Zdravím, měl bych jinou domněnku, jak autor přišel ke 12:

V posledním řádku nejdříve sečetl a teprve potom násobil:

(4+20) × ½ = 12, samozřejmě 4 + 20 × ½ = 14.

Pokud respektujeme konvenci ab = a×b, potom je správný výsledek:

± √91

Řešení jsou dvě, protože druhý řádek má dvě řešení:

a) 6×6 = 36

b) (-6)×(-6) = 36. A tedy:

a) 6 + 7×5 = 41

b) -6 + 7×5 = 29 (za předpokladu, že jeden ananas v ř.4 je 7, jsou-li dva ananasy v ř.1 14)

Násobení má přednost před sčítáním, jakož i rovnice x×x = 36 má dvě řešení. To by měl pan inženýr vědět, i kdyby to byl inženýr ekonomie. Pro Kristovy rány!

Narazil jsem na to až dnes. Ten postup jsem numericky zkontroloval pro jistotu v excelíku a vychází 51. Trochu to připomíná Pascalův trojúhelník, ale takový nedomrlý (nelze napravo od sloupce H). Vzoreček možná bude kombinace kombinačních čísel. Ale jsem nachcípaný a nechce se mi nad tím přemýšlet. Šachu zdar.