ČR je podle analýzy britských The Economist druhé na světě v oligarchizaci státu, hned za Ruskem.
Jinými slovy, jen v Rusku mají na stát a tím všechny z nás větší vliv oligarchově, jejichž majetek a tudíž i vliv pochází především jejich provázanosti se státem.
Ekonomiku našeho státu začala ničit jeho parcelace mezi vyvolené v rámci oposmlouvy Klaus - Zeman, pokračovala dál a dál, naposledy třeba paktem Zeman - Babiš.
Dnes je jedno, kdo sedí ve Strakovce, čeští "Velcí kluci" si ze zákulisí ohledně hospodářské politiky ošéfují kohokoliv a cokoliv - a stejně tomu bude i v budoucnu, bohužel.
The Economist v dlouhé analýze mj. uvádějí, že v Rusku se majetek nejbohatších oligarchů vázaný na úzké a přátelské vazby s představiteli státu podílí na hrubém domácím produktu 19 procenty.
Dvětově druhé (!) Česko má podíl 15 procent HDP, následují Malajsie, Singapur a Mexiko.
USA mají pro srovnání podíl miliardářů zbohatlých na klientelistických vazbách 2 % HDP, Německo 1 %.
Tato čísla přímo souvisejí s kvalitou zákonů a vymahatelností práva.
The Economist.v analýze poměřovaly lobbování vlivných korporací za dotace, obchody se státem či celní ochranu.
A ÚOHS, který má dbát na férovou hospodářskou soutěž je trafikou pro politické nominanty, ti si tam zájmy ohlídají v tichu a klidu.
Tady máme některé odpovědi na to, proč je u nás draho. Český volič na sobě nechá štípat dřevo - a jak kdysi před lety napsala trefně kolegyně Kenka Zlámalová: Česko je bohatou zemí chudých zaměstnanců.
Všichni to vědí a podle toho jednají.
Amen.
Na jakých principech může existovat prosperující stát, kde jsou vyšší platy než mzdy v soukromém sektoru?
To co řešíme, je kvadratura kruhu v rámci krystalického socialismu. A tomu vždycky po nějaké době už z podstaty věci dojdou peníze. Tak si je vláda s posvěcením poslanců nechá natisknout, čímž roztočí inflaci a tak furt dokola.
Měli jsme před 30 lety šanci z toho vybřednout. Rozhodli jsme se většinově pro socialismus, tak tedy neskučme.
Takže tlupa funkcionářů a dalších individuí a organizací přisátých na olympijské hry mohou z této značky těžit a mnozí se jí přímo živit či na ní parazitovat - a šikovná děcka, která soutěží mezi sebou vlastními myšlenkami a umem - byť velmi volně a přeneseně nemohou?
Hanba Českému olympijskému výboru. A s. poslanci a poslankyně - seberte ČOV dotace. Nepřeji si, aby byla tahle parta z mých daní živena. Profesionálnímu sportu netřeba podpora z veřejných rozpočtů, jistě si dokážou značku OH funkcionáři zobchodovat v komerční sféře.
Mikuláši Beku, konej a pošli je do háje.
Ale v životě k ničemu. Nechápu, jak někdo toto může učit a zkoušet. Asi nějaké mentální poškození. Chocholoušek má práci.
Nedbalé myšlení a vyadřování líného ducha značí, pane kolego 🙂
Slyšel jste někdy o abstraktním myšlení? Toho bez obrazotvornosti a jazykových schopností nedocílíte.
Jistě, dá se s tím docela úspěšně vegetovat. Ale i tak... 🙂
Za komára bylo pět krajů a okresy. Socani pod vedením Miloše Zemana to celé přeondili, zřídil 14 krajů s tím, že okresy zruší, což se už nepodařilo. Byl to nesmysl zcela idiotský, bo tahle struktura se budoovala 40 let a oni z toho udělali totální čurbes a mohutným nárůstem byrokracie. A k tomu 6 tisíc obcí a máme mastodontní aparát a všichni se diví, že na nic není a vše tak příšerně dlouho trvá.
Technická. Ten zákon o krajích podávala sněmovna jako celek, čili šlo o poslanecký návrh. Podepsali Klaus, Rychetský a Havel. Zeman byl předsedou vlády (oposmluvní).
Faktická. Ty krajské pašalíky si vymohli lidovci, aby umístili masivně po regionech své věrné, v tom jsou oni mistři. Šedou eminencí a faktickým architektem byl bratr Kasal.
Faktická 2: Soudnì soustava dodnes nerespektuje krajské uspořádání.
Položme si mmohem zásadnější otázku, od které se odvíjí ostatní.
K čemu je nám 14 krajů? Nevýkonných, drahých pašalíkú.
V pidistátečku našich rozměrů bohatě stačí tři: Praha, Čechy a Morava. Mimochodem, pro EU jsou naše kraje tak malé, že se kvůli dotacím (které jsou zhoubné, ale to je jiné téma) musejí kraje slučovat po dvou či třech do tzv. ROP.
Dokud si tohle nevyřešíme s nebudeme po svých volených zástupcích požadovat změnu státního uspořádání, nebrečme.
Ano, jsme nepochybně tak bohatí nebo líní nebo hloupí, že tenhle mejdan platíme ze svých daní. Každý jeden z nás.
Dobře nám tak.
Duolingo stačí 🙂
Navíc, nedělal bych z toho vědu. Moje babička vychodila za Rakouska-Uherska jen čtyři třídy, pak musela do Vídně do služby.
Když jsem ji poznal, pracovala jako průvodkyně v muzeu. Výklad i konverzaci s návštěvníky vedla bezchybně slovensky, rusky, německy a maďarsky. Písmem znala i polsky a při penzi se jen tak bokem naučila esperanto.
Proč to píšu: klíčová je osobní motivace. Kdo chce, naučí se. Kdo ne, tomu nepomůže nic a nikdo.
Každému socialismu už z podstaty věci dojdou zdroje. A tak vlády periodicky zvedají daně a pokaždé je to doprovázeno tlacháním různých "odborníků".
A u nás panuje socialismus už víc jak 100 let. Jen se mu v různých epochách různě říká.
Cesta ven z toho není. Tedy je, ale rozhodná většina společnosti ji nikdy nepřipustí. Dobře nám tak. Máme, co si přejeme.
Kraje v současné podobě jsou drahý a zbytečný špás.
Zvláštní je, že podle autorových citací situace lituje Petr Pithart. Vždyť kraje, když se v sekretariátech partají rýsovaly, byly především úlitbou jeho lidovcům.
Tak, aby mohli tehdejší "bratři" odměnit výměnou za svou podporu zájmů tehdejších koaličních kolegů v jiných věcech funkcemi své spolustraníky.
Nějakou logiku v současném uspořádání nehledejme, kraje jsou pouhými přeposílači peněz, připomíná mi to Potěmkinovy vesnice.
Vždyť ty naše předražené nesmyslné pidikraje se musejí i pro účely sosání dotací z EU sdružovat po dvou i třech, bo jsou pro EU moc malé regiony.
Vytáhněme si hlavy z písku, zaveďme zemské uspořádání Čechy, Morava a Slezsko plus Praha.
Pokud ne, tak si nestěžujme a dál poslouchejme kvazipolitické kydy snažící se o kvadraturu kruhu a dál do toho sypejme víc a víc peněz z čím dál větších a větších daní.
Nejsme náhodou na palici?
Je mi 61. Do penze, dá -li Pámbů, se zatím nechystám.
K příspěvku dvě věci. Titulek operuje slovy "připadají mi". Zdání a realita jsou často velmi odlišné věci. Podle "zdání" určovat věk odchodu do penze, to by, pravda, ovšem reálně odpovídalo Kocourkovu, který u nás takřka nepřetržitě panuje asi tak sto let.
Báječně se bavím, vlastně se spíš stydím, když vidím upocenou, trapnou snahu pana Jurečky a spol., kteři blouzní o 25 letech strávených v penzi, což prý hodlají vypočítávat podle pseudoúdaje "doby dožití".
To je nehorázně drzé a jakožto daňový poplatník tvrdím, že je to na pár facek. Jen mimochodem, podle této konstrukce už jsem sedm let v penzi, přitom mi páni poslanci odhlasovali, že chtě nechtě musím pracovat ještě tři roky. No, nic, zpátky do školy a pocvičit si počty. 🙂
Co mne žere víc: proč politici předpokládají, že do našeho nevýkonného, korupcí prolezlého státního aparátu bych měl co nejdéle sypat své daně?
Co za odvedenou berň, na kterou pracuju jako zaměstnanec soukromého sektoru už více jak polovinu každého roku, vlastně dostávám? Nic moc, tvrdím. A fakt, nemám zájem svými penězi dál sytit socialistický režim.
Moje řešení: Snižte zásadně daně, osekejte státní aparát, když už musíte, tak pište jednoznačné a srozumitelné zákony a přestaňte se nám už montovat na všech frontách do životů. Sami nejlépe víme, co a jak máme dělat a jak se poctivě uživit.
A ty kecy o penzích, které jsou díky vám, soudruzi poslanci Národní fronty, ostudné, si nechejte 🙂.
V digitální době je nápad omezovat reklamu na alkohol (porno, nasilí v TV apod.) 22. hodinou k sníchu.
Částečným řešením je vyšší zdanění truňku, ale mnohem zásadnější je propagace zdravého životního stylu - třeba i daňovými bonusy pro ty, kdo se o své zdraví starají, zavedení více hodin povinného tělocviku na základkách či sportovních stipendií na SŠ a VŠ. To může parlament udělat raz dva.
Zkrátka, udělat z pohybu a sportování společensky protežovanou záležitost (vzkaz pro politiky/stříhače pásek a olympijské tůristy: investujte naše daně do živého sportování, trenérů a nelijte naše peníze do betonu a profisportu).
Jim se vojna započitává do odpracovaných let.
No, ještě, aby se nezapočítávala. Tady se z vybraných daní uplácejí stovky tisíc státních zaněstnanců, kteří tvoří nàrokovou republiku a stát už nezvládá platit stále šílenější mandatorní výdaje - a chlapi, kteří ztratili dva roky života zavření za drátama, aniž se mohli vojně vyhnout, si z logiky těchto důchodových kvazidebat nezaslouží nic? 🙂
Odpovídat netřeba, je to jasné.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Na koho byste se narodohospodarsky zaměřil. 40 let jsme narodohospodarili z toho co jsme znarodnili. No a nakonec jsme zbankrotovali a stali se, až na výjímky, jako je pivo, v podstatě nekonkurenceschopnymi.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tady už je to úplně jedno. Jsme montovna s nízkým podílem přidané hodnoty a pětinou lidí v produktivním věku zaměstnaných v neproduktivní státní správě. Nereformovatelný typ společnosti.
Kořeny úpadku sahají k době, kdy TGM a jeho parta aktivně a bez plánu B rozbíjeli ve jménu jakéhosi národovectví Rakousko-Uhersko, které mělo jako celek slušně nastavené hospodářství.
Profit dnes mnohými romanticky vzývané první republiky byl založený na skutečnosti, že mocnářství udělalo z českých zemí průmyslovou základnu R-U. A to přesně v době průmyslové revoluce.
Pak přišel TGM se socialismem francouzského střihu, který vystřídal sovětský typ socialismu, který zase v posledních 30 letech vystřídal náš "hezky český" socialismus.
Asi ne náhodou jsou v čele nejbohatějších společností světa takřka bezezbytku monarchie. :-)