To, co jsem prožil na vojně v roce 1978-79 by vydalo na román.Možná to jednou sepíšu.
Zajímavé je, že existuje tzv.vzpomínkový optimismus, schopnost pamatovat si jen to dobré, legrační a hezké. Já si pamatuji především to absurdní a komické jednání lampasáků
a komoušů, neuvěřitelné paradoxy a zapomínám na to zlé. A to je dobře. Třeba ráno, na Nový rok 1979 jsem našel úplně ožralého vojáka na stráži přimrzlého kabátem k zemi, na kterého řval jakýsi major, aby vstal. On se mrskal jak kapr a nic. No, a to je ten vzpomínkový optimismus.Jo, tradovalo se, že při spojeneckých cvičeních byly povoleny 3% ztrát na životech.
To je buran !
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
To víte, když je autorem článku nějaký inženýr přes kecy...
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nebo idiot.