Kde jsou ti prognostici, co nám na jaře 1990 tvrdili, že Česko nikdy nebude potřebovat tolik elektrické energie, aby se vyplatilo dostavět Temelín? Ona ho je postavená jenom půlka, 2 reaktory, základy pro další 2 jsou zahrnuté.

My Češi oproti Slovákům máme to štěstí, že například již Karel Havlíček Borovský po svém návratu z Ruska, kde pobýval v letech 1843 – 1844, vydal dílo Obrazy z Rus, kde v souboru článků ukazuje na autorův myšlenkový přerod z původního rusofila na českého vlastence, který chápe, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Ve stejném duchu lze poukázat na nejrozsáhlejší a ve světě nejznámější a stále citované dílo Tomáše Garrigue Masaryka s názvem Rusko a Evropa z roku 1913, sepsanou na základě důkladného studia ruské odborné i krásné literatury, ale i osobních setkání a vlastních zkušeností z cest do Ruska v letech 1888, 1889 a 1910.

Omlovám se , návštěvy z let 1888, 1889 a 1910.

My Češi oproti Slovákům máme to štěstí, že například již Karel Havlíček Borovský po svém návratu z Ruska, kde pobýval v letech 1843 – 1844, vydal dílo Obrazy z Rus, kde v souboru článků ukazuje na autorův myšlenkový přerod z původního rusofila na českého vlastence, který chápe, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Ve stejném duchu lze poukázat na nejrozsáhlejší a ve světě nejznámější a stále citované dílo Tomáše Garrigue Masaryka s názvem Rusko a Evropa z roku 1913, sepsanou na základě důkladného studia ruské odborné i krásné literatury, ale i osobních setkání a vlastních zkušeností z cest do Ruska v letech 1988, 1989 a 1910.

Češi mají geneticky blíž k Němcům a Rakušanům, než ke Slovanům. Údaje vycházejí z dat České národní genografické databáze, Odkaz  , která otestovala 4500 Čechů. Z genetických testů obyvatel Čech a Moravy vyplývá, že ryze slovanské geny mají asi tak tři lidé z deseti, uvádí týdeník Euro, který zprávu přinesl. Zbylí obyvatelé jsou podle něj genetická směsice zahrnující Evropany z doby ledové, migranty ze severní Afriky a Blízkého východu a hlavně Kelty a Germány. Češi jsou tak v podstatě mixem všech možných skupin, které za posledních 10 000 let prošly střední Evropou. Podle týdeníku Euro patří dokonce mezi geneticky nejpestřejší národy v Evropě. Téměř 18 procent obyvatel Česka náleží k prapůvodním obyvatelům Evropy, kteří na kontinentu žijí už 35 000 let a jsou tedy potomky dávných lovců mamutů. Zbývající lidé jsou v podstatě přistěhovalci. Třeba přes šest procent Čechů má geneticky blízko k Albáncům a zároveň k severoafrickým Berberům. Skoro čtyři procenta jsou geneticky spřízněná s dnešními Gruzíny a 35 procent Čechů má germánské geny.

Je to smutné, na jakou úroveň dovedla českou společnost činnost současných chcimírů. Oba moji dědečkové byli legionáři. Oba si prošli peklem zákopové války první světové a oba se znovu a dobrovolně do této války vrátili, protože věřili profesoru Masarykovi, že jenom ozbrojená síla je schopna zajistit svobodu a prosperitu našeho národa. Před druhou světovou válkou činil v rozpočtu Československé republiky podíl výdajů na obranu cca 40% a našlo se jen několik chcimírů – dezolátů, kteří by ty peníze vynaložili raději třeba na výstavbu dálnic. Ano byli tací, třeba Konrád Henlein, jehož strana Sudetendeutsche Partei (SdP) v roce 1935 ve volbách do Národního shromáždění ČR získala největší procento hlasů ze všech kandidujících stran. I on nechtěl válku s Německem. Pouze se s ním mělo jednat a domluvit se. Doporučuji všem současným chcimírům, aby si podrobně prostudovali historii našeho národa, obzvlášť 19. a 20. století neboť jak říká klasik, kdo nezná historii svého národa je odsouzen k tomu, aby si ji zopakoval.

Je to smutné, na jakou úroveň dovedla českou společnost činnost současných chcimírů. Oba moji dědečkové byli legionáři. Oba si prošli peklem zákopové války a oba se do této války vrátili, protože věřili profesoru Masarykovi, že jenom ozbrojená síla je schopna zajistit svobodu a prosperitu našeho národa. Před druhou světovou válkou činil v rozpočtu Československé republiky podíl výdajů na obranu cca 40% a našlo se jen několik chcimírů – dezolátů, kteří by ti peníze vynaložili raději třeba na výstavbu dálnic. Ano byli tací, třeba Konrád Henlein, jehož strana Sudetendeutsche Partei (SdP) v roce 1935 ve volbách do Národního shromáždění ČR získala největší procento hlasů ze všech kandidujících stran. I on nechtěl válku s Německem. Pouze s ním jednat a domluvit se. Doporučuji všem současným chcimírům, aby si aby si podrobně prostudovali historii našeho národa, neboť jak říká klasik, kdo nezná historii je odsouzen k tomu, aby si ji zopakoval.

Nerozumím spojení "jako náckové s eu".

Odkaz  . Není to instituce a já nejsem jeden z nich.

Jak uvádím ve svém příspěvku, byla to informace z týdeníku EURO, kterou jsem si stáhl (bohižel nevím z kterého dne), a která se odvolává na Českou národní genografickou databázi. Ve věci zrušení této instituce račte pátrat tímto směrem. Odkaz   Mne tyto údaje celkem zaujaly i když si myslím jako Moravák, že se toto procentuální složení může ve směru od západu na východ měnit. Já jsem spokojený důchodce, Moravák, který má dobrý pocit, že se nemusí počítat mezi Slovany. Jsme prostě Češi a Moraváci, jehož představitelé se nachali roku 945 pokřtít v německém Řezně, abychon se následně od roku 962 do roku 1806 stali součástí Svaté říše římské.

Češi mají geneticky blíž k Němcům a Rakušanům, než ke Slovanům. Údaje vycházejí z dat České národní genografické databáze, která otestovala 4500 Čechů. Z genetických testů obyvatel Čech a Moravy vyplývá, že ryze slovanské geny mají asi tak tři lidé z deseti, uvádí týdeník Euro, který zprávu přinesl. Zbylí obyvatelé jsou podle něj genetická směsice zahrnující Evropany z doby ledové, migranty ze severní Afriky a Blízkého východu a hlavně Kelty a Germány. Češi jsou tak v podstatě mixem všech možných skupin, které za posledních 10 000 let prošly střední Evropou. Podle týdeníku Euro patří dokonce mezi geneticky nejpestřejší národy v Evropě. Téměř 18 procent obyvatel Česka náleží k prapůvodním obyvatelům Evropy, kteří na kontinentu žijí už 35 000 let a jsou tedy potomky dávných lovců mamutů. Zbývající lidé jsou v podstatě přistěhovalci. Třeba přes šest procent Čechů má geneticky blízko k Albáncům a zároveň k severoafrickým Berberům. Skoro čtyři procenta jsou geneticky spřízněná s dnešními Gruzíny a 35 procent Čechů má germánské geny.

Nekouřím a z alkoholu piji jen pivo. Já si tam jezdím pro ryby. Nesnáším to přehrabování v hadrech!!!

Já si pamatuji, že když jsme se jako studenti vraceli autobusovým zájezdem z Krakova do Čech, tak nám pohraničníci velice důkladně kontrolovali všechny tiskoviny, které jsme z Polska vezli. Nevím co hledali, zda erotické časopisy nebo tiskoviny Solidarity. Ale praktická rada. Kdo nemá auto jako já a nestojí o zájezdy, tak tomu by se mohl hodit autobusový spoj č. 382 z Náchoda do Kudowky, který jezdí v pracovní dny v dvouhodinovém intervalu. Tak například jízdné v systému IREDO z Hradce Králové do Kudowky stojí pro 65+ 39,- Kč. Jedná se konkrétně o zastávku Kudowa Zdroj, targovisko. Podle mého názoru je někdy lepší na tuto tržnici jezdit bez manželky.

Líbiĺ se mi jeden názor před volbami na Slovensku; že je v podstatě jedno zda Fico volby vyhraje či nikoliv, protože stejně většina světových politiků si plete Slovensko se Slovinskem.

Zlatá Sázava, kde ti při splouvání hrozí akorát cirhoza jater.

Mimo jiného bych zrušil v našem sekulárním státě neodpovídající státní svátky 5. července Den věrozvěstů Cyrila a Metoděje a 6. července Den upálení mistra Jana Husa. 5.7. - čí je to svátek? V Čechách v té době se již v klášteřích používalo dnešní používané písmo - latinka. Možná i někde na Moravě. Navíc se v té době křesťanství štěpilo na západořímské a východořímské - pravoslaví. Spíš bychom měli slavit, že odešli a nezavedli písmo podobné azbuce (to zavedli v Bulharsku) a že zde nezavedli byzantské pravoslaví. 6.7. - opět čí je to svátek? Církve husitské? Katolíků, jako většinové církve u nás se to netýká, a nepraktikujících křesťanů už vůbec ne. Navíc husitství se omezilo pouze na Čechy, Morava až na výjimky jej nepřijala. Významné dny ano, ale jako dny pracovního volna v této těžké době?

No mně je 68 let a tak si vzpomínám na dny volna: Na začátku roku to byl Nový rok, pak Velikonoční pondělí a 1. a 8. května a pak možná 28. říjen (nejsem si jist, kdy se stal dnem volna) a pak Vánoce bez Štědrého dne. A to bylo všechno, co se týče volna. Ze začátku 2 týdny dovolené a pak tři týdny. A tak to šlo rok za rokem. A dneska? Ale hlavně začít šetřit na důchodcích, kterým inflace "sežrala" úspory na důchod.

Navíc je to jedna z mála věcí, která se nás důchodců, kteří v podstatě většinu života hákovali na Velký pátek, 5. a 6. července, 28. září a na Štědrý den nedotkne a kteří jsou první na ráně při úsporných opatřeních. Jinak jsem osobně zastáncem úspor ve smyslu ekonomického systému starého Rakouska - Uherska, t.j. hýbat s nepřímými daněmi.

Co se týče důchodové reformy, zde bych se pouze marginálně zabýval věkem pro odchod do důchodu. Celý systém zabezpečení života lidí ve věku po padesátce bych řešil systémem oborových výsluhových pracovních rent ve smyslu toho, co mají dnes např. ozbrojené složky. Pro příklad, pracovník pracující např. 15 let v automobilce na pásu po měl po odpracování těchto 15ti i více let nárok na oborovou výsluhovou pracovní rentu v určité výši vyjádřenou v procentech ze současné mzdy. Tato by se při další práci v oboru zvyšovala o nějaké procento za každý odpracovaný rok. Při odchodu z oboru by se tato renta vyplácela oborovým ministerstvem (v tomto případě ministerstvem strojírenství) a to z fondu (účtu) ministerstva, do kterého by průběžně přispívaly jednotlivé strojírenské podniky. Výše renty by se také valorizovala (u ozbrojených složek polovinou sazby toho co normální důchody). Člověk by měl "ke stáru" možnost se rozhodnout, zda bude pracovat dále v oboru, nebo by si našel jiné, pro něj zajímavé zaměstnání, ale za méně peněz; anebo zda mu výsluhová pracovní renta bude stačit ke skromnému životu a mohl by se tak věnovat pouze svým zájmům a čekat na dovršení věku pro vyplácení řádného důchodu. Pokud by důchod byl menší než renta, pak by oborové ministerstvo doplácelo rozdíl mezi důchodem a přiznanou rentou. Tyto výsluhové pracovní renty by se týkaly přesně specifikovaných pracovních pozic určené podle toho kterého ministerstva.

Věc je komplikovanější, než se stačí popsat v několika řádcích; ale bohužel stát tuto možnou cestu neprověřuje.

Omluva se přijímá. Taky jsem Vám mohl poslat odkaz, než to složitě přepisovat.

Odkaz 1  

Co se týče důchodové reformy, zde bych se pouze marginálně zabýval věkem pro odchod do chůchodu. Celý systém zabezpečení života lidí ve věku po padesátce bych řešil systémem oborových výsluhových rent ve smyslu toho, co mají např. ozbrojené složky. Pro příklad, pracovník pracující např. 15 let v automobilce na pásu po měl po odpracování těchto 15ti i více let nárok na oborovou pracovní rentu v určitíé výši vyjádřenou v procentech ze mzdy. Tato by se při další práci v oboru zvyšovala o nějaké procento. Při odchodu z oboru by se tato renta vyplácela oborovým ministerstvem (v tomto případě ministerstvem strojírenství) a to z fondu, do kterého by průběžně přispívaly jednotlivé strojírenské podniky. Výše renty by se také valorizovala (u ozbrojených složek polovinou sazby co normální důchody). Člověk by měl "ke stáru" možnost se rozhodnout, zda bude pracovat dále v oboru,nebo si najít jiné, pro něj zajímavé zaměstnání, ale za méně peněz, anebo zda mu výsluhová renta bude stačit a věnovat se svým zájmům a čekat na dovršení věku pro vyplácení řádného důchodu. Pokud by důchod byl menší než renta, pak by oborové ministerstvo doplácelo rozdíl mezi důchodem a přiznanou rentou.

Věc je komplikovanější, než se stačí popsat v několika řádcich, ale bohužel stát tuto možnou cestu meprověřuje. Šetřit na důchod v nějakém spoření je podle mého názoru s ohledem na inflaci finanční sebevražda.

Nevím, jaké máte vzdělání a odkud berete informace. Jedná se však o saldo důchodového účtu. Zřejmě máte informace od dezolátů.

KUMULOVANÝ VÝVOJ HOSPODAŘENÍ SYSTÉMU DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ (mld. Kč) 2023

Leden Únor

Příjmy z pojistného na důchod. poj. vč. dobrovol. pojištění 49,84 98,60

Výdaje na dávky důchod. pojištění vč. výdajů na správu *) 58,21 113,9

z toho: výdaje na dávky důchodového pojištění 57,63 112,75

výdaje na správu 0,58 1,17

Saldo hospodaření systému důchodového pojištění - 8,37 - 15,31

Zdroj: Ministerstvo financí České rupubliky.

No mně je 68 let a tak si vzpomínám na dny volna: Na začátku roku to byl Nový rok, pak Velikonoční pondělí a 1. a 8. května a pak možná 28. říjen (nejsem si jist, kdy se stal dnem volna) a pak Vánoce bez Štědrého dne. A to bylo všechno, co se týče volna. Ze začátku 2 týdny dovolené a pak tři týdny. A tak to šlo rok za rokem. A dneska? Ale hlavně začít šetřit na důchodcích, kterým inflace "sežrala" úspory na důchod.

Kdybychom vyšli z matematického předpokladu, že za každý pracovní den se vytvoří až čtyři desetiny procenta ročního hrubého domácího produktu, pak můžeme - podobně jako Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus - dojít například k tomu, že dva dny oficiálního volna přišly českou ekonomiku ve výrobě na 27 miliard.