Článek považuji za extrémní (chápu, že v nadsázce) zevšeobecnění, zejména v otázce spojování výchovy s tělesnými tresty. To, že se někdo ohradí proti nevychovaným dětem ve společnosti a ještě více proti jejich rodičům, ještě neznamená, že nemá rád (nebo dokonce nesnáší) malé děti, nebo jejich rodiče. V mém případě je to sebeobrana před sobci všeho druhu, kteří bohužel ve společnosti (nejen naší) neustále přibývají.
Asi nejvíc záleží na vedení OSPODu. V mém okolí z vlastních i zprostředkovaných zkušeností vidím jak ODPOO (Odbor Pro Právní Ochranu OSPODu), tak OSPOD (Odbor Pro Právní Ochranu Dítěte). Oba úřady jsou 20 km od sebe.
Jako největší problém vidím neochotu zaměstnanců OSPODu provádět důkladná místní šetření, jinými slovy daleko častěji opustit kancelář. Někde to jde, někde ne.
S titulkem naprosto souhlasím. Jenže těch "hlupáků" nějak přibývá. Připomíná mi to normalizaci po roce 1968. Na konci srpna toho roku všichni měli jasno, že se jedná o okupaci, za dva roky na to už takových byla drtivá menšina. Ostatní "rádi přiznali", že byli "pomýlení". K čertu s nějakou svobodou a demokracií. Hlavně, že měli plnou peněženku. Co na tom, že bezcenných papírků, za které se nedalo bez známostí nic koupit.
Díky za ten článek. Popsal jste i mou zkušenost. Rok 1989 jsem zažil jako "pracující" a nemohl jsem uvěřit, že jsme se vymanili ze sovětského vlivu. Určitě byla většina společnosti, která spolu se mnou nevěřila, že bychom se toho mohli někdy dožít.
"Se Sovětským Svazem na věčné časy a nikdy jinak" nás provázelo na každém kroku a kdo byť náznakem zapochyboval, dostal "padáka". V práci, ve škole, ve sportu, všude.
V minulém režimu se slušně žilo pouze kolaborantům s okupanty. Čím loajálnější kolaborant, tím vyšší postavení a naditá peněženka. To vše pod dozorem tanků a samopalů "dočasně" umístěných vojsk tzv. Varšavské smlouvy, v překladu SSSR (dnešní Rusko) a tzv. spřátelené armády.
Rozumím tomu, že ochota kolaborovat s okupantem roste s nadouvající se peněženkou. Rozumím i tomu, že ochotní kolaborovat s okupantem mi neuvěří. I když jsem pamětník, paměť mám ještě dobrou a nemám jediný důvod lhát.
Pro zachování povinné STK jsem jen v případě, že bude pro majitele vozidla BEZPLATNÁ. Uctívám princip KDO OBJEDNÁVÁ, AŤ PLATÍ. Pokud mě bude aktuální technický stav mého vozu zajímat, rád se objednám k technické prohlídce a v plné výši ji uhradím. Pokud stav mého vozu zajímá kohokoliv jiného, ať s ním zajede na prohlídku, kterou si objedná a zaplatí.
Jsem senior, jezdím rád a často. Mnohdy i pod hranicí rychlostních limitů. Ne proto, že se bojím. Na rozdíl od pisatele článku mi došlo, že na přecpaných silnicích nic neuspěchám. Se všemi, kteří mě s despektem předjedou, se vzápětí potkám na kruhovém objezdu, železničním přejezdu nebo za pomalu jedoucím traktorem. Jediné, co tím předjetím získali, je jedno místo ve frontě. Pokud získali pocit, že jsem je zdržoval, byl to opravdu jenom pocit.
On totiž šlapat sběsile na plyn umí každý blbec, včas zpomalit, to už chce fištróna.
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
U mě je to 50 na 50. S něčím jsem spokojený, něco mi po několikerém příležitostném použítí odešlo. Varovat bych chtěl před elektrickým rázovým utahovákem, kde se mi při cca 4. použití rozpadlo celé převodové ústrojí. Reklamovat nelze, záruční doba uplynula, i když v provozu byl utahovák minimálně (2x do roka). Náhradní díly, i kdybych je sehnal, jsou cenově téměř srovnatelné s novým výrobkem.
1 odpověď