Pojďme si jeden takový betonový kotec nebo jak jsme to nazvali dnes koupit...Pojďme..Pro běžnou veřejnost nereálné, finančně nedostupné. A musím se smát, když jsem v devadesátkách coby malý chlapec, možná první, druhá třída ZŠ byl u svých prarodičů na prázdninách, a při odpoledních zprávách můj děda položil brýle a noviny a začal nadávat. ..."Počkej, nezmůžete se ani na trapný pozemek pod maringotkou, vzpomeneš si na mě, ani já, ani babička tvoje už mezi Vámi nebudeme, já tuhletu dobu zažil, od první republiky, ikdyž pravdou je, že tenkrát byla vysoká nezaměstnanost, přes válku a dále, tohleto tu bylo, kdo měl bydlení, nechal se titulovat "milostpane, milostpaní"....." K zamyšlení možná. Hezký den přeji.

Dnes je hlavně jiná doba...všechno je jinak...Představa, že dítěti coby rozvedený rodič něco objednám z e-shopu a ono si to samo vyzvedne před barákem v boxu, kde zadá kód? Že přijde celosvětový problém ve formě např. Covidu? Tohle říci před dvaceti lety, tak si naši rodiče zatukaji na čelo a raději nás pošlou ven před barák jezdit na kole.....Mnoho mých vrstevníků ve středním věku se ani neosamostatnuje, zůstávají pod jednou střechou s rodiči, protože a jednoduše, není motivace se někam přesouvat, do tohohle určitého marastu? S prominutím? Taky bychom si před třiceti lety ťukali na čelo třeba. Svět se mění a lidi s ním....

Řeknu to stručně, kdybych na tom byl před šedesátou fyzicky takto? Jsem více než spokojen....jestli to bylo domluvene atd...to jsou zase další kapitoly. Hezký den

Staral jsem se o ní cca jedenáct let, starší dceři je skoro patnáct, synovi jedenáct, obě děti jedničky až dvojky ve škole, obě sportují na alespoň nějaké, řekněme průměrné úrovni, alespoň. No, když tedy myslíte, dál to pitvat asi nebudu, naplněn jsem dost a dost, měli jsme byt a chatu. Proč jsem se rozvedl asi není rozhodující. Hezký den přeji.

Ono je to spíše o poměrech doby a o možnostech, které pokud nemám? Tak jsem vlastně vyřízen, jak na úřadě. Bydlení - velký problém, výpadek jednoho z příjmů po dobu nějaké mateřské, rodičovské..leckdy je to i bod zlomu pro ten vztah jako takový. Je to náročnější, než to měli moji rodiče, nebo aspoň mi to povídají, zase je to vykoupeno zase jiným individuálním blahobytem, který oni neměli, i to je pravda. Jsem čtvrtý rok rozvedený, a jak to v článku padlo - nezávazné vztahy, jednoznačně...K čemu mi bude svatba? Nevýhody v tuto chvíli vidím daleko za výhodami, jednoznačně....Hezký den

Mít anebo nemít děti vidím spíše o existenčních možnostech, jako vlastně v životě cokoliv. A pokud dám dvě a dvě dohromady, sečteno a podtrženo a vidím a cítím, že to půjde opravdu horko, těžko a špatně? Tak tady je opravdu zodpovědnější za volant nesedat, než rozjet auto a v první zatáčce nevědět,co s tím....Možná zoufalé, ale jednoznačné přirovnání. Hezký den.

Já si pamatuji, psal se rok 199x, můj děda s mou babičkou koukali večer na zprávy, byly to již tenkrát důchodci, samozřejmě dnes dávno nejsou mezi námi. Byl jsem u babičky na prázdninách coby malý kluk, snad na prvním stupni základní školy...Děda už to nevydržel a začal chudák tenkrat nadávat, položil brýle a noviny..."To teda do hezké doby rostete, zažil jsem první republiku, přes druhou světovou válku a dále...Vzpomeň si na mě, budete se těžko zmáhat i na trapný pozemek pod maringotku a chleba bude stát padesát korun....Dneska čtu tento článek a vnímám, že......je to smutné...

Je na místě se pousmát, takovýhle názor jsem měl, když mi bylo 18-20 a myslel jsem si, že mi leží svět u nohou...Nic ve zlém, jakobych se viděl v zrcadle. Ale je to nesmysl, proč? Život jde dál, přijdou děti, rodina, první zdravotní problémy a on nám ten život ty ostré hrany oseká. Běda, stokrát běda, jak člověk začne mít zdravotní problém, teď nemůžeme vykonávat práci, na kterou jsme byli treba zvyklí po léta, byli jsme zvyklí na nějaký standart, teď to znamená to řešit tedy atd...atd..., teď malé děti....Takže upřímně si myslím, počkejme pár let...hezký zbytek týdne přeji.

Blbost jak panelák s prominutím...Nebo ono takhle, jakási střední vrstva, můžeme li to tak nazvat, tak se měla tak asi plus mínus autobus podobně, plus / mínus. Základní existenční statky, ikdyby nebylo levněji, bylo jednodušší se k nim dostat, bez debaty. Teplo na zimu, metrák uhlí stál, megawatta elektřiny stála... Je to ale vykoupené tím, že naše dvoutaktní Jawa jen těžko mohla konkurovat japonské Kawasaki, a dále a dále. Nebyla možnost moc výběru v určitých věcech, to se moc nenosilo, všechny ženské chodily vesměs ostříhané na jeden účes, trvalá na hlavě se staniolovymi "bábrrrraty". 🤣 Ale sečteno a podtrženo, jakási střední vrstva, tak asi...bydlení v nějaké fázi, nějaké auto pojízdné, nějaká dovolená třeba v létě či v zimě dvě děti. Hezký konec týdne přátelé...

Protože rovnátka považuji za zdravotnickou pomůcku, nebo jak chcete, a tu k životu potřebujeme. Vzduch, který dýcháme, považuji obdobně za životně důležitý, nehodlám si na něj přece půjčovat...možná trochu těžkopádně řečené, ale jednoznačné....

Chlap taky, nebo ono takhle, je to individuální....

Stárnoucí Česko, děti se rodí méně...to je překvapení, přátelé...Podmínky pro založení rodiny? Není snad jediný motivační bod. Pokavaď nemáte štěstí v dědictví nemovitosti nebo obdobné řešení, no tak to je nesmysl s běžnými příjmy v současném světě. Tímhle to začíná a nohu pokračovat, jedna depresivní zpráva přes druhou se na nás sesouvá, tahleta taky vlastně. Je mi řádově čtyřicet, kolik vrstevníků vůbec rodinu nezakládá a děti si nepořizuje, prostě "nejdou do toho", nevěří si, neschůdná záležitost, ani vidět ani slyšet. Zůstanou raději u rodičů, protože není motivace, když vezmou podmínky a výstup z toho, nechtějí to prostě. Prodlužování odchodu do důchodu, už to tu padlo, tak to je opět...Mám dvě děti, a dorazila mě totálně cena rovnátek pro mou dceru minulý měsíc. Bazarové starší auto, nebo zánovního skútra bych si mohl koupit za tuto cenu. Chudší člověk na to ani nemá, to je mimo jeho finanční možnosti prostě, matka samoživitelka, vdova nebo takhle ....Nechte hezkou dceru bez rovnátek, ať ji zuby narostou jako noty na buben, no tak to asi neeeeééé, že... To snad není ani možné. Hezký den přeji všem.

Je na místě uznat Váš názor jako vážený, snad jen podotknu, že základní výdobytek hnusné totality, nebo jak jsme to nazvali -obyčejný byt v paneláku, je dnes pro normálního smrtelníka, který chodí řádně do práce prakticky nedostupný...hezké léto přeji.

Ono jestli jádro věci není také trochu v tom, že kde si na poměr kupní síly v Česku koupíme zoufale jedno nové auto, tam si u sousedů koupíme nové dvě až tři...

Tak to už je debata - zabomyší války ...😂 Hezký den

Uvědomuji si, že žiju z hodnot, které přede mnou vybudovali lidé postižení stařeckou demencí nebo jak jsme to nazvali, že nás postavili na vlastní nohy lidé, postižení stařeckou demencí a aspoň, když mi něco řeknou, tak se nad tím aspoň pozastavím, myslet si můžu samozrejmě svoje.Toť za mě, hezký den a hezké léto.

Tak za prvé si netykáme, za druhé pouze konstatuji skutečnost...hezký den

Zatím jsem nepotkal seniora který by neděkoval za to, že své děti vychoval za dob dávno minulých.... Kde je závada nebo kde tkví jádro věci? Tak to já opravdu nevím....ale za zamyšlení to stojí. Hezké léto přátelé...

Jestliže se někdo pokouší pouze hanit minulé zvyklosti, tak samozřejmě vždycky najdeme pro a proti....Ale mám vysokou obavu, źe srovnávat možnosti, co se týče základních životních statků tenkrát a dnes....Dnes vítězí blahobyt ve spotřebních věcech, ve spotřebních možnostech, to prostě tenkrát zdaleka nebylo, okolo Prahy na vesnicích nebyla zavedena ani pevná telefonní linka, to prišlo až po revoluci, byla jedna telefonní budka na náměstí, vhazovala se 1.-Kčs a točilo se, na dnešní poměry až komické srovnání.....ale pojďme se zeptat seniorů, kteří nás vychovali. Málokterý lituje, že nás vychoval v době minulé, skoro řeknou, ženy dnes nechteli být mladými a mít děti....Asi na tom něco bude k zamyšlení..hezké léto, přátelé..

Věc je jednodušší,než by se na první pohled mohla zdát....jestli je to její nějaká z prvních vážnějších lásek, tak to stejně na 99 procent nedopadne...to za prvé. Ovšem i kdyby, tak jdeme dále. Z pozice rodiče to vezmu jednoduše...jdi a zkus to, kdyžtak jsem tu pro tebe a kam se vrátit máš, vždycky budu táta svých dětí a vždycky jim v rámci možností ten azyl a tu pomoc poskytnu, vždycky....Můj názor na tuto mladíka je takový a takový, opatrně třeba na tyhle a tyhle věci, více se k tomu vracet nebudu. Ale když myslíš, jdi a zkus to....