Stejně tam jel s estébákovým vědomím. Akorát že když se v tom začali novináři šťourat, tak musel Bureš ukázat tvrdý postoj a tvrdit, že "se na to podívá".

Malá připomínka - myslím, že ty napíchnuté párky nejsou Cozy Dogs, ale Corn Dogs.

Otravná utahaná píseň. Když slyším ty úvodní klávesy, přepínám na jinou stanici.

To když slyším "...tady je to pivečko", případně "kávička", "řízeček" a podobně, tak je mi více méně jasné, že je to podmírák, špinavá sklenice či hrnek, nebo šlachovitá flaksa. To si dotyčný číšník nebo servírka takovým úlisným tónem zkouší pojistit, že si nebude host stěžovat, když mu přece tak pěkně a ochotně nesu, co si objednal.

Oproti původnímu stavu (foto 18/18) je to určitě výrazný rozdíl, ale jinak to působí tak nějak divně. Korunu tomu nasazuje ten přístup do koupelny.

Poznámka trochu mimo téma: výraz "stále méně častěji" je možná jazykově správně, ale působí na mě opravdu divně. Navíc v článku souvisejícím s psaním.

Zní to pěkně, ale aniž bych chtěl rýpat, zajímalo by mě, jak se paní do vedení firmy dostala, když majitel zemřel týden před podepsáním smluv? Že by proběhlo jednání s pozůstalými, o kterém se v článku nepsalo?

Kanada? Nedával náhodou Pastrňák gól Švýcarsku?

Když jsem četl úvod, tak mi v hlavě šrotovalo: kdo z naší rodiny ten článek psal? Přesně tak jsem to znal z dětství. P.S.: Ještě bych doplnil, že v druhé půli osmdesátých let přišel na trh Top Topic v parádní zelené třetince a se skvělým bílým logem. Ten mi babička kupovala pokaždé, když jsme k ní měli přijet na návštěvu.

Němcům jsem snad nikdy nepřál, ale pokud mě paměť neklame, prvnímu dánskému gólu ve finále předcházela ruka nahrávajícího hráče. V televizi to bylo docela jasné, pro rozhodčího na hřišti možná sporné.

Vzhledem k tomu, že Ukrajina už Rusku několik válečných plavidel potopila v podstatě pod nosem a relativně snadno, bude to "Bububu, Ameriko!" hodně zajímavé.

Jak už jsem reagoval na jednoho pána níže: nevím, čím to je, ale lidé naprosto nesmyslně vykládají oblíbenost a popularitu vlády jako důkaz toho, že vláda pracuje špatně. Zaprvé, pokud je země ve špatné ekonomické a hospodářské situaci, navíc delší čas, je potřeba ji z této situace vyvést. A to se velmi často neobejde bez nepopulárních opatření, která se samozřejmě na poklesu oblíbenosti projeví. Jako když otec vysedáváním po hospodách a hraním automatů zadluží rodinu a manželka mu pak, aby situaci jakž takž zachránila, mimo jiné třeba zamezí v přístupu k financím. To ji pak taky nebude mít rád a bude na ni mezi svýma nadávat a dštít síru. Zadruhé, pokud ovládáte nejčtenější noviny v zemi, včetně jejich internetových stránek, k tomu celoplošnou rozhlasovou stanici a máte vliv na velké komerční televize v zemi (skrz reklamu, sponzoring), můžete z vlády udělat lháře, zloděje a vyžírky levou zadní, byť se ministři snaží sebelíp.

Se zlínským fotbalem je to jak s jejich stadionem. Taky taková podivná všehochuť na pohled.

ANO je sebranka amorálních jedinců. Ohledně SPD nemá smysl se vůbec rozepisovat.

Dluhopisy, vazby na tchyni Schillerovou, vynášení informací z policejního vyšetřování... Zapomněli jste na to, jak v začátcích svého podnikání podvodně ovládl společnou firmu. Proč takovému šmejdovi vůbec dáváte slovo a mediální prostor???

Kdyby to tam zařadil, tak má téměř jisté hlasy 90% personalistek (či personalistů) ze soukromých firem. A tím nemyslím různé "HR managery", ale řadové kancelářské pracovnice, které mají každou chvilku těžkou hlavu z toho, když přijmou člověka, který pracuje týden a pak "musí jít marodit", protože se mu to tak prostě hodí a s neschopenkou a nějakou prací načerno je na tom líp.

Napsat o albu Abbey Road, že je rozkolísané, to chce hodně velké sebevědomí. Nebo notnou dávku drzosti.

To je sranda, jak je poznat, kdy čte to, co mu napsal jeho tým, a kdy mluví sám za sebe.

To je komik.

Výroky typu "Udělal bych to znovu" nebo "Za tím si stojím" nevypovídají nic o správnosti toho, co dotyčný udělal nebo řekl. Prostě jen nemůže otevřeně přiznat a říct "Jsem blbec, podělal jsem to, neuvažuju jako rozumný a inteligentní člověk." Což mimochodem na pana Šlachtu dokonale sedí.