nic nedělají ze školy, pak ani ze sociálky. A základní škola je ze zákona povinná, takže něco jako vyloučení neexistuje. Takže asi tak.

Mám pocit, že pokud byl na vesnici, tak naposledy tak před 30 lety, tam bych jisté náznaky toho co pán píše trochu viděl, ale dnešní vesnice rozhodně není taková, jak autor píše.

Mě fascinuje, jak používají Mercatorovo mapové zobrazení, aby to Rusko vypadalo větší.

Přidám svou zkušenost. Když se zaváděl druhý povinný jazyk na ZŠ, tak řada základních škol si uvědomila, že je to zcela mimo možnosti většiny žáků, kteří na ZŠ zůstanou po odchodu těch šikovnějších na osmileté gymnázium. Tak se rozhodli jít cestou menšího odporu a učit slovanský jazyk, který je pro žáky srozumitelnější. Tak vybrali ruštinu. Někteří byli ještě vynalézavější a učí slovenštinu. 😉

Asi by mi bylo vcelku jedno, jak to hlasování nakonec dopadlo, pokud by výsledek vzešel z parlamentní diskuse koalice s opozicí a byl podložený argumenty. Pokud ale opozice marní čas poslanců tím, že se tam vykecává o ničem, zcela mimo téma a jen se snaží vše zdržet, i když ví, že nemá politickou sílu zvrátit svými obstrukcemi výsledek, pak je to totální pohrdání Sněmovnou a lidmi, kteří zde žijí.

Nejsem velký odborník na využití vodíku, ale vezmeme-li v potaz, že produktem spalování vodíku je vodní pára, která je stejně jako oxid uhličitý skleníkový plyn, pak mi z toho vychází, že pokud nebudeme získávat vodík elektrolýzou vody, tak tu bude přibývat vody (páry) v atmosféře a skleníkový efekt bude zesilovat. Takže z bláta do louže?

Pan premiér by měl vědět, že kvalita školství nejsou jen platy učitelů, ale také prostředky na pomůcky, zajištění výuky mimo školu, personální podpora škol, atd., atd.

Autorka byla 30-40 let v kómatu? A popisuje realitu tehdejšího školství? Myslím, že ani tehdy to nebylo tak zlé.

Nebudu komentovat pseudoproblém s kraji ČR. Ano, možná je to nepodstatné, ale nemyslím si, že je to problém, kterému by se mělo věnovat tolik pozornosti. S čím ale nesouhlasím a z pozice učitele ZŠ, který učí občanku to musím naprosto vyvrátit, jak autor tvrdí, že se na ZŠ neučí otázky finanční gramotnosti a právního minima. Naopak, na 2. stupni ZŠ se jim (nejen ve zmiňované občanské výchově) věnuje opravdu hodně času.