To asi pána nezajímá co tady čtu tak i spousta lidí snad těm invalid§m závidí ,že jsou invalidní. Jinak by snad nikdo nemohl napsat příspěvek,že mají daleko více peněz než pracující
Pán nemyslel obyčejné invalidy. Bohužel je u nás stále dost invalidů o kterých psal, ale zdůvodu nařšení z diskriminace či dokonce rasismu se nezmínil o kterou sortu lidí jde. Já sám jsem invalida 2. stupně s postižením dolních končetin, tedy chůze o FH a bez toho abych chodil aspoň na vrátnici bych neměl z čeho žit.
To ředění je správné. Alkohol s vodou se nepočítá jako ostatní tekutiny. Je na to přesný vzoreček, nechci hkedat. Tak že když je 💯 líh a zředíme ho 1:1 nemáme 50%. Našel jsem rychle příklad.
Z 80% na 60% ředění 3:1.
Dobře tedy. (A-B)/B)*C = D A: Naměřená lihovost. B: Cílová lihovost. C: Vypálené množství. D: Počet vody k ředění.
🤣🤣
Mysllím si, že jste trochu mimo. Zde se používá křížové (směsovací) pravidlo, z hlavy ho nevím a momentálně ho nemám čas hledat, odcházím roztáčet kola pětiletky. A pokud k litru 100% lihu přidáte litr vody tak získáte 2 litry 50% lihu, tedy přesně 50%, prptože 100% líh destilací nezískáte. 100% líh se dělá přidáním pevného hydroxidu sodného a po určitém čase se to zfiltruje a máte 100% líh, ale ten bych radši nepil.Pevný hydroxid vstřebá tu trochu vody co při konci destilace jde i s lihem. Je to tak zvaná azeotropní směs s obsahem lihu max., mám dojem že, 99,8%.
Někdo si zase něco trochu cucal z prstu. Na tzv. zavádění se jezdilo na jaře na týden. Klasické "škubání" chmele bylo většinou na přelomu srpna a září a vždycky bylo na tři týdny. Na jarní chmel jezdili především středoškoláci a učni, na letní pak středoškoláci i vysokoškoláci. Na gymplu jsem byl dvakrát, na začátku třeťáku a pak i čtvrťáku, pokaždé v Nesuchyni a vždycky tam s námi byly tři další střední školy, vysokoškoláci žádní. Ubytování v podkroví nad prasečákem byl pro všechny zúčastněné nezapomenutelný zážitek. 🙂
Kluci starší osmnácti let mohli dělat na kombajnu, ostatní seděli na stoličkách na poli a škubali o stošest, jak Vladimír Pucholt.
Nějaké kulturní akce, hlavně koncerty, se pořádaly, ale vždycky ve větších střediscích, jako například v Kněževsi. Kdo byl blízko, zajel si tam, kdo ne, musel se o zábavu postarat sám. Stejně nám to nevadilo. Občas tam měla nějaká třída svou kapelu, která vyhrávala v místní hospodě, hráli jsme improvizovaná "divadelní" představení, čehož se rádi, byť i třeba jenom v roli diváků, zúčastnili i naši kantoři. A hlavně jsme nebetyčně blbli a bylo nám dobře. 🙂
Chmel jsme měli rádi i proto, že jsme díky němu přišli třeba o dva týdny školy, a to taky nebylo k zahození. 🙂
Já byl na chmelu ve čtvrťáku průmky, na sklizni a jezdil jsem tam s koňma. No vlastně jsem byl jen přidělenej na výpomoc kočímu, ale ten když zjistil, že s koňma umím, můj děda je měl a já mu kolem nich pomáhal a tak jsem to uměl, tak většinou nechal jezdit mě a sám vykecával s chlapama buď na poli nebo na česačce. Sváželi jsme žoky na sušku. On si k opratím sedl jen když jsme jeli po silnici a to bylo jen málo kdy.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Hurá!!! Poznal jsem, že tohle není čáp!!! A bylo to těžké 😄
2 odpovědi
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Mě dal zabrat i ten skřivan, slučka a ta pěnice. Málem jsem je nepoznal.