Zajímalo by mě kolik našim politikům EU platí za anální alpinismus

Takže ve většině případů chyběl schopný prodavač?

Jako za komunistů na banány

Je to manekýn na předváděcím molu a projevy mu chodí na papíře.

Ale to je mi překvapení. Vojenskou špionáž provádí všichni, co na to mají prostředky.

Vykázání ? tak to byla ještě k tomu nějaká cizina?

Máte pravdu, ale aby vás s ní za chvíli nesmazali

To je nápad,

Nelíbí se mi že je v zimě zima a v létě moc vedro, tak to prostě zakážeme a zkriminalizujeme. Ovšem je tu jeden malý problém věznice jsou plně už teď.

Nechci strašit, ale když zaženeš jakékoliv zvířátko do kouta bez možného východiska ( a lidi jsou taky zvířátka i když si o sobě myslí že jsou víc) tak tě to zvířátko škaredě kousne a může být i mírumilovné.

Hmm a co bude dělat těch dalších 50 pohlaví mezi mužem a ženou. to ten vlak bude hodně dlouhý.

A příští rok zas řeknou, že líp bude až ten příští.

Ještě by to chtělo aby sem tam někam dojel a propagačně hodil třikrát lopatou.

Jo, jo Bandera a Vlasovci by byli dobří patroni EU a poslední návrh Zelenského údajně Trampovi, že Ukrajinci nahradí americké vojáky v Evropě je taky dobrý. někdy mám dojem, že jsem se ocitl v blázinci.

Tak šupej bojovat na Ukrajinu.

Válka se dobře komentuje z obýváku.

V souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině se často připomíná rok 1954, kdy tehdejší moskevský vůdce Nikita Chruščov prosadil vynětí poloostrova Krym z Ruské sovětské federativní socialistické republiky a jeho přičlenění k Ukrajině

Často se hovoří o Chruščovově „daru“ u příležitosti 300. výročí Perejaslavské dohody, na jejímž základě byla v 17. století levobřežní Ukrajina připojena k carskému Rusku.

Mnozí ale verzi o „darování“ odmítají a tvrdí, že skutečný důvod předání Krymu Ukrajině byl ryze pragmatický: Poloostrov se po druhé světové válce a vyhnání krymských Tatarů nacházel v zuboženém stavu a jeho ekonomika založená na zemědělství byla rozvrácená. Ukrajina proto měla sehrát roli jakéhosi spasitele a poloostrov obnovit, pro což vykazovala z geografického a logistického hlediska lepší předpoklady.

„Druhé darování“ se odehrálo na schůzce lídrů tří slovanských sovětských republik v prosinci 1991 v běloruské rezervaci Bělověžská pušča, na níž Boris Jelcin (Rusko), Leonid Kravčuk (Ukrajina) a Stanislav Šuškevič (Bělorusko) podepsali dohodu o rozpuštění SSSR.

Kravčuk měl údajně celou dobu jednání brouka v hlavě, a to kvůli Krymu. Dobře si pamatoval, co se stalo v roce 1954, a také dobře věděl, že většinu krymské populace tvořili Rusové.Těsně před podpisem dokumentu se prý naklonil k Jelcinovi a zeptal se jej: „Borisi Nikolajeviči, a co bude s Krymem?“Jelcin to v daný moment nechtěl moc řešit. Více se prý zabýval myšlenkou, jak eliminuje Michaila Gorbačova, jenž ještě stále seděl v Kremlu. Jelcin měl nakonec mávnout rukou a odpovědět: „Nu i zabiraj!“ (Tak si to vezmi!)

A za tohle to se soudcům budou zvyšovat platy.

Němci nabíhají na české ceny?

Velmi demokratické

Kuba na hrad.

Kde?