Nemyslím si to. Horší vláda tady nebyla nikdy od roku 1918. Jenom narůstají dluhy a to se Vám zřejmě zamlouvá. Jenom vyhazujeme prostředky za narůstající úroky z dluhopisů. 140miliard z konsolidačních balíčků se v rozpočtu 2025 vůbec nepromítají.
V roce jsme měli stejnou startovací čáru s Rakouskem. Po 40 letech vládnutí komunistů jsme došli kam? Například já jsem narozen v 70 letech minulého století. Všechny předešlé vlády věděly, že jednou půjdu do důchodu. Co udělali pro zajištění našeho důstojného důchodu? Nic, protože je to nepopulární krok. Drahé energie, atd. .
Jasně, přiznal chybu a vrtnul se jiným směrem. Protože z toho prvního směru už nic neměl. Si pamatuji, jak po 1990 kovaný komunisti najednou trhali svoje stranické knížky a vykřikovali, ať žije Občanské fórum a pryč s komunisty. Včetně kádrovačky v podniku, kde jsem v té době pracovala. To mi je 100x milejší ten komunista, který tam byl z přesvědčení a ne politický vekslák, který je v té správné straně jenom dokud z toho něco má.
Nezapomínejme, že po roce 1989 si republiku rozdělili bývalí komunisti a prominenti socialistického režimu. Po tomto rozdělení začlo několik lidi podnikat, buď navazovali na to co jejím rodinám komunisti sebrali nebo tomu čemu věřili. Těmto lidem 1.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
To by jste si měl přečíst především Vy, hlavně o jeho strýci Milošovi a o kolaboraci s Němci. Nemůžeme přece celej život být takový hlupáci a celému světu pro srandu.
Restituce Václava Havla proběhly však tiše a úspěšně. Upozornit na to, že prolamují Benešovy dekrety a jdou hluboko za stanovenou restituční čáru 25.2.1948 si nikdo netroufl a netroufá si tak učinit ani nyní. Lze přitom konstatovat, že právě Havlovy restituce byly jedny z průkopnických v tom smyslu, že prolomily Benešovy dekrety.
1 odpověď
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Třeba toto: Miloš Havel však během protektorátu prokazatelně pomáhal pronásledovaným osobám. Již v říjnu 1938 byl například vyzván dopisem, který podepsalo 15 českých filmových režisérů, k tomu, aby propustil židovského ředitele své společnosti Levoslava Reichla a členy správní rady. V listopadu 1938 toto své přání deputace režisérů zopakovala znovu ústně, ale Miloš Havel odmítl přání režisérů vyhovět.[30] Na počátku německé okupace pak Miloš Havel narychlo uzavřel smlouvy s celou řadou spisovatelů, kterým hrozilo bezprostřední nebezpečí pro jejich levicové smýšlení.[31] Havlův Lucernafilm zaměstnával po dobu protektorátu třeba Jana Drdu nebo Václava Řezáče a také umožnil pod pseudonymy pracovat Ivanu Olbrachtovi nebo Olze Scheinpflugové.[32]
Záměrně také zaměstnával více herců i filmových pracovníků než bylo třeba, jen proto, aby je uchránil před totálním nasazením v Německu. Dosvědčují to vlastnoruční rukopisná prohlášení vydaná pracovníky kultury po květnu 1945, např. Jiřího Frejky, Franka Tetauera, Jana Drdy, Václava Vydry a Františka Götze. Uvádějí, že před totálním nasazením uchránil dále mj. také divadelní režiséry Františka Salzera, Antonína Kurše, Jana Škodu a Karla Jerneka.[2] Na základě jeho přímluvy byl z německého vězení propuštěn básník Vítězslav Nezval.[7] Miloš Havel však také měl styky s řadou německých funkcionářů či filmařů, některé zval i na večírky do své vily. Mezi ně patřili i vedoucí pracovníci kulturněpolitického oddělení Úřadu říšského protektora Anton Zankl a Wilhelm Söhnel.[7]
1 odpověď