Byl suverénně nejdéle sloužícím ze všech československých i českých premiérů (1970–1988) a patřil mezi nejvýraznější politiky období tzv. normalizace. Vystudovaný právník měl pověst technokrata zaměřeného na praktické řešení problémů, který brání nejhoršímu, byť normalizační kola zpočátku pomáhal roztáčet.