A pak že člověk má více inteligence, než zvíře. Kdo někdy viděl zachraňování zvěře při povodni ( bohaté zkušenosti mají lesníci v lužních lesích na Břeclavsku), tak pochopí. Pravda, zvěř musí překonat oprávněný strach z člověka, a to se každé nepovede. Ale jedna věc je po záchranáře jednodušší - nemusí se s ní vyčerpávajícím způsobem diskutovat. A taky ta zachráněná umí projevit vděčnost, když pak radostně odskáče na suchá místa. Lesníci pak na rozdíl od profesionálních záchranářů pak můžou mít dobrý pocit, nikoli být rozpačití a znechuceni.
A proč tolik nepochopitelné nenávisti? Snad proto, že Židé se rozhodli, že budou mít svůj stát r. 1897, kdy vzniklo sionistické hnutí, a jeho zakladatel Teodor Herzl vydal knihu " Židovský stát" . To byl počátek židovské imigrace do Palestiny, v židovském pojetí návrat k hoře Sijón v Jeruzalémě po 1800 letech vyhnanství. Sionisté nebrali v potaz, že od r. 637 tam už " bydlí" Arabové, kteří je tam nechtějí. V to dobu žilo ve vzájemné toleranci a spolupráci v tehdejší osmanské Palestině na 750 tisíc Arabů, ale jen 20 tisíc Židů ( zato v Evropě miliony).Ve světle pozdějších událostí se nabízí hypotetická úvaha, jak vy dnes vypadal svět, kdyby v r. 1904 Židé využili nabídky Britů vytvořit svůj stát na 13 000 km2 prakticky liduprázného a na vodní zdroje bohatého území tehdejší Britské východní Afriky. Bohužel vedeni iracionálními náboženskými pohnutkami Židé trvali na návratu do své starověké domoviny, navzdory tomu, že tak se svými semitskými bratranci žijí v dvojdomku při vzájemné nenávisti.
Hrůzy války... I ten nejstatečnější voják ve finále volá svou mámu. Daleko od jejího konejšivého lůna, opuštěn v samotě umírání. Dělat ramena jde chlapům snadno, někteří se na válku kupodivu těší, neboť se zbraní v ruce se nemusejí ničeho a nikoho doprošovat. Na svou smrt nemyslejí. Nemyslí na zranění, kdy i ta smrt je přijatelnější. Co s tím? Více žen do politiky - i když, taková Margaret Tatcherová ( viz Válka o Falklandy v r.1982), zrovna není ten příklad.
Kdo někdy tak jako před třemi lety já
celé týdny ležel v léčebně dlouhodobě nemocných, bezmocný a pokálený,s pohledem apaticky upřeným ke stropu, opatrován zdr.sestrami zjevně uvyklými na dlouhé umírání, nutící nemohoucí pacienty ke spolupráci, cpoucí léky do pusy s hlasitými opakovanými povely " polkněte!", ten pochopí. Každý život někdy skončí, jde jen o to jak.
Kontext: Židé se rozhodli, že budou mít svůj stát r. 1897, kdy vzniklo sionistické hnutí, a jeho zakladatel Teodor Herzl vydal knihu " Židovský stát" . To byl počátek židovské imigrace do Palestiny, v židovském pojetí návrat k hoře Sijón v Jeruzalémě po 1800 letech vyhnanství. Sionisté nebrali v potaz, že od r. 637 tam už " bydlí" Arabové, kteří je tam nechtějí. V to dobu žilo ve vzájemné toleranci a spolupráci v tehdejší osmanské Palestině na 750 tisíc Arabů, ale jen 20 tisíc Židů ( zato v Evropě miliony).Ve světle pozdějších událostí se nabízí hypotetická úvaha, jak vy dnes vypadal svět, kdyby v r. 1904 Židé využili nabídky Britů vytvořit svůj stát na 13 000 km2 prakticky liduprázného a na vodní zdroje bohatého území tehdejší Britské východní Afriky. Bohužel vedeni iracionálními náboženskými pohnutkami Židé trvali na návratu do své starověké domoviny, navzdory tomu, že tak se svými semitskými bratranci žijí v dvojdomku při vzájemné nenávisti.
Židé se rozhodli, že budou mít svůj stát r. 1897, kdy vzniklo sionistické hnutí, a jeho zakladatel Teodor Herzl vydal knihu " Židovský stát" . To byl počátek židovské imigrace do Palestiny, v židovském pojetí návrat k hoře Sijón v Jeruzalémě po 1800 letech vyhnanství. Sionisté nebrali v potaz, že od r. 637 tam už " bydlí" Arabové, kteří je tam nechtějí. V to dobu žilo ve vzájemné toleranci a spolupráci v tehdejší osmanské Palestině na 750 tisíc Arabů, ale jen 20 tisíc Židů ( zato v Evropě miliony).Ve světle pozdějších událostí se nabízí hypotetická úvaha, jak vy dnes vypadal svět, kdyby v r. 1904 Židé využili nabídky Britů vytvořit svůj stát na 13 000 km2 prakticky liduprázného a na vodní zdroje bohatého území tehdejší Britské východní Afriky. Bohužel vedeni iracionálními náboženskými pohnutkami Židé trvali na návratu do své starověké domoviny, navzdory tomu, že tak se svými semitskými bratranci žijí v dvojdomku při vzájemné nenávisti.
Židé se rozhodli, že budou mít svůj stát r. 1897, kdy vzniklo sionistické hnutí, a jeho zakladatel Teodor Herzl vydal knihu " Židovský stát" . To byl počátek židovské imigrace do Palestiny, v židovském pojetí návrat k hoře Sijón v Jeruzalémě po 1800 letech vyhnanství. Sionisté nebrali v potaz, že od r. 637 tam už " bydlí" Arabové, kteří je tam nechtějí. V to dobu žilo ve vzájemné toleranci a spolupráci v tehdejší osmanské Palestině na 750 tisíc Arabů, ale jen 20 tisíc Židů ( zato v Evropě miliony).Ve světle pozdějších událostí se nabízí hypotetická úvaha, jak vy dnes vypadal svět, kdyby v r. 1904 Židé využili nabídky Britů vytvořit svůj stát na 13 000 km2 prakticky liduprázného a na vodní zdroje bohatého území tehdejší Britské východní Afriky. Bohužel vedeni iracionálními náboženskými pohnutkami Židé trvali na návratu do své starověké domoviny, navzdory tomu, že tak se svými semitskými bratranci žijí v dvojdomku při vzájemné nenávisti.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Správně. Konečně naše vláda pochopila, kudy vede cesta k míru v oblasti. Takto je třeba postupovat i na Ukrajině, až OSN vyzve Rusko.
1 odpověď