V článku se ale o předčasném splacení hypotéky nepíše, je tam uvedeno, že peníze budou použity na "splácení" hypotéky, mmt. v závislosti na konkrétních podmínkách hypotéky lze např. jednorázově splatit hypotéku ke konci období fixace úrokové sazby....
Pokud byla v zástavě banky spláchnutá nemovitost, tak bude banka požadovat okamžité splacení celého zůstatku dluhu i s příslušenstvím. Dneska jsou poplatky za předčasné splacení hypotéky tak zákony regulované, že to v reálu stojí pakatel.
Nejsou to tvrzení, je to úvaha. Ze zkušenosti víme, že kdo prostě nechce plnit tak neplní. Je to podobné, jak v r. 97 tvrdily některé pojišťovny , aby nemusely plnit, že jsou pojištění proti záplavě, ale to prý byla zátopa, tak nic nedostanou. No s u těch hypoték ať jste pojištěný kde chcete, tak peníze stejně pak vymáhá Banka po vás. Pojistka nikdy nepokryje celou hypotéku, i když náhodou plní.
Tak jinak. Kupujícímu pojistka uzavřená před provedením vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí po jeho provedení automaticky nezanikne. Pojišťovna podle sjednaných podmínek plnit musí, jen ji k tomu někdy musí motivovat pojistníkem najatý advokát, odborník, nebo soud. Někdy v pojistné smlouvě nelze objektivně dojednat pojistné plnění na celou hodnotu pojištěného majetku, ale jen na nějaký smluvně daný limit. Např. u rizika povodně a záplavy v místě zvýšeného rizika. To ale jako pojistník vím předem, takže vím, do čeho jdu. Stačí umět číst, znát základní souvislosti, nebo se poradit s někým, kdo tomu rozumí. Banka má od určité částky smluvně zajištěnou kontrolu nad pojistnýn plněním. Banka tedy sama hlídá, na co pojistné plnění půjde. Až kdyby nestačilo na obnovu zastavené nemovitosti nebo na úhradu zbývajícího dluhu, tak teprve něco může vymáhat po dlužníkovi. Srovnávat stav před 30 lety není na místě. Od té doby se mnoho věcí v otázce ochrany pojistníka a pojištěného změnilo k lepšímu. Dneska můžete relativně jednoduše vymoci náhradu škody po tom, kdo s vámi uzavřel pojistku tzv. blbě, tedy jinak, než jste v povinném písemném záznamu z jednání požadoval. A nejsem zástupce žádné pojišťovny.
No i kdyby to pojistili, tak by zase našli kličku. Ono totiž pojištění nemovitosti při změně vlastníka zaniká. No a protože v době pojištění by nebyl ještě zápis v katastru, tak by bylo sporné, kdo byl vlastníkem v době uzavření smlouvy. No naštěstí spoustě lidem nebyl osud těchto nešťastných lidí lhostejný a pomohli. No a člověka hřeje u srdce, že lidé v ČR nejsou ještě lhostejní k neštěstí druhých, kromě pár nepřejících v diskuzích.
Nemáte pravdu. Podle vašich tvrzení by vůbec nemohl fungovat hypoteční trh. Pojistka na zastavenou stavbu musí být obecně doložena k čerpání hypotéky proti zástavní hodnotě zastavené stavby.
Rozumím a děkuji za vysvětlení. Pomůže v tomto směru stavební úřadem ověřený pasport stavby? Cca 2 roky starý, byl proveden z důvodu nedochované projektové dokumentace. Tenkrát byl na jednání, místní šetření, pozván i majitel pozemku (lesa), ale nepřišel a nijak se nevyjádřil. Pasport chaty byl proveden a stavbě bylo přiděleno číslo evidenční.
Pokud si ale pamatuji, vůbec se neřešila dočasnost nebo trvalost stavby, ale pouze technické parametry. Neřešilo se to tehdy podle mě z toho důvodu, že se předpokládala trvalost stavby vzhledem k jejímu stáří.
U pozemku je v katastru napsáno: lesní pozemek, kterém je budova.
U stavby je: stavba pro rodinnou rekreaci, před pasportem byla "jiná stavba".
Po přečtení Vašeho příspěvku, z mého pohledu velmi fundovaného, jsem ale trochu na pochybách.
Pasport řeší jen nedochovanou projektovou dokumentaci.
Kde není žalobce, není soudce, tak je důležité mít dobré vztahy a nájemní smlouvu s majitelem pozemku pod chatou. Úředníci se v tom sami od sebe šťourat nebudou. Kolikrát tomu ani pořádně nerozumí.
Záleží také zda byla stavba postavena před stavebním zákonem z roku 1976 nebo za jeho účinnosti.
Záleží také na velikosti zastavěné plochy a charakteru stavby.
Riziková pro vás může být hlavně změna majitele pozemku.
Jak se u chaty v lese pozná, jestli je to stavba dočasná nebo trvalá? Pokud to nejde poznat na katastru, tak kde tedy? Zvlášť když tam stavba/chata stojí 50 let a původní projekt neexistuje, pouze pasport.
Nejde to poznat z listu vlastnictví, protože povinnost to na něm evidovat platí až od roku 2014 u nově evidovaných staveb.
Kolikrát se dá v archivu katastru nemovitostí doklad potvrzující, že jde o stavbu dočasnou, dohledat, když byl součástí návrhu na zápis stavby do katastru. Někdy i přes dálkový přístup za příslušný poplatek online.
Někdy se to dá sehnat za pomoci infozákona na příslušném stavebním úřadu nebo na obecním úřadu, pokud mají příslušné dokumenty k dispozici a nepodají vám z neznalosti či úmyslně nepravdivé informace.
Základní pravidlo koupě je, chaty stojící na cizích pozemcích bez doložené a prověřené stavební dokumentace nekupovat vůbec nebo jen za velmi nízkou cenu s vědomím rizika, že se jednoho krásného dne majitel pozemku u soudu domůže odstranění stavby.
To samé platí i u chatek v zahrádkářských koloniích.
Když vím, co reálně kupuji s vědomím všech možných rizik, pak je kupní cena otázkou dohody smluvních stran. Takhle to ale v reálu moc nefunguje a domoci se odstoupení od kupní smlouvy po prodávajícím, který byl stejně naivní, a reálný právní stav také skutečně neznal, nejde. Ukázkový případ viz můj původní komentář.
Když procházím inzerci tak jsou v nabídce často malé chaty kolem 50 let staré, v původním stavu, se zastaralým vybavením a malým pozemkem a majitelé za ně chtějí přes 2 miliony. Přijde mi to naprosto přehnané. Ta cena by měla být tak o milion méně.
Jó neznalost kupujících a neznalost realitních makléřů § 2950 občanského zákoníku je veliká. 😀
No to je snad před koupí nemovitosti samozřejmě... aspoň u normálních myslicich lidi
Hloubková kontrola právního stavu kupované nemovitosti běžným občanem je naopak výjimečná i u normálně myslících lidí. Taky jsem se nechal před pár lety nachytat u koupi bytu z konce šedesátých let.
Nakonec jsem se z toho dostal i bez soudu a dostal zpět alespoň kupní cenu, ale za pomoci nezákonných praktik stavebního úřadu se byt následně prodal dál s nepravdivým potvrzením stavebního úřadu, že se povolení k trvalému užívání stavby "jen" nedochovalo.
Byt nebyt má opět v zástavě banka, které chybějící kolaudace nevadí. Novému majitelu to kupodivu také nevadi.😀
Ani odhadci bank to u bytů nedělají. Banky a stavební spořitelny mají odhadem v zástavě desítky bytů, které v reálu nebyly nikdy zkolaudovány.
Odhalovat letité podvody se zápisem bytových domů a jednotek do KN bez kolaudace není vůbec jednoduché, ani levné.
Zejména u chat s cenovkou do cca 2 mil. Kč je nezbytné si důkladně prověřit reálný právní stav prodávaných staveb. O stavebním nemluvě.
Kontrola listu vlastnictví opravdu nestačí! Ověřit je třeba i informace získané od přislušných úřadů!
Skutečnost, že je inzerovaná stavba v lepším případě zapsána v katastru nemovitostí, není podstatná.
Podstatné je, na co bylo vydáno povolení, zda toto povolení bylo vydáno ve své době v souladu s platnými předpisy a územním plánem, zda byla následně stavba řádně zkolaudována či povoleno její užívání.
Možné problémy plynoucí z rozdílného vlastnictví stavby a pozemku pak vydají na samostatnou kapitolu. Obecně to problém být nemusí, pokud je to správně smluvně ošetřeno, a také tomu odpovídá kupní cena. Často to však reálně problém je. Zejména u chat v lese.
Často jde v reálu o stavbu dočasnou, což z listu vlastnictví nepoznáte, kdy se může vlastník pozemku za určitých podmínek u soudu domoci odstranění stavby bez náhrady!
Inzeráty realitních kanceláří často u chat obsahují nepravdivé informace, či v nich to podstatné o reálném právním stavu prodávané stavby není vůbec uvedeno! Nejen portál SREALITY je jich plný. I od velkých známých RK.
Na realitky sice platí § 2950 občanského zákoníku, rovněž tak i na špatnou radu právníka, ale soudit se léta a za další peníze je na nic.
Důkladná kontrola před koupí chaty je základ.
Ukázkový případ:
2
Sledujících
2
Sleduje
2
Sledujících
2
Sleduje
To je jiná kasta.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Jeho manželka za to pokutu ale od AOPK dostala.