Myslím, že nesmažou, protože každý člověk s IQ nad 30 pozná okamžitě jeho nesmyslnost a základní neznalosti důchodového systému.

Když už máte neutuchající touhu vytáhnout svůj obvyklý a ubohý whataboutismus, musíte si vybrat alespoň obstojné srovnání a ne tuto trapnou a směšnou figurku provinčního pseudopolitika. Snažte se víc, pane správče, jinak žádných třicet stříbrných Vám na účet nedorazí...

Osobně si myslím, že je to zákonodárcům velmi dobře známo. Navíc do statistiky života v důchodu nejsou zařazeni lidé, kteří se důchodu nedožili. Je velmi pravděpodobné, že ta dosud rostoucí křivka dožití se bude s nárůstem nových důchodců zase snižovat, takže bude nutné najít jiné odůvodnění.

Třeba tak, že by lékař šel dělat do školní kuchyně?

Přesně tak, zkušenost je prostě nepřenositelná. Je to také hodně o povaze konkrétního člověka. Někdo preferuje pestrý život plný zážitků i s možností občasných neúspěchů a rizik, jiný zase dává přednost relativnímu zajištění a klidu. Šťastní mohou ale být klidně oba dva.

K mládí patří většinou touha poznávat svět, ke stáří pak spíš klid a jistota. Individuálně to může být i naopak...

Chápu - je mladá, hezká a profesně úspěšná, takže přece musí být "sebestředná" a pod. Je to ale taky normální máma s malými dětmi, zaměstnáním i běžnými starostmi, které se jako mediálně známé osoby redaktor/ka zeptal/a na to, jak slaví v rodině Vánoce, a ona mu odpověděla.

Očekával bych od zdejších kritiček spíš adekvátní souznění než hejty typu, jak jsou všechny dokonalé a jak skvěle vánoční svátky v kompletní širší rodině vše levou zadní zvládají.

Zásadní problém je v tom, že lidé to dobré považují za samozřejmost, zatímco negativní informace vzbudí daleko větší pozornost a reakce.

Pro milión jsou lidé schopni udělat daleko horší věci a tohle byla navíc jen tématická hra, ne reálný život. Teď z toho bude bulvár nějakou dobu v pohodě žít, samozřejmě i výherkyně také využije dotyku jepičí slávy ke získání dalších přispěvatelů na OF. Jen "investigativní reportér" ze všeho vyšel se silně pošramoceným egem díky absenci sebereflexe.

Takový je prostě život...

Jestliže někdo jde do hry, ve které je její základní princip boj proti ostatním jednotlivcům za použití všemožných pravidly povolených postupů navíc v rámci utajených identit, je jeho chování bez ohledu na jeho skutečné charakterové vlastnosti logicky podřízeno cíli. N. šla do cíle tvrdě, ale fakticky žádná pravidla neporušila, pouze využila určité "naivity" soupeřů. Ale je fakt, že jako manželku bych jí asi přece jen nechtěl, mohla by totálně rozvrátit mé křehké mužské ego... :-)

To, že člověk chce velké kombi, spolehlivé, servisně nenáročné a bez nesmyslných asistentů ukazuje na myšlenkové uváznutí v minulosti?

Takže pro "současného progresivního" uživatele je zcela myšlenkově normální chtít malé kombi s mizerným výkonem, drahé, nespolehlivé, ale zato draze opravitelné, a se spoustou nevyužívaných funkcí?

Mmch, za stále se rozšiřující řadu mnohdy absurdních asistentů Brusel skutečně může...

Zhrzené mužské (v jeho případě i značně zbytnělé) ego. Takhle vypadá bohužel navíc jako úplný hlupák, když nedokázal ani přijmout to, že se jedná jen o zábavnou hru, ve které prohrál.

Takže když jí ve hře Zrádci (kde všichni účastníci znali pravidla hry a souhlasili s nimi) pořádající tvůrce určil do role zrádce, tak se měla podle Vašeho názoru obratem rozplakat a odstoupit ze hry?

Jistě, o tom svědčí řada plačících otců, kteří mají za to, že OSPOD straní matkám 🙂... OSPOD se většinově rozhoduje na základě faktů, určitá forma supervize tam vždy je, navíc soud nerozhoduje pouze dle informací OSPODu. Ten článek prakticky neobsahuje žádná fakta, je poměrně dost manipulativní a hlavně jeho závěr s autorčinou výzvou je trochu zvláštní a přinejmenším nebudí důvěru.

Nikde jsem se také nedočetl, že by se matka proti rozhodnutí soudu odvolala, pouze to, že jí placený advokát podal stížnost na jednání OSPOD.

Převážná většina státních zaměstnanců právě patří mezi střední třídu, takže podle Vaší úvahy chudnou, aby se měli lépe?

Slušný oxymoron...

A zase tenhle nářek o ubohých důchodcích, kteří z krizí posledních let vyšli fakticky nejlépe. Vlastní zavedení příspěvku na bydlení prostě jako každá dotace vyvolalo okamžitou reakci všemožných žadatelů, z jejichž počtu není možné automaticky odvozovat nejen chudobu, ale ani nemožnost utáhnout vlastní bydlení právě u střední třídy. Je to něco podobného jako dotace za kovidových dob.

Jinak postupné chudnutí střední třídy (především zaměstnanců) je bohužel dlouhodobý trend, na který se poukazuje už minimálně 15 let nejen v ČR.

Přesně tohle mě napadlo jako první při pohledu na postel pod okny. Zajímavé architektonické řešení by mělo být vždy korigováno projektantem s praktickými zkušenostmi.

Když si vzpomenu na šílené papírování, nesmyslné regulace a různé průtahy u mého stavebního řízení v roce 1999, tak se vlastně v současnosti nic výrazně nezměnilo.

Ono si stačí vzpomenout na cca 10 let starou kauzu Ježkův statek, kdy průmyslově zpracované mléko bylo prodáváno pod jeho značkou do "farmářských" prodejen.

Jak kdysi psala Betty McDonald, "každý má svůj malý stín". Jestliže se za každou cenu budeme vyhýbat všem těm osobním malým stínům, pak nám zřejmě nezbyde nic jiného než koukat tupě do rohu místnosti. Uměle vymazávat z okolního světa každou drobnost, která by mohla nebo měla někoho poškodit, je v konečném důsledku kontraproduktivní pro všechny.

V případě ruských studentek je to trochu jinak. Na jedné straně absolvování i třeba mizerné zahraniční školy "západního" typu jim doma zvýší hodnotu na pracovním trhu, a na druhé, té důležitější, je možnost v té hnusné kapitalistické cizině zůstat (formu nechám Vaší představivosti). Tak to aspoň zcela nezakrytě fungovalo v době synových studií.