Vsude nás bijí do očí články, jak se demograficky rodí méně a méně dětí, jak je to neprůchozí pro větší a větší procento lidí, bydlení pro širokou veřejnost...nedostupné, nereálné, zkráceně řečeno "zapomeňte"a to už na startovní čáře. Pokračujme tímto tempem, ztrpčit, znemožnit, zdražit... Vždyť tady je všechno obráceně...
Dnes je hlavně jiná doba...všechno je jinak...Představa, že dítěti coby rozvedený rodič něco objednám z e-shopu a ono si to samo vyzvedne před barákem v boxu, kde zadá kód? Že přijde celosvětový problém ve formě např. Covidu? Tohle říci před dvaceti lety, tak si naši rodiče zatukaji na čelo a raději nás pošlou ven před barák jezdit na kole.....Mnoho mých vrstevníků ve středním věku se ani neosamostatnuje, zůstávají pod jednou střechou s rodiči, protože a jednoduše, není motivace se někam přesouvat, do tohohle určitého marastu? S prominutím? Taky bychom si před třiceti lety ťukali na čelo třeba. Svět se mění a lidi s ním....
Ono je to spíše o poměrech doby a o možnostech, které pokud nemám? Tak jsem vlastně vyřízen, jak na úřadě. Bydlení - velký problém, výpadek jednoho z příjmů po dobu nějaké mateřské, rodičovské..leckdy je to i bod zlomu pro ten vztah jako takový. Je to náročnější, než to měli moji rodiče, nebo aspoň mi to povídají, zase je to vykoupeno zase jiným individuálním blahobytem, který oni neměli, i to je pravda. Jsem čtvrtý rok rozvedený, a jak to v článku padlo - nezávazné vztahy, jednoznačně...K čemu mi bude svatba? Nevýhody v tuto chvíli vidím daleko za výhodami, jednoznačně....Hezký den
Mít anebo nemít děti vidím spíše o existenčních možnostech, jako vlastně v životě cokoliv. A pokud dám dvě a dvě dohromady, sečteno a podtrženo a vidím a cítím, že to půjde opravdu horko, těžko a špatně? Tak tady je opravdu zodpovědnější za volant nesedat, než rozjet auto a v první zatáčce nevědět,co s tím....Možná zoufalé, ale jednoznačné přirovnání. Hezký den.
Já si pamatuji, psal se rok 199x, můj děda s mou babičkou koukali večer na zprávy, byly to již tenkrát důchodci, samozřejmě dnes dávno nejsou mezi námi. Byl jsem u babičky na prázdninách coby malý kluk, snad na prvním stupni základní školy...Děda už to nevydržel a začal chudák tenkrat nadávat, položil brýle a noviny..."To teda do hezké doby rostete, zažil jsem první republiku, přes druhou světovou válku a dále...Vzpomeň si na mě, budete se těžko zmáhat i na trapný pozemek pod maringotku a chleba bude stát padesát korun....Dneska čtu tento článek a vnímám, že......je to smutné...
Blbost jak panelák s prominutím...Nebo ono takhle, jakási střední vrstva, můžeme li to tak nazvat, tak se měla tak asi plus mínus autobus podobně, plus / mínus. Základní existenční statky, ikdyby nebylo levněji, bylo jednodušší se k nim dostat, bez debaty. Teplo na zimu, metrák uhlí stál, megawatta elektřiny stála... Je to ale vykoupené tím, že naše dvoutaktní Jawa jen těžko mohla konkurovat japonské Kawasaki, a dále a dále. Nebyla možnost moc výběru v určitých věcech, to se moc nenosilo, všechny ženské chodily vesměs ostříhané na jeden účes, trvalá na hlavě se staniolovymi "bábrrrraty". 🤣 Ale sečteno a podtrženo, jakási střední vrstva, tak asi...bydlení v nějaké fázi, nějaké auto pojízdné, nějaká dovolená třeba v létě či v zimě dvě děti. Hezký konec týdne přátelé...
Stárnoucí Česko, děti se rodí méně...to je překvapení, přátelé...Podmínky pro založení rodiny? Není snad jediný motivační bod. Pokavaď nemáte štěstí v dědictví nemovitosti nebo obdobné řešení, no tak to je nesmysl s běžnými příjmy v současném světě. Tímhle to začíná a nohu pokračovat, jedna depresivní zpráva přes druhou se na nás sesouvá, tahleta taky vlastně. Je mi řádově čtyřicet, kolik vrstevníků vůbec rodinu nezakládá a děti si nepořizuje, prostě "nejdou do toho", nevěří si, neschůdná záležitost, ani vidět ani slyšet. Zůstanou raději u rodičů, protože není motivace, když vezmou podmínky a výstup z toho, nechtějí to prostě. Prodlužování odchodu do důchodu, už to tu padlo, tak to je opět...Mám dvě děti, a dorazila mě totálně cena rovnátek pro mou dceru minulý měsíc. Bazarové starší auto, nebo zánovního skútra bych si mohl koupit za tuto cenu. Chudší člověk na to ani nemá, to je mimo jeho finanční možnosti prostě, matka samoživitelka, vdova nebo takhle ....Nechte hezkou dceru bez rovnátek, ať ji zuby narostou jako noty na buben, no tak to asi neeeeééé, že... To snad není ani možné. Hezký den přeji všem.
Jestliže se někdo pokouší pouze hanit minulé zvyklosti, tak samozřejmě vždycky najdeme pro a proti....Ale mám vysokou obavu, źe srovnávat možnosti, co se týče základních životních statků tenkrát a dnes....Dnes vítězí blahobyt ve spotřebních věcech, ve spotřebních možnostech, to prostě tenkrát zdaleka nebylo, okolo Prahy na vesnicích nebyla zavedena ani pevná telefonní linka, to prišlo až po revoluci, byla jedna telefonní budka na náměstí, vhazovala se 1.-Kčs a točilo se, na dnešní poměry až komické srovnání.....ale pojďme se zeptat seniorů, kteří nás vychovali. Málokterý lituje, že nás vychoval v době minulé, skoro řeknou, ženy dnes nechteli být mladými a mít děti....Asi na tom něco bude k zamyšlení..hezké léto, přátelé..
Věc je jednodušší,než by se na první pohled mohla zdát....jestli je to její nějaká z prvních vážnějších lásek, tak to stejně na 99 procent nedopadne...to za prvé. Ovšem i kdyby, tak jdeme dále. Z pozice rodiče to vezmu jednoduše...jdi a zkus to, kdyžtak jsem tu pro tebe a kam se vrátit máš, vždycky budu táta svých dětí a vždycky jim v rámci možností ten azyl a tu pomoc poskytnu, vždycky....Můj názor na tuto mladíka je takový a takový, opatrně třeba na tyhle a tyhle věci, více se k tomu vracet nebudu. Ale když myslíš, jdi a zkus to....
Vzpomínám si po revoluci v devadesátých letech, jak jsem byl na prazdninách coby malý kluk u prarodičů a moje babička s mým dědečkem koukali na televizní zprávy, a jenom smutně konstatují..."Tohlecto přesně tady bývalo, totéž v bledě modrém, kdo měl bydlení, nechal se titulovat "milostpaní, milostpane...To teda do pěkné doby rosteš a tenkrát někde padlo od nějakého pána politika..."Připravme se, že budou bohatí a budou chudí"...a děda už to nervově nevydržel a začal nadávat, že by si zde přítomné dámy musely zacpat uši....Ještě k tomu, a co hlavně? Tak opravdu nebyla práce, byly příležitostné sezonní brigády, např. nanosit uhlí, ženy hodně praly, žehlily pro jakousi tu "lepší sortu" nebo jak to nazvat. Hodně se chodilo a sbíralo se železo do sběru tenkrát, a podobné akce...Slyším toho dědu svého....Já si tu dobu zažil, než vlastně přišla druhá světová válka....bydlení bylo nehorázně drahé a pro normálního smrtelníka...obtížné, asi tak mírně řečeno, no vlastně v určitých rysech podoba s dneškem.Chudinské kolonie skutečně bývaly, ještě dnes můžeme v Praze narazit na kolonii " Na slatinách", vím, že to bývalo bez infrastruktury, elektřina až po válce zavedena, úkoly si děti psaly pod petrolejovou lampickou tenkrát, pro vodu se chodilo k nějakému hydrantu nebo ke studni hromadně s kýblem..opravdu, vím to, takže toto byla první republika ...hezké léto přátelé
Zapomínáme na jednu první a zásadní věc přátelé, že s přibývajícími léty u člověka přibývají nesnáze, v první řadě zdravotní. Kdo dělá opravdu v nějaké náročnější profesí, tak padne prostě hranice věku a dál to prostě nedáte, pomalu to začnete cítit, že už to není pro Vás a musíte slevit, musíte prostě....Není to nic jiného, než přirovnání s autem, které má najeté své kilometry...pak už je to od servisu k servisu čím dále častěji,a buďte rozhořčeni, že starší auto už tolik neslouží...neslouží, ani nemůže, to tak prostě je...Už prostě se smířit s nějakým pracovním místem vrátného, nebo nějaké někde " šmrdlání" symbolické není žádná ostuda, nemohu si pomoct. Takže, že se starým lidem nechce dělat je dost nemístný humor. Hezky den přátelé.
Jsem tedy aktivní cyklista, snažím se celoživotně hýbat průběžně a vsemožně....No,co na to říct...Snažím se v první řadě používat zdravý lidský rozum, a uvědomit si, že tam nejsem prostě sám. Kde je velký provoz tak tam vůbec snažím se nejezdit...je to fakt o život, a i komplikujete život ostatním řidičům, kde je to úzké, tak i pro ně je to prostě nejednoduché vás objet, tím to začíná.No snažit se neobtěžovat, neotravovat, a žít s heslem "Dej pokoj, dostaneš pokoj..." Víc asi nejsem schopen. A zatím jsem neměl vážnější problém, musím zaťukat.
Je to o srovnání priorit...co vlastně chceme? Vždycky je něco/proti tomu něco...Takové možnosti výběru jako dnes nebyly, takový blahobyt jaký vidíme okolo sebe dnes a denně počínaje auty přes vlastně všechny spotřební věci nebyl, zdaleka nebyl...Ale už to tu padlo..jogurt byl jogurt, do toho se zabodla lžíce ráno a večer tam stále stála kolmo zabodnutá, to byl poctivý jogurt....
Tenhle článek je jeden velký nesmysl, ptáte se proč? Jsem táta dvou dětí, jsem tedy rozvedený, a táta, tedy člověk zodpovědný za jejich start do života, jsem já...Cítím to jako dané, neměnné, nezvratné, je to moje vizitka a moje krev. A chlap, který by hodlal dělat mým dětem tátu? Takový ,,živocišný druh" se nenašel a pravděpodobně ani nenajde, protože nevidím jediný důvod jako jiný muž z pozice jiného muže, proč by to dělal, nebo dělat měl...Bohužel tohleto je zrovna takový "mrtvý bod" a ta ženská to má těžší bohužel a to nesrovnatelně, někoho si k sobě najít..A pokud si někoho najde, tak je to odnikud nikam, ve finále to stejně není žádné terno a palec dolů a pokud ty děti jsou malé, tak to nepřímo a neúmyslně vlastně ani není reálné...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jestliže bezúročné seriózně půjčil, vrátit....asi bych zaujmul podobné postavení. Věta, mysleli jsme, že nám strýc peníze nechá, má jich dost. Nechcete aby třeba na Vás přepsal svoje bydlení a šel bydlet někam do maringotky? Mě to tak připadá, podle tohohle vyjádření. Vrátit....A jestli Vám třeba nějakou poměrnou část odpustí, je to jeho dobrá vůle, být nemusí....Rodinná soudržnost, to je zase něco trochu jiného, to skáčeme z kapitoly do kapitoly. On vás třeba má rád, vy jeho taky, to jen tak nikdo nevymaže rodinná pouta. Pořádek dělá přátele, prostě to platilo od pradávna. Hezké Vánoce přátelé.