Ano, takovou oponenturu jsem trošku očekával. Ale je to míchání jablek s hruškami. Barokní gotika, tj. uplatňování vybraných gotických prvků v jinak barokním slohu je úplně něco jiného než regotizace, jejíž účelem bylo barokní prvky odstranit a navrátit stavbě (domnělou) gotickou podobu.
V tom souhlasím 🙂 I když už po třicetileté válce se občas doplňovaly a opravovaly církevní stavby "gotickými" prvky. Tam však původní barokní nebo renesanční části odstranili Švédové 🙂
Není třeba nosit v hlavě dějiny této budovy. Kdo aspoň laicky rozumí dějinám architektury, ten by nikdy nenapsal, že nějaká regotizace proběhla v 17. století... Kdo jim nerozumí, ten těžko může objektivně zhodnotit kvality nějaké stavby.
A to mi povídejte. Proč by regotizace nemohla proběhnout v 17. století? Vzhledem k tomu, že mám z dějin kultury státnice si rád počkám na odpověď 🙂
Nápověda: Barokní gotika.
Regotizace v 17. století samozřejmě neproběhla. Vracet stavby do stavu, v jakém byly před stovkami let je zaprvé nereálné, protože takového "původního" stavu dosáhnout nelze, zadruhé nesmyslné. Současné průčelí emauzského kláštera je vkusným svědectvím doby, ve které bylo postaveno.
Tak v 19. století. Dějiny téhle budovy fakt v hlavě nenosím. O té vkusnosti... no, to je subjektivní, takže se nehádám.
Vždy jsem tvrdil, že nejsměšnější jsou hraběcí rady. Organizace Člověk v tísni nám jich tu dává hromadu. Zapomíná na to, že tu nemáme žádné volné plochy, kde by jsme ty lužní lesy budovali. Naopak potřebujeme zemědělskou půdu, aby jsme vypěstovali dostatek potravin. Velká přehrada dokáže zadržet na stejné ploše podstatně více vody než specialistem doporučený lužní les a plodr. Navíc přehrada produkuje, na rozdíl od lužního lesa, podstatně méně komárů a zadrženou vodu lze i energeticky využít. Ekonomická využitelnost dřeva z lužního lesa je také sporná. Pro průmyslové využití je totiž mnohem vhodnější smrkové.
V tom případě jsme v háji a povodně se budou opakovat se stejným scénářem i nadále.
Jestli by se pan "expert" neměl držet těch vysoušečů.
Jestli si nevšiml tak při této situaci v oblasti severní Moravy spadlo tolik vody, že to žádná půda vsáknout nemohla. V ostatních částech republiky to naopak ta tolik kritizovaná půda ustála a vsákla.
Jinak z mého pohledu 40 leté praxe v zemědělství, vsákne podstatně více vody půda obdělávaná a hluboce kypřená, než nějaká tvrdá uježděná louka.
Půda to "ustála" první dva dny.
A víte, jak by Praha vypadala bez přehrad? By byly zatopeny pomalu i Hradčany
Ano? A hned pod vámi tady člověk tvrdí, že to bylo vinou vodohospodářského úřadu, který to zanedbal. Tak se nějak dohodněte 🙂 Případně vysvětlete Polákům, jak ty přehrady skvěle fungují. Odkaz
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tak co, poturčenci? Už vám spadly klapky z očí?