K nám? Aby vyhnal ty 2 Afričany, kteří sem zabloudili z Německa? 😂

Když k nim přibalí jednoho Slováka a jednoho Japonce, tak já jsem pro! 👍

K nám? Aby vyhnal ty 2 Afričany, kteří sem zabloudili z Německa? 😂

Když k nim přibalí jednoho Slováka a jednoho Japonce, tak já jsem pro! 👍

K nám? Aby vyhnal ty 2 Afričany, kteří sem zabloudili z Německa? 😂

Když k nim přibalí jednoho Slováka a jednoho Japonce, tak já jsem pro! 👍

A myslíte, že frontální výklad počítač a chatbot nezvládne? Zkuste se probudit. Nemluvím o prvním stupni. Tam by to šlo realizovat jen velmi menšinově.

Daně pro chudé jsou vyšší a vlastně pořád stejné, protože se zrušila superhrubá mzda. Je to jenom v tom mechanickém srovnání. Na toto autor neupozornil. On by ten článek pak nebyl zajímavý ani názvem.

1/2 Pohádka pro asociální demokraty:

Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd. Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1000 korun. Pánové se dohodli na tom, ze se na té tisícovce budou podílet tak, jak platí daně. Takže první čtyři, ti nejchudší, neplatili nic. Pátý zaplatil 10 korun, šestý 30 korun, sedmý 70 korun, osmý 120 korun, devátý 180 korun a desátý, ten nejbohatší, 590 korun. Takhle to šlo celé roky a nikdo si nestěžoval.

Až jednou hostinský přišel s tím, že jim dá slevu a bude po nich chtít každý den za oběd jen 800 korun místo 1000, protože jsou to stálí zákazníci. To bylo od něho moc hezké. Jak si ale rozdělit těch ušetřených 200 korun? Kdyby každý z deseti pánu platil o 20 korun méně, prvních pět pánů by dokonce dostávalo peníze za to, ze chodí na oběd. Hostinský jim navrhl se o úsporu podělit tak, v jakém poměru platí za oběd. Vzal si papír a tužku a začal počítat. Vyšlo mu toto: Pátý pán už nebude muset platit nic, stejně jako první čtyři, takže 100 % úspora. Šestý bude platit 20 korun, místo 30, ušetří 33 %. Sedmý bude platit 50 místo 70 korun, ušetří 28 %. Osmý pán zaplatí 90 místo 120 korun a ušetří 25 %. Devátý zaplatí 140 místo 180 korun, takže ušetří 22 %. Desátý pán, nejbohatší, bude platit 490 místo 590 korun. Úspora 16 %. Každý z těch šesti na tom bude lépe než předtím, a ti první čtyři mohou i nadále jíst zadarmo.

Jak se ale vzápětí ukázalo, velké nadšení ten návrh nevyvolal. „Takže já z těch 200 korun dostanu jen 10?“,

Změny ve zdanění příjmů od roku 2020 pomohly především vysokopříjmovým zaměstnancům, zatímco nízkopříjmoví odvádějí státu více než v době, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek.

Holt, někdo ty peníze na dotace pro hračky bohatým vydělat musí. Na stromě dotace fakt nerostou stejně jak elektřina nevzniká v zásuvce.

Ale toto bylo v článku, že ti bohatí neuživí stát i když platí větší daň neboť jich není tolik jako zbytek národa který v množství lidí odvede víc

Zkuste se zamyslet nad tím, zda vysoká chudoba obyvatelstva je ve vašem zájmu, případně v zájmu bohatých.....

Vysokopříjmový vydrží, nízkopříjmový pojde hlady. Je ale otázka jestli ten nízkopříjmový si to zavinil sám.

Proč musí učitel pořád blábolit u tabule o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se lze doptat dobrého chatbota, nastudovat online materiály z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až kolem 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Pokud má žák k dispozici psaný obsah výkladu, tak má větší šanci na hlubší osvojení látky než při pouhém pasivním poslechu téhož obsahu. Dobrým důkazem je, že básně se učíme z knih nikoli poslechem. I když může mít vyprávění osobité kouzlo, většinou hlavní slovo při nabývání faktografických znalostí mají buď stručné chronologické zápisky nebo kvalitní text z učebnice. Úspory jsou jistě možné všude, ale ve školství obzvláště. Je nezbytné to všechno vědět.

Celé je to o vzájemné toleranci a respektu k druhým. Toto ovšem z naší spotřební společnosti tak nějak vymizelo.

Plzenske vysoke skoly jsou jeste min uznavane nez tehdejsi univerzity Marxismu a Leninismu😅. A to uz je hodne na povazenou...

ano, toto je naprosto jednoduchá věc. Je to velikosti a kupní sílou a konkurencí, ale taky specifikací českého zákazníka. Až zákazník bude chtít jen velkou kvalitu a nebude mu vadit za ní platit víc, budeme mít kvalitnější produkty. Bohužel do teď jsme měli hlavní určující parametr jen cenu, složení nás nezajímá

To není o politicích, to je o nakupujících. V Německu takový šunt prostě neprodáte. Nikdo Vám to ale zakazovat nebude.

Vy ale tvrdite, ze presouvate geolokacne Bitcoin, ne Blockchain 😉 Nova transakce nic na lokaci Bitcoinu nemění. Je porad na stejnem místě ve stejnych pocitacich, nez jste transakci zadal. Ja si muzu poslat fiat z ČR do USA a buď s nimi platit nebo vybrat v hotovosti za 2min a nepotřebuji k tomu kryptomeny.