Za krále Holce byla za groš ovce. A za císaře pána po zavedení všeobecného hlasovacího práva prý bylo taky nejlíp. Za První republiky jsme se prý měli "odrakouštit". Když jsem byl teď ve Vídni, tak jsem si říkal, že jsme asi udělali chybu. Za totáče jsme parodovali Havlíčka a jeho: "Jak je ti, Rakousko? ... Ále, docela to ujde!" Tak to berte s humorem. A našim politikům už věnoval anekdotu Vladimír Renčín: "Ukliďte si tady ten bordel a pořád se nevymlouvejte na Bílou horu a Vítězný únor!"

Jirásek vycházel z Kosmovy kroniky. Kosmas zase vycházel z legend, nevíme už, jestli i ze staroslověnských. A netuším, jestli legendy o prvních svatých Ludmile a Václavovi zase nějak řeší příchod Slovanů a vznik Čechů. Každopádně je lepší se orientovat v raně středověkých pramenech a neodvolávat se na Jiráska, poplatného romantismu 19. století.

Potomci opravdových Pražanů dnes žijí třeba na Ostravsku, kam Pražáky přesouvali v akci 70 000 do výroby v roce 1951. Tehdy se v Praze označení Vidlák pro mimopražské nepoužívalo, tento výraz vymyslely až nesebevědomé náplavy, které jsou pražského původu asi tak, jako jsou místního původu obyvatelé měst jako Reichenberg, Aussig nebo Freiwald, pokud nepatří k těm šťastným, kteří byli z odsunu vyjmuti. Ostatně kolik procent Pražáků hovořilo v roce 1937 v Praze německy? Pro Franze Kafku nebyla čeština mateřským jazykem. Pražská němčina byla údajně nejkrásnější ve všech německy mluvících zemích, což jsem se dozvěděl až v Rakousku. Pražská univerzita byla také považována za jednu z nejvýznamnějších německých univerzit. Při mé poslední návštěvě v Praze jsem se ovšem cítil jako někde ve Lvově nebo v Kyjevě. Moc té češtiny jsem nezaslechl. Už se těším, až budou potomci Ukrajinců v Praze říkat Moravanům, že to jsou Vidláci.

Zato Češi byli holoubci. O tom se mohli přesvědčit Slavníkovci na Libici v roce 995. Tam byly povražděny i ženy a děti. A co Vršovci? Jak píše Kosmas ve své kronice k roku 1108: "Nemohl jsem se dověděti, kolik hlav toho rodu bylo vydáno na smrt, protože nebyli zabiti ani jednoho dne, ani na jednom místě. Neboť jedni byli vedeni na tržiště a jako dobytek skoleni, jiní byli na hoře Petříně sťati, mnoho jich bylo povražděno v domech nebo na ulicích. Ale co mám říci o smrti synů Mutinových, jejichž smrt byla snad nad každou jinou smrt ukrutnější. ... Neboť jsme je viděli, jak byli žalostivě vlečeni na tržiště, a slyšeli, jak častokrát volali: "Máti má, máti má!" až je oba krvavý kat, jako prasátka je drže v podpaží, podřezal nožem." Inu, čeští svatoušci, jako je Horák a jemu podobní, nás budou poučovat.

Trochu jste mě zmátla, paní autorko, tvrzením, že prvním panovníkem českých zemí byl Bořivoj. Sama pak své tvrzení napravujete a dokazujete, že nebyl. Moc Bořivoje totiž obsáhla tak maximálně střední Čechy a ještě v podřízeném postavení vůči moravskému Svatoplukovi. Bořivoj byl tedy vládcem středních Čech, ale nikoliv českých zemí, za které snad považujete i Moravu a Slezsko. Bohužel, rané české dějiny stojí na legendách a pověstech. Panují otazníky nad rozsahem Boleslavovské říše v 10. století. Ovládnutí Moravy je datováno až k letům 1019 - 1020. (Žemlička: Čechy v době knížectví aj.). Nevyvratitelným faktem je, že české země jako soustátí vznikly až v 11. století. Po Svatoplukovi se pak stal prvním nevyvratitelným vládcem českých zemí až Břetislav I. (1035 - 1055) a po něm Spytihněv II. (1055 - 1061), který dosáhl sjednocení zajetím a pravděpodobným vyvražděním moravské nobility roku 1055. Kosmas také uvádí, že v roce 1061 vytvořil kníže Vratislav v "království (!) Moravy" systém údělů pro své bratry. Studium raných dějin českých zemí je velkým dobrodružstvím a rozhodně stojí za to!!!

Historie nezná žádné kdyby a autor to nepopírá. Zamyšlení je to však zajímavé. Ale těch kdyby by muselo být víc. Kdyby prošla Badeniho jazyková nařízení z roku 1897, pak by se možná dějiny ubíraly jinak. Přitom byla tak prostá, každý Němec v Zemích koruny české se měl naučit česky. Každý Čech německy, ti to ovšem většinou uměli. Byli vinou Velkoněmců, že zákony byly smeteny se stolu a Badeni odstoupil s pocitem, že Rakousko je nereformovatelné a musí se rozpadnout. Kdyby o vyhlášení války nerozhodovala klika generálů, ale Říšská rada, pak by možná vyhlášení války Srbsku neprošlo. Uherská část monarchie byla proti válce. Rakousko - Uhersko dojelo na nedostatek demokracie. Nerozpadlo by se při zachování daleko větší autonomie národů. Pokud by bylo zachováno silou, dopadli bychom jako Lužičtí Srbové. Tato národnostní menšina v Německu, prakticky jediná, nemá ještě dokonce ani jednu rozhlasovou stanici, natož pak televizní. Tak vypadá v praxi německá ochrana národnostních menšin. (Pardon, ta turecká má satelitních stanic dost). Naši a polskou vládu ani nenapadlo dokonce takovou lužickosrbskou stanici vytvořit a financovat a prostě pomoci zachovat slovanský jazyk, který brzy zanikne. Ale dějiny jsou učitelkou života a zamýšlení se na jejich smyslem je určitě přínosné.

Máte pro vaše tvrzení nějaké důkazy? Znám plno lidí, kteří nenávidí Putina stejně jako naši demoliční vládu. Když jsem četl pojednání o vládě klanu Caucescových v Rumunsku o tom, jak dosáhli energetických úspor tím, že nechali vytápět byty na 11 stupňů s doporučením, aby lidé doma nosili tři svetry, hned jsem si vzpomněl na předsedkyni našeho parlamentu. Kdybyste správně četl, tak byste si všimnul, že jsem nepsal o tom, za co může Fiala, ale jen jsem upozorňoval na to, že někteří lidé se dostali do špatné životní situace nikoliv svou vlastní vinou. A mohou nadávat na kteroukoliv vládu. Ale tyhlety nuance asi nejste schopen pochopit. Vědomí souvislostí a okolností vám zcela schází, situaci berete jako fotbalový zápas a vy fandíte klubu Sokol Fiala. Kdyby váš klub hrál proti klubu Orel Novák, byl by Orel Novák proruský a proputinovský a jen Sokol Fiala by byl ten správný. Ale doba, kdy jen jedna strana měla ty správné názory, je už naštěstí pryč.

Jak jste přišel na to, že být nespokojený se současnou vládou znamená, že je to orientace na Rusko? Myslíte, že nesouhlasit s vládou národní blbosti, jak to dělá Jiří Čunek, je velebení Putina a nadávání na Ukrajince? Myslíte, že nemáme jinou alternativu, než je vládní slepenec dvou nevolitelných stran s jednou stranou, která vždycky končila vládnutí katastrofálně? Pokud žijete na vesnici a tvrdíte o některých vesničanech, že jsou neschopní, pak to znamená, že potvrzujete heslo "Podle sebe soudím tebe". Myslíte, že neschopní lidé se postarají o barák, zahradu a stromy, což je na vesnici norma? Myslíte, že kdo se má špatně, si to vždycky zavinil sám, protože umí jen nadávat na vládu? Zaměstnanci Liberty by vám vysvětlili, jak lze rozkrást prosperující podnik. Obyvatelé bytů Heimstadenu vám vysvětlí, jak je možné darovat někomu obrovské množství bytů a obdarovaný z nich dokáže vydolovat více peněz, než z dolů. Dobře se mají hlavně mocní, co mají informace, do doby, než je zatkne policie, ale krást ještě neznamená, že bude zloděj odsouzen. Když někde spadne most před vlak a zabije to několik lidí, tak jsou všichni nevinní. Prakticky si protiřečíte ve všem a vystopovat jedinou soudnou myšlenku je ve vašem případě velmi složité. Protože vaše myšlení je jednoduché a postrádá vědomí souvislostí a historických zkušeností. Pak zůstává jenom jednoduchým heslem se znaménkem plus nebo mínus.

Jedině nespokojenost a snaha po řešení vede k pokroku. Vedla už k velké francouzské revoluci. Není divu, že v Rusku vypukla revoluce až v době, kdy bylo Rusko totálně na dně. Práh citlivosti je v Rusku mnohem nižší, než v civilizovaném světě. Daniel Kroner je z typu lidí, kteří by byli schopni stejně jako Marie Antoinetta říct lidem, kteří nemají chleba, ať jedí koláče. Podle Daniela Kronera je frustrátem i Jiří Čunek, který o vládě prohlásil, že nemáme vládu národní oběti, ale vládu národní blbosti. Chtěl bych vidět pana Kronera v Zátoru, České Vsi, Jeseníku i jinde. Lidé na vesnici na rozdíl do povýšeného Daniela Kronera určitě něco umějí. Především si vzájemně pomoci. Raději na vesnice moc nejezděte, pane Kronere. S vašimi názory byste mohl špatně dopadnout.

Naprostý souhlas. Ruská agrese a bombardování na Ukrajině vyvolává stokrát větší uhlíkovou stopu, než vyprodukuje demokratická Evropa provozem aut. Evropa by si už konečně měla vytáhnout hlavu ze zadele a začít bránit svou existenci jak proti agresorům, tak proti sebevražedným nesmyslům.

Vždycky jsem si myslel, že Německo mimo Bavorska je většinově protestantské a ne katolické. Ale třeba máte jiné informace.

Myslím, že i v Německu a Rakousku mají jasno, koho volit. V Rakousku to vyhrála krajní pravice, v Německu je na vzestupu AfD, v Nizozemsku to jde taky tímto směrem, bude to ještě velmi zajímavé.

Ne prý, on to říkal opravdu. Možná jste v tu dobu ještě nebyla na světě, ale určitě jste velice šikovná a na internetu to najdete.

Asi si nic nepamatujete: soudruh Štěpán říkal dělníkům, že není možné, aby děti diktovaly, kdo bude premiérem a kdo bude ve vládě. Dělníci pak reagovali voláním, že nejsou děti. Určitě to najdete na internetu.

Už jsem si zvyknul, že zdejší platforma poskytuje prostor pouze nepřesným historickým cvičením. Pokud by se autor seznámil například s knihou Zdeňka Jiráska a Jaroslava Sůly "Velká peněžní loupež v Československu 1953" (Nakladatelství Svítání, Praha - 1992) nebo o jinou odbornou literaturu, nenapsal by takové slohové cvičení a nepsal by kolem přepočtů nesmysly. Ve skutečnosti byl přepočet daleko složitější a není pravda, že kdo vyměňoval více, než 300 starých korun, dostal haléře. Těch nových šedesát korun za tři staré stovky dostal každý, částka nad se vyměňovala v kursu 1:50. Zcela jiná situace byla u vkladů. Bylo by dobré, kdyby si autor nastudoval zákon č. 41/1953 Sb. o peněžní reformě a text Směrnice ministra financí ze 30. 5. 1953. Rovněž příčiny a důsledky měnové reformy nejde popsat ve slohovém cvičení, ale stojí za rozsáhlejší práci. Historický článek se bez hluboké znalosti odborné literatury prostě psát nemá.

Rozhodně bych před publikací článku na jistě zajímavé téma doporučil prostudovat knihy "Půl století dějin Polska" Andrzeje Paczkowského (Academia - 2000), "Polské tažení" Janusze Piekalkiewicze (Naše vojsko - 2007), Sborník dokumentů "TSRS - Vokietja 1939" (Vilnius Mokslas - 1989), vzpomínky Juzoase Urbšyse nebo "Oloupení Evropy" Endré Bojtára (MF - 1994). Za případné překlepy se omlouvám.

Praha by si měla vzít příklad z Ostravy. Ve všech autobusech, trolejbusech a tramvajích je v Ostravě wi-fi, dokonce je i na vybraných zastávkách. Dívky si stěžují, že místo toho, aby se na ně kluci koukali, tak čumí do svých mobilů.

Zdroj pramenů opět vypovídá o kvalitě autora pseudohistorika. I když je možné si za osvědčený zdroj vybrat třeba Václava Hájka z Libočan. Kdyby autor datoval a sepsal životopisy Nezamysla, Křesomysla nebo Hostivíta, určitě by to bylo zábavné kratochvilné čtení.

Moc mě pobavilo, jak má autor jasno ve věcech, kterým se věnuje celá řada historiků a publicistů už přes sto let a ti rozhodně nedošli k jednoznačným závěrům. O kvalitě tohoto slohového cvičení svědčí spíše seznam pramenů a literatury, který se o žádnou skutečně seriózní publikaci na téma doby před i po bělohorské neopírá. Jako slohové cvičení z jazyka českého dobré, myslím si však, že autora by nepřijali na základě této práce ke studiu historie na vysoké škole ani omylem. Jako semestrální práce by pak toto dílko bylo naprosto nedostatečné. Chtělo by to hlubší a důkladnější studium historie a méně grafomanie, pane autore.

Pan autor by si napřed měl zajet do Terezína, Lidic, Ležáků, Javoříčka, Ploštiny, Hladkých Životic, Osvětimi, Treblinky a podobných míst, než vůbec začne ťukat do klávesnice nesmysly. Říká se, že kdo seje vítr, sklidí bouři. Obávám se, že ti, co zaseli v roce 1938 bouři a pak ji proměnili v obrovský uragán, sklidili jenom vánek. Co se dá čekat od generace, která nezná dějepis a pak hajluje na internetu, jako jedna mladá dívenka? Je však nutno přiznat, že i tento národ měl za války patologickou ssedlinu v podobě udavačů a kolaborantů. Kdyby nás nedej bože mělo něco podobného potkat znova, pan autor by jejich řady jistě rozšířil.