Já v socialismu 39 let a 35 v realkapitalismu, máte pravdu, 2/3 to nejsou, naštěstí, a ty počty, omlouvá mne věk. Ono ostatně důležitější je, jak jsme obstáli tam, kde to bylo hlavně na nás, to je ten skutečný zdroj zadostiučinění a nějaká rádoby pohádka na tom nemůže ic změnit. Vlastně je od vás fajn, že jaksi máte potřebu se vyjádřit, byť to první vyjádření bylo nešikovně formulováno. Tak se mějte hezky, ostatně nám i tak ty dědy Vševědy a prince Bajajy už nikdo nevezme.

Paní Petříčková, tady nejsme v rozporu, děkuji za slušnou odpověď a ač jsem 2/3 života prožil v socialismu a vnímám některé jeho přednosti, jsem přesvědčen, že se lidé materiálně dnes mají nesrovnatelně lépe ve své obrovské většině, mají větší šance, ale také máme důvody k nespokojenosti. Ale tak to bylo nejspíše vždy, jedno rčení či citát říká, že starší lidé si myslí, že s nimi ten lepší svět odchází, a mladí, že přichází. A pak máme každý svůj svět, jehož staviteli jsme z velké části sami. A zde naštěstí můžeme skuhrat jen sami na sebe. Hezké další vánoční dny.

Paní Petříčková, netušil jsem, že paní Věra Dadáková je reřisérka a měla by točit pohádky. Na rozdíl od vás se vyjádřila k tématu a k její cti nutno uvést, že to poplatníky nestálo ani korunu na rozdíl od tvůrců pohádky.

Nemyslím, že neosobní či strojené, spíše jsem to vnímal jako projev ctižádosti a zodpovědnosti, osobního nasazení, což nutně není v rozporu s vášnivým vztahem k tanci.

Asi většina má svého favorita, mám to podobně, ale soutěžící podávali takové výkony, že ač by vyhrál kdokoliv z finálové trojice, smířil bych se s tím snadno a byl jsem rád, když jsem u obrazovky mohl zatleskat i mým osobním nefavoritům. A tleskám i divákům, kapele, porotcům a celému štábu. Možná pro někoho laciná podívaná, jiní tvrdí že do veřejnoprávní televize nepatří, ale jako člověk jsem mnohem víc než nablýskanost vnímal vlídnost, nasazení a přejícnou atmosféru.

Paní Olejníková, nejspíš neví.

B.K.

Pane Chlumecký, trest smrti vyžaduje odpovědnou společnost a neomylnost soudců. A jak dokládá dlouhá řada publikovaných případů zejména z USA, kde popravují až nohdy po desítkách let, dochází k justičním omylům a nebo i záměrným popravám, jak dokládá naše nedávná minulost. Vy byste nejspíš uměl rozhodnout poslat člověka na smrt.

Pane Kos, zřejmě emoce, jinak hloupost na hloupost, jediný omilostněný vrah byl Jiří kajínek, příznivec M. Zemana, ře by váš prezident byl z ODS?

Čekal jsem od článku mnohem víc ale v podstatě nadhodil téma a zdůraznil, jak je závažné, a tím to skončilo. Žádný alespoň trochu konkrétní údaj, když nic jiného, mohl srovnávat s jinými okupovanými zeměmi, z nichž mnohé, ne-li všechny měly po boku wermachtu vlastní divize, což Češi neučinili, byť pokusy o jejich vytvoření existovaly.

Vždy mne potěší, setkám-li se zde s postojem, který jste vyjádřil. Na duhou stranu jsem však na český národ spíše pyšný, třeba proto, že do roku 1938 byl ve střední i východní Evropě poslední výspou demokracie, že jako jeden z mála porobených národů nezformoval žádnou divizi bojující na straně Německa, ale naopak, a konec konců i nyní na rozdíl od Slovenska, Maďarska, Rakouska, ale i Francie, Itálie, Německa a dalších zatím proruské a flastenecké strany typu SPD nemají místo ani ve vládě, ani silnou pozici v parlamentu. ZATÍM. O to více mám radost z drobných kapek rosy, jakou váš příspěvek představuje.

Dík za vaši poznámku, nabízí další úhel pohledu a určitě reprezntativnější.

Vězte, že hrdý na svou vlast jsem, rozhodně jinak než "flastenci" z SPD a jiných podobných spolků, sle i v přepočtu na podíl na světové populaci je to méně, ale když už chcete přepočítávat, pak je třeba vzít do úvahy, že patříme mezi pětinu vyspělého světa, mezi bohaté státy, které na rozdíl od rozvojového světa mají poněkud jiný potenciál. A vaše poznámky, že mám jít jako vědec pracovat už je jen hloupé. Možná jste si nevšimla, že jsem vůči té šestici vyjádřil respekt, jsem za ni rád.

6 českých vědců ze 6600, tedy jedno promile. Jedna věc je respekt ke jmenovaným, tedy všechna čest, ale je to zároveň svědectvím o české vědě. Léta se mluví o potřebě sepětí výzkumu s výrobou a mluví a mluví a téměř nic.

Paní Pučálková, pak se ovšem měl kvíz jmenovat "O mecenáších české hudby", ale on je o něčem úplně jiném.

Měl jsem dvě chyby, otázky typu, kdo sponzoruje ten či onen festival a kdo natočil film jsou nesmírně duchaplné a značně rozšiřují mé znalosti o našich velikánech.

Paní Haková, vaše zlomyslná poznámka postrádá jakoukoliv logiku. Jak myslíte, kdyby zůstali, mohli pomáhat? V lepším případě by byli rukojmími v koncetráku, v horším by nebyli vůbec.

Pane Stodůlko, je dobře, že jste zmínil paní Irenu Svobodovou, nepochybně si uznání zasluhuje, nicméně jste si mohl odpustit tvrzení, že převyšovala paní H. Benešovou po všech stránkách. Obě působily v odlišných poměrech a svých rolí se zhostily se ctí.

Pane Paldus, ano, rozhodně je menší velké zlo, ale nevolil jsem ODS ani SPOLU a volit nebudu. K volbám ale půjdu, ANO si umím představit bez Babiše ve vládě, v regionální politice si vede dobře a k náckům mám daleko.

Článek přesně vystihuje i mé pocity, často se říká, že nezbývá, než volit menší zlo. Bojím se, že to v příštích volbách bude platit dvojnásob, snad až na to, že i to menší zlo není vůbec malé. A naprostá většina zdejších komentátorů napovídá, že i to menší zlo neobstojí. Občas si vzpomenu, jak 100 000 Čechů na Václaváku po atentátu na Heydrycha vyjadřovalo masově soustrast. Povinně. Dnes jsou to zatím tisíce i někdy desetitisíce krajanů, kteří vyjadřují podporu lidem tybu Okamury, Vrábela, Babiše. Na rozdíl od těch 100 000 pro Heidrycha dobrovolně a s nadšením. A akademik, ex rektor, politolog, premiér země naději nedává.