Bohužel, první mlátičky byly ruční, používaly se dlouho předtím, než byla k dispozici elektřina (někde až po roce 1948). Pod mlátícím bubnem byla hřídel napříč přes mlátičku, na každém konci kolo o průměru 80 - 100cm, u každého kola jeden až dva chlapi a točili, jen se z nich lilo, i když byl venku mráz. Kde měli potah - koně, voly, používali žentour, kterým se poháněly všechny tehdy dostupné stroje.
Oba způsoby jsou správné, ale každý se používal pro jiné obilí a stupeň zralosti. Na každý způsob se také používala jiná kosa - do obilí - přiháněčka, přiháněč je onen oblouk s výpletem, nebo plátnem. Používala se pro sečení žita a jeřice (jarní varianta žita), nebo pro obilí více zralé, aby se předešlo vyklepání zrna do země. Při tomto způsobu je možné obilí odebírat hned za sekáčem.
Od obilí - kosa "ovesnice" - nad kosou bylo čtyři až pět prutů, připevněných na svislém nosiči, upevněném na kosišti, které bylo pro tuto kosu zvlášť tvarované. Tyto pruty kopírovaly tvar a směr hřbetu kosy. Při sečení bylo nutno vždy na konci taktu kosu přitáhnout lehce k sobě a obilí tak položit ve směru řádku. Klasy tak byly vždy položené na stéblech obilí z předcházejícího seku. Odebírat se tak muselo až po dosečení celého řádku, začínalo se na konci řádku. Tento způsob se používal hlavně na horách, kde obilí dozrává později a na podzim už je dlouho rosa. Obilí se posekalo ráno a mohlo se nechat proschnout a teprve potom odebrat do kolíbek a svázat do snopů. Historie sečení obilí, používané druhy povřísel, druhy panáků, stejně tak i žacích strojů, atd., je natolik rozmanitá, že ji zde nelze popsat celou.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Bez bližšího určení může být v 8/10 správně i první varianta - svézt pomocí el. plošiny,
v 9/10 bývaly správně první 2 varianty dle významu:
ženu...
Ale maturoval jsem v r. 1970.
1 odpověď