Na Kubě jsem byl čtyřikrát, v minulosti dobré, ale teď jsem se vrátil před měsícem a říkám: už nikdy. Pláže na Varaderu pěkné, prostředí hotelu také, ale jídlo otřes. Ve čtyřhvězdičkovém hotelu měli na výběr jen ze dvou druhů masa, salám a sýr naděloval obsluhující kleštičkami - tak dvě tři kolečka na osobu, jinak úsměv a dost, jednou ráno vůbec neměli čaj k snídani(!), podruhé jen heřmánek. Oficiálně byla zrušena dvojí měna (peso convertibil), ale všechno, co má nějakou cenu, včetně jízdenek na autobusy, lze koupit jen za ty proklínané dolary nebo eura. Cestu jsme koupili individuálně u německé cestovky (hotel Occidental Arenas Blanca****),ale v hotelu nebyl ani jeden Němec, ba ani západoevropan. Klientelu tvořili nejméně z jedné třetiny Rusové, pak lidé z různých latinskoamerických zemí a nějací Kanaďané. V hojné míře se dal koupit rum, doutníky, káva a obrazy a spisy Che Guevary a jiná revoluční literatura. Jinak lidé příjemní, bylo mi jich líto, ale jak nutno přiznat, komunizmus ve své vrcholné fázi.

Stále platí aforismus Karla Čepapka:"Nepřítel zahájil zákeřnou palbu na naše letadla, pokojně bombardující jeho města."

Určitě to co nevidět přijde i k nám.

Určitě to

Na dovolenou tam také někdy před dvaceti lety tři mladí lidé. Dodnes jsou nezvěstní. Sám jsem tam zažil docela slušné přepadení.

Kdyby žila v jiné době, slušela by jí svazàckà košile.

Islám je přece náboženství làsky a míru

Za starých časů mívalo školství své vlastní chaty, které třeba nebyly na nejatraktivnějších místech a děti spaly ve společných ložnicích se záchody a koupelnou na chodbě, ale zato se tam za víceméně režijní cenu odbyly lyžařské kurzy a během roku sloužily pro školy v přírodě. Tyto chaty pak byly prodány soukromníkům nebo zpustly. Konkrétně třeba středočeský KPÚ měl tyto chaty v Příchovicích a Janově nad Nisou. První dnes patří soukromníkům, druhá je v troskách.

Naprostý souhlas.

Při cestě Indií jsem viděl, jak se na ulici města do sebe pustili dva posvátní býci. Nikdy jsem nezažil rychlost, s jakou se ulice vyprázdnila. Bylo by zajímavé sledovat boj odněkud z prvního patra, bohužel náš řidič šlápl na plyn.

Nevím.Jsem právě na Kubě a žádnou krizi jsem nezaznamenal. Je ovšem možně, že hotely na Varaderu, kde se nacházíme, mají nějakou přednost. Každopádně je ale nesmysl, že by obyvstelé kvůli nesnesitelnému horku museli opouštět domy. Noční teploty jsou velmi příjemné, řekl bych tak kolem 23 stupňů.

Myslím, že nejpodrobněji útěk popisuje kniha "Útěk ze Saganu", vyšlá snad v roce 1969. Autoři tuším Bidlo a Pelnář.

Z vàlečného humoru. Ke konci války jistý novinář už to nemohl vydržet a napsal: Konečné vítězství je v pr....i. Kolegové se vyděsili. Tak to přece nemůžeš napsat.

Takže se zamyslel a napsal: Konečné vítězst ví je na dosah ruky.

Z válečnÿch vtipů; Německo chystá tajnou zbraň V 55. Gumovÿ člun, který bude tak dlouho jezdit kolem Anglie, až jí vygumuje.

Doufám že při útoku majitelka psa volala:"On si chce jenom hrát".

V Estonsku jsme měli přes Booking zajištěný pokoj, ale místo toho nám rezervovali jen místo na stan, který jsme ovšem neměli. Nebyl s tím nakonec velký problém, ale je to nepříjemné.

Na rozdíl od skutečného života jsou pachatelé v detektivkach většinou dopadeni a potrestáni.

Màm pocit, že zmíněný citát pochází z bible, Stoker ho jen použil. Proto také Svědci Jehovovi odmítaji transfuzi a jídla obsahující krev.

Národ by měl odstoupit. Koalice v něj ztratila důvěru.

Nevyšlo by pár metrů provazu levněji?