S Jiřinou na střídačku
Déczi o tom už nechce mluvit, ale pro knížku tu story naposledy vytáhl. Příběh z doby, kdy hrával TOČR často v Lucerně a střídal se na pódiu s Bohdalovou. „My zahráli, šli dolů, Jiřina předvedla vtipnou scénku a pak zase my hráli.“ Každý kšeft tehdy býval důvodem k menší oslavě či posezení. Do šatny pořadatelé nanosili chlebíčky, víno, zákusky i cigarety, stůl byl vždycky plný. „Bylo to občerstvení pro kapelu, pro umělce. Ale jednou takhle dohrajeme a v šatně vymeteno, najednou tam nic nebylo. Říkáme: Jiřino, nic ve zlým, ale kam se to podělo? A ona: Jak to můžu vědět, prosím vás, tady je to průchoďák, chodí tu kdekdo, i vojáci...“
Kozačky plný dortů
Laco vzpomíná, jak musela Bohdalka opět na scénu a jeho parťák zvaný Dědek Krýsl, mimochodem skvělý saxofonista i skladatel, jí otevřel kabelku. „Měla to tam všechno pěkně srovnaný! Cigára jsme hned vyhulili, víno se vychlastalo, a protože to bylo v zimě, Jiřina tam měla kozačky. Tak jsme jí ty zákusky do těch bot narvali. A když se po vystoupení obouvala, začala řvát: „Vy dobytkové zas...ý, co jste mi to udělali? A Dědek Krýsl říká: „My ne, to ti vojáci.“
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tvl... Já nevím kolik toho bere, ale půlka by měla stačit....