Asi většina má svého favorita, mám to podobně, ale soutěžící podávali takové výkony, že ač by vyhrál kdokoliv z finálové trojice, smířil bych se s tím snadno a byl jsem rád, když jsem u obrazovky mohl zatleskat i mým osobním nefavoritům. A tleskám i divákům, kapele, porotcům a celému štábu. Možná pro někoho laciná podívaná, jiní tvrdí že do veřejnoprávní televize nepatří, ale jako člověk jsem mnohem víc než nablýskanost vnímal vlídnost, nasazení a přejícnou atmosféru.

Čekal jsem od článku mnohem víc ale v podstatě nadhodil téma a zdůraznil, jak je závažné, a tím to skončilo. Žádný alespoň trochu konkrétní údaj, když nic jiného, mohl srovnávat s jinými okupovanými zeměmi, z nichž mnohé, ne-li všechny měly po boku wermachtu vlastní divize, což Češi neučinili, byť pokusy o jejich vytvoření existovaly.

6 českých vědců ze 6600, tedy jedno promile. Jedna věc je respekt ke jmenovaným, tedy všechna čest, ale je to zároveň svědectvím o české vědě. Léta se mluví o potřebě sepětí výzkumu s výrobou a mluví a mluví a téměř nic.

Měl jsem dvě chyby, otázky typu, kdo sponzoruje ten či onen festival a kdo natočil film jsou nesmírně duchaplné a značně rozšiřují mé znalosti o našich velikánech.

Článek přesně vystihuje i mé pocity, často se říká, že nezbývá, než volit menší zlo. Bojím se, že to v příštích volbách bude platit dvojnásob, snad až na to, že i to menší zlo není vůbec malé. A naprostá většina zdejších komentátorů napovídá, že i to menší zlo neobstojí. Občas si vzpomenu, jak 100 000 Čechů na Václaváku po atentátu na Heydrycha vyjadřovalo masově soustrast. Povinně. Dnes jsou to zatím tisíce i někdy desetitisíce krajanů, kteří vyjadřují podporu lidem tybu Okamury, Vrábela, Babiše. Na rozdíl od těch 100 000 pro Heidrycha dobrovolně a s nadšením. A akademik, ex rektor, politolog, premiér země naději nedává.

Obsahově podnětný i potřebný film přibližující složité pletivo osobních vztahů v kontextu doby, užitečný pro mladší i střední generaci, která je vystavena šablonovitému vidění ve stylu "dobrý komunista-mrtvý komunista". Umělecky špatný navzdory vynikající a okouzlující paní Holubové a panu Polívkovi. Naprosto nepřesvědčivé pozadí rozdělení republiky, které si zasluhuje samostatné dominantní téma a ve filmu působilo nuceně, a sladkobolné zakončení křtem v kostele a romeo-juliovskou epizodou ve stylu Hollywood.

...Vykročte z davu... Mi to zní jako apel na voliče ANO.

Pane Mitrofanove, dosud vlastně vždy jsem podpořil vaše názory. Dnes jsem poprvé měl pocit, že jsem obyčejný člověk, či spíše ještě obyčenější, protože jsem čekal větší srozumitelnost, třeba nějaký zjevný příklad, jak Trump rozhazoval za covidu peníze. Osobně jsem fandil K. Harrisové, ale očekával bych od vás i kritickou poznámku na adresu Demokratické strany, která tím, že nenašla odvahu vůbec nestavět do souboje pana Bidena, hasila požár pozdě. A nejen to. Vítězství Trumpa bylo přesvědčivé díky "obyčejným" lidem." Čím to, že Američané, stejně jako Češi nebo Slováci slyší čím dál méně na slovo SVOBODA a DEMOKRACIE?

Je mi líto spousty slušných a přátelských Slováků, že se musí stydět za velmi zvláštní projevy nenávisti, a je mi líto, že kolem mne žijí sposty lidí, nepochybně namnoze slušných, přátelských a pracovitých, kteří chtějí volit podobně.

Autorka článku, soudružka Chamberleinová, by byla skvělou poradkyní smutně proslulého britského premiéra z 30. let 20. století. Jakkoliv může realisticky popisovat současné dění a nepřímo pobízet Uktajinu k přijetí "Mnichova", opomíjí opětovné pokrytectví demokratického světa, který poskytuje podporu Ukrajině tak nějak napůl, ale rozhodně ne v duchu, jak sám hlásá, že Ukrajinci umírají i za nás. Západ v podstatě Rusko povzbuzuje, protože trvale dává najevo, že má z něj strach. Za těchto okolností se nedivím, že Orbánové, Ficové, Babišové, Okamurovci a další mají podporu velké části populace, protože tuší, že je lépe si Rusy podplatit v marné naději na "laskavější zacházení."

V čem je problém? Premiér Fiala má žlutých karet dost.Blažek není Bartoš.

Zcela jasně popsaná realita, a je zbytečné se utěšovat, že spousta voličů ANO, SPD, ale třeba i komunistů jsou slušní, pracovití lidé, kterým je svoboda jaksi zastíněna zvětšujícími se sociálními rozdíly, nekončícím korupčním seriálem, neschopností této vlády vysvětlovat, ale také neochotou uměleckých, sportovních, vědeckých i slušných podnikatelských elit říkat nahlas to, co třeba ne poprvé sděluje tento článek, protože ony mají zpravidla dost prostředků, aby v nejhorším mohly emigrovat. Není to tedy až tolik jen o tom, že mnozí se spokojí se zapáchající rybou každý den. Bohužel.

Přečetl jsem si titulek a nechtěl dál číst, nicméně z pocitu sounáležitosti k mamince a dětem jsem četl a pohlédl ke kříži ve svém pokoji a poprosil Boha o přijetí. Nechci soudit řidiče, i tak je již odsouzen de facto k morálnímu doživotí, rozumím i jeho rozhodnutí nevypovídat, jen jsem se nedočetl, zda projevil nějakou lítost, sebereflexi. Nejsilnější je však hořkkost, smutek z odchodu maminky a těch špuntů.

Kolik podnětů, důkazů potřebují naši voliči, aby si uvědomili, že je proti jejich nejvlastnějším zájmům svěřit výkonnou moc sice (všeho) schopnému, ale naprosto amorálnímu člověku.

Řada komentářů zmiňuje euthanásii, aniž by v konkrétním případě padla jakákoliv zmínka o tom, že by si to nemocná žena přála. To si tito lidé představují, že nemocné staré lidi lze uškrtit bez jejich souhlasu? Mimochodem i tato diskuse nastavuje otázky, do jaké míry jsme zralí na uzákonění euthánasie, jakkoliv se ukazuje, že má smysl. V bytě bydlela i dcera, tedy další osoba, která nezvládala péči? Paní měla nejspíše krom důchodu i značný příplatek za péči pro nepohyblivé nemocné, může být až okolo 19 000 Kč. Posoudil soud snahu jak manžela, tak dcery, zda si hradili ošetřovatelku, která mohla 3x denně docházet a pomoci s hygienou a jídlem? Ten pán má tak vysoký věk, že trest vězení by byl de facto trestem doživotním a na něj nenaplnil s ohledem na okolnosti podmínky. Pak je podmíněný trest pochopitelný.

Pokud bude p. Čunek zvolen, tak lidovci mezi voliči odumřou rychleji, než přirozenou smrtí. Čunek představuje konzervativní bigotní křídlo strany, které se nedaří transformovat do širší křesťanské formace, stále čpí jednostranným katolicismem namísto, aby se v ní formovaly moderní přístupy reprezentované např. prof. Halíkem. A jestliže nejvýraznější Čunkova vizitka spočívá ve vymístění Romů ze Vsetína, tak to je dost málo, aby v celostátním vnímání nabídl program, který by oslovil vzdělané a mladé lidi.

Lze si leccos myslet o většinovém smýšlení Rusů a jejich genetické potřeby mít cara, ale stejně tak si lze leccos myslet, jak asi vypadají místní výzkumy veřejného mínění a tedy i poptávka. Nicméně, přibývají-li po Rusku desítky Stalinových pomníků, který bez rozpaků nechal povraždit či vyhladovět milióny krajanů (odhady se pohybují od 6 do 20 miliónů), pak lze i snadněji uvěřit, že ani s Ukrajinou nebude matička Rus dost velká, tím spíše, že přece i my jsme byli bratři.

Konečně "schopný" ministr. Den či dva v úřadu a už ví. I kdyby to bylo snadno opravitelné, tak to nejspíše nepůjde. Jak jinak by si pan Fiala a spol zdůvodnili, že Bartoš musí z kola ven. Vždy už zůstane pachuť. I pře zjevné podcenění ze strany Bartoše (pokusný režim), zda více nešlo o ony dvě původní miliardy, které unikly kmotrům, či jiné politikaření, protože Piráti byli vnitřní vládní levostřednou opozicí. A najednou honička za termíny být nemusí, slibují až 18 měsíců. Nedej Bože, aby se to Bartošovi, kdyby ho nechali, povedlo dříve a kmotři by utřeli.

To jsou ty boží mlýny, jen by se jim hodila nějaká ta digitalizace, aby stíhaly.

Stále platí, že krev není voda, že láska hory přenáší, že zázraky se dějí, byť ne zadarmo.