Částečně to koresponduje se skutečností....Ono takhle..Za dob dávno minulých chlap přišel z vojny a ženil se. Žena, pokud ji bylo 25 let, byla svobodná a bezdětná, tak už si ji na návsi před konzumem dobíraly báby, že je podivná...😂 Takovéhle to dříve bývalo, muž byl živitel rodiny, žena zpravidla byla více či méně doma nějak, v nějakém rozsahu třeba nějak pracovala, ale toto břemeno bylo na chlapovi,více či méně. Rozvod? Neslýchaná věc, to už muselo opravdu být špatné, hodně špatné. Život dětí dnes? Příměstské tábory, maximum kroužků, tohleto taky dříve nebylo. Dříve fotbal, třeba dobrovolní hasiči....Nic ve zlém, tady nic nebylo, nebylo vybírat moc z čeho. V zimě zamrzl rybník a šlo se bruslit, hrablem se odhrabaly metráky sněhu, a hrál se hokej, dneska nemáte ani sníh, led na rybníku? Ten jsem neviděl snad deset let v kuse....aby se bruslilo, je teplo...Takže ono je toho více jinak, je to jiné prostě....Svět je jiný a lidé logicky s ním....hezký den přeji.
Ještě mě napadá jedna věc ohledně vztahů a ta je opravdu zásadní, v souvislosti s Vánocemi.....Nebyla taková sobeckost, bezohlednost, lhostejnost a individualismus...lidi měli k sobě blíž. Jestli je to správně anebo špatně? Tak to už je věc společnosti.....hezké Vánoce všem.
Jednu věc jsem nečetla - dříve prarodiče pomáhali se starostmi o děti, měli na to ještě čas a sílu, dnes, když prarodiče ještě v 60 dělají náročnou práci řada z nich už chce mít po práci odpočinek, klid a určitě nemají chuť běhat za vnoučatama. Navíc se my mladí budeme muset brzy starat i o rodiče, protože když rodič přijde v 60 o práci a má řadu zdravotních potíží tak si těžko něco sežene a na důchod nárok nemá. Zajímalo by mě, jestli se mnou ostatní čtenáři budou souhlasit, nebo to vidí jinak.
Částečně to koresponduje se skutečností....Ono takhle..Za dob dávno minulých chlap přišel z vojny a ženil se. Žena, pokud ji bylo 25 let, byla svobodná a bezdětná, tak už si ji na návsi před konzumem dobíraly báby, že je podivná...😂 Takovéhle to dříve bývalo, muž byl živitel rodiny, žena zpravidla byla více či méně doma nějak, v nějakém rozsahu třeba nějak pracovala, ale toto břemeno bylo na chlapovi,více či méně. Rozvod? Neslýchaná věc, to už muselo opravdu být špatné, hodně špatné. Život dětí dnes? Příměstské tábory, maximum kroužků, tohleto taky dříve nebylo. Dříve fotbal, třeba dobrovolní hasiči....Nic ve zlém, tady nic nebylo, nebylo vybírat moc z čeho. V zimě zamrzl rybník a šlo se bruslit, hrablem se odhrabaly metráky sněhu, a hrál se hokej, dneska nemáte ani sníh, led na rybníku? Ten jsem neviděl snad deset let v kuse....aby se bruslilo, je teplo...Takže ono je toho více jinak, je to jiné prostě....Svět je jiný a lidé logicky s ním....hezký den přeji.
Vsude nás bijí do očí články, jak se demograficky rodí méně a méně dětí, jak je to neprůchozí pro větší a větší procento lidí, bydlení pro širokou veřejnost...nedostupné, nereálné, zkráceně řečeno "zapomeňte"a to už na startovní čáře. Pokračujme tímto tempem, ztrpčit, znemožnit, zdražit... Vždyť tady je všechno obráceně...
Zcela souhlasím, výsluhy jsou jednou dané z nějakého důvodu, to není jen tak pro "legraci králíkům". Ten člověk tam nastupuje s nějakou vizí, že když to tedy vydrží, tak ho po letech čeká renta, která je na začátku součástí tedy vstupu do služebního poměru. V opačném případě, to tam opravdu uchazeč nechá přihlášku na stole, otočí se a odejde dělat cokoliv jiného....
Pojďme si jeden takový betonový kotec nebo jak jsme to nazvali dnes koupit...Pojďme..Pro běžnou veřejnost nereálné, finančně nedostupné. A musím se smát, když jsem v devadesátkách coby malý chlapec, možná první, druhá třída ZŠ byl u svých prarodičů na prázdninách, a při odpoledních zprávách můj děda položil brýle a noviny a začal nadávat. ..."Počkej, nezmůžete se ani na trapný pozemek pod maringotkou, vzpomeneš si na mě, ani já, ani babička tvoje už mezi Vámi nebudeme, já tuhletu dobu zažil, od první republiky, ikdyž pravdou je, že tenkrát byla vysoká nezaměstnanost, přes válku a dále, tohleto tu bylo, kdo měl bydlení, nechal se titulovat "milostpane, milostpaní"....." K zamyšlení možná. Hezký den přeji.
Dnes je hlavně jiná doba...všechno je jinak...Představa, že dítěti coby rozvedený rodič něco objednám z e-shopu a ono si to samo vyzvedne před barákem v boxu, kde zadá kód? Že přijde celosvětový problém ve formě např. Covidu? Tohle říci před dvaceti lety, tak si naši rodiče zatukaji na čelo a raději nás pošlou ven před barák jezdit na kole.....Mnoho mých vrstevníků ve středním věku se ani neosamostatnuje, zůstávají pod jednou střechou s rodiči, protože a jednoduše, není motivace se někam přesouvat, do tohohle určitého marastu? S prominutím? Taky bychom si před třiceti lety ťukali na čelo třeba. Svět se mění a lidi s ním....
Staral jsem se o ní cca jedenáct let, starší dceři je skoro patnáct, synovi jedenáct, obě děti jedničky až dvojky ve škole, obě sportují na alespoň nějaké, řekněme průměrné úrovni, alespoň. No, když tedy myslíte, dál to pitvat asi nebudu, naplněn jsem dost a dost, měli jsme byt a chatu. Proč jsem se rozvedl asi není rozhodující. Hezký den přeji.
Ono je to spíše o poměrech doby a o možnostech, které pokud nemám? Tak jsem vlastně vyřízen, jak na úřadě. Bydlení - velký problém, výpadek jednoho z příjmů po dobu nějaké mateřské, rodičovské..leckdy je to i bod zlomu pro ten vztah jako takový. Je to náročnější, než to měli moji rodiče, nebo aspoň mi to povídají, zase je to vykoupeno zase jiným individuálním blahobytem, který oni neměli, i to je pravda. Jsem čtvrtý rok rozvedený, a jak to v článku padlo - nezávazné vztahy, jednoznačně...K čemu mi bude svatba? Nevýhody v tuto chvíli vidím daleko za výhodami, jednoznačně....Hezký den
Mít anebo nemít děti vidím spíše o existenčních možnostech, jako vlastně v životě cokoliv. A pokud dám dvě a dvě dohromady, sečteno a podtrženo a vidím a cítím, že to půjde opravdu horko, těžko a špatně? Tak tady je opravdu zodpovědnější za volant nesedat, než rozjet auto a v první zatáčce nevědět,co s tím....Možná zoufalé, ale jednoznačné přirovnání. Hezký den.
Já si pamatuji, psal se rok 199x, můj děda s mou babičkou koukali večer na zprávy, byly to již tenkrát důchodci, samozřejmě dnes dávno nejsou mezi námi. Byl jsem u babičky na prázdninách coby malý kluk, snad na prvním stupni základní školy...Děda už to nevydržel a začal chudák tenkrat nadávat, položil brýle a noviny..."To teda do hezké doby rostete, zažil jsem první republiku, přes druhou světovou válku a dále...Vzpomeň si na mě, budete se těžko zmáhat i na trapný pozemek pod maringotku a chleba bude stát padesát korun....Dneska čtu tento článek a vnímám, že......je to smutné...
Holt pořád je mezi námi dost lidí, kteří vyžadují aby se o ně někdo (stát) staral a nechají se pak klidně i zavřít do klece. Po tom, aby mi stát (potažmo banda v jeho čele) zase určoval, jak mám žít, fakt netoužím.
Je na místě se pousmát, takovýhle názor jsem měl, když mi bylo 18-20 a myslel jsem si, že mi leží svět u nohou...Nic ve zlém, jakobych se viděl v zrcadle. Ale je to nesmysl, proč? Život jde dál, přijdou děti, rodina, první zdravotní problémy a on nám ten život ty ostré hrany oseká. Běda, stokrát běda, jak člověk začne mít zdravotní problém, teď nemůžeme vykonávat práci, na kterou jsme byli treba zvyklí po léta, byli jsme zvyklí na nějaký standart, teď to znamená to řešit tedy atd...atd..., teď malé děti....Takže upřímně si myslím, počkejme pár let...hezký zbytek týdne přeji.
Blbost jak panelák s prominutím...Nebo ono takhle, jakási střední vrstva, můžeme li to tak nazvat, tak se měla tak asi plus mínus autobus podobně, plus / mínus. Základní existenční statky, ikdyby nebylo levněji, bylo jednodušší se k nim dostat, bez debaty. Teplo na zimu, metrák uhlí stál, megawatta elektřiny stála... Je to ale vykoupené tím, že naše dvoutaktní Jawa jen těžko mohla konkurovat japonské Kawasaki, a dále a dále. Nebyla možnost moc výběru v určitých věcech, to se moc nenosilo, všechny ženské chodily vesměs ostříhané na jeden účes, trvalá na hlavě se staniolovymi "bábrrrraty". 🤣 Ale sečteno a podtrženo, jakási střední vrstva, tak asi...bydlení v nějaké fázi, nějaké auto pojízdné, nějaká dovolená třeba v létě či v zimě dvě děti. Hezký konec týdne přátelé...
Stárnoucí Česko, děti se rodí méně...to je překvapení, přátelé...Podmínky pro založení rodiny? Není snad jediný motivační bod. Pokavaď nemáte štěstí v dědictví nemovitosti nebo obdobné řešení, no tak to je nesmysl s běžnými příjmy v současném světě. Tímhle to začíná a nohu pokračovat, jedna depresivní zpráva přes druhou se na nás sesouvá, tahleta taky vlastně. Je mi řádově čtyřicet, kolik vrstevníků vůbec rodinu nezakládá a děti si nepořizuje, prostě "nejdou do toho", nevěří si, neschůdná záležitost, ani vidět ani slyšet. Zůstanou raději u rodičů, protože není motivace, když vezmou podmínky a výstup z toho, nechtějí to prostě. Prodlužování odchodu do důchodu, už to tu padlo, tak to je opět...Mám dvě děti, a dorazila mě totálně cena rovnátek pro mou dceru minulý měsíc. Bazarové starší auto, nebo zánovního skútra bych si mohl koupit za tuto cenu. Chudší člověk na to ani nemá, to je mimo jeho finanční možnosti prostě, matka samoživitelka, vdova nebo takhle ....Nechte hezkou dceru bez rovnátek, ať ji zuby narostou jako noty na buben, no tak to asi neeeeééé, že... To snad není ani možné. Hezký den přeji všem.
Tak to jste nepotkal mne. Já jsem ráda, že moje děti už nemusí své děti v té hnusné totalitě vychovávat. A že moje děti i má vnoučata mají daleko lepší život a možnosti, které my jsme neměli.
Je na místě uznat Váš názor jako vážený, snad jen podotknu, že základní výdobytek hnusné totality, nebo jak jsme to nazvali -obyčejný byt v paneláku, je dnes pro normálního smrtelníka, který chodí řádně do práce prakticky nedostupný...hezké léto přeji.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jestliže bezúročné seriózně půjčil, vrátit....asi bych zaujmul podobné postavení. Věta, mysleli jsme, že nám strýc peníze nechá, má jich dost. Nechcete aby třeba na Vás přepsal svoje bydlení a šel bydlet někam do maringotky? Mě to tak připadá, podle tohohle vyjádření. Vrátit....A jestli Vám třeba nějakou poměrnou část odpustí, je to jeho dobrá vůle, být nemusí....Rodinná soudržnost, to je zase něco trochu jiného, to skáčeme z kapitoly do kapitoly. On vás třeba má rád, vy jeho taky, to jen tak nikdo nevymaže rodinná pouta. Pořádek dělá přátele, prostě to platilo od pradávna. Hezké Vánoce přátelé.