Uvězněná jsou všechna, co žijí v zoo, u chovatelů nebo v cirkusech. Jediná neuvězněná jsou ta, která žijí ve svém přirozeném prostředí v přírodě. Tam si sama příroda nejlépe poradí, takže řešte lidi, to je to důležité. Řešíte a zabíjíte oběti a viníky necháváte být.
Takže jsem vlastně uvězněný též, jelikož nemůžu běhat po lese, lovit mamuty, ale musím žít v betonové džungli. Jenomže v té přírodě mnohdy kvůli nám už nežijí a nebo pouze tak omezeně, že to bez pomoci člověka nezvládnou. Kdyby se před lety nekastrovali prasata vousatá a místo toho se množila a nadbytečná utrácela, dnes by jsem je v zahradách třeba měli. A nemuseli by jsme koukat, zda přežijí šíření afrického moru prasat, protože by tu byla pojistka, takhle ji nemáme. A co třeba kočky, když jsou uvězněné doma a nemohou se svobodně toulat po venku? Je to extrémní případ, ale ukazuje to nesmyslnost této logiky. Zvíře v lidské péči automaticky netrpí. To je fakt. Je to více či méně tvor přizpůsobivý, jedinec od jedince, druh od druhu. Ti jedinci, kteří se zajetím měli problém své geny po zahradách nešíří.
Mám-li řešit lidi, když jistá skupina věří kupříkladu své tradiční medicíně, tak jak ji mám řešit? V ideálním světě by zahrady a tím i utrácení nechovných zvířat nemuselo existovat, bohužel v ideálním světě nejsme, ba naopak. Zahrady tak jsou potřeba víc než kdy jindy a víc než kdy jindy je potřeba, aby zvířata, která mají udržela životaschopné populace.
Víte bez narození není život a ten není ani bez smrti. Je stejně přirozená, jako porod. Co se s tím smířit?
A doufám, že doma nemáte plácačku, co ty jinak zcela zdravé mouchy, třeba i na počátku svého života, pošlete je příště radši k sousedům, až jich u vás bude příliš... Nebo komáři, klíšťata?
Většina lidí si myslí, že zoologické zahrady nějak pomáhají zvířatům. Ve skutečnosti je to primárně jen atrakce pro lidi. Programy pro návrat zvířat do volné přírody tvoří jen úplný zlomek jejich čínnosti a navíc to dělají hlavně pro zlepšení svého obrazu u veřejnosti. Zvířata v zoo žijí často ve zcela nepřirozených podmínkách. Například teplomilná zvířata bývají přes zimu zavřená uvnitř a nemají potřebný výběh a pohyb. O ptácích uvězněných v klecích nemluvě. Jinak že se zvířata v zoo zabíjejí je docela známý fakt.
Primárně jen atrakce pro lidi? A proč tedy chovají tak atraktivní votsotsy? Ti jim jistě vydělají majlant. A ty peníze na in-situ projekty, ty vlastně neexistují, protože proč by to atrakce dělala? U návratů píšete, že to dělají jen aby si zlepšili jméno, je to dost divoká teorie a nelze tvrdit, že tento účel to také nemá, nicméně jde jen o jakýsi vedlejší produkt. Jistě jste expert na chov živočichů, když víte, jaké přesně podmínky zvířata potřebují. Nechcete jim jít poradit, jak to mají dělat. A ptáci jsou dnes v prpstorných voliérách, spíš se podívejte na soukromé chovatele, co mají samotného velkého papouška v kleci metr na metr, nebo rybičku v betáriu. To jsou uvězněná zvířata.
A vy zkuste se naučit jednat bez urážení. To je prospěšné. Nehovoříme jen s vámi, takže je nám jasné, jaké reakce budou následovat. Provedou. A dostanou se mimo zákon. Už jsem vám jednou napsala, že regulace hrabošů není totéž, co regulace citesových zvířat.
Já že vás urážím? Nějak jsem si nevšimnul. Nehovoříme, já myslel že si píšu jen s jednou osobou. Nechápu proč srovnáváte regulaci hrabošů s managementem populací, to k tomu rovnou přidejte vánoční kapry, myslivce, jatka atd. Tam všude taky umírají zvířata.
Pestrá za mřížemi. My si ty Hodonínské pohlídáme, buďte si jistý. Vše, co píšete výše, je problém lidí, na který doplácejí zvířata. A myslíte, že chovatelé mimo zoo rodokmeny nemají? Ubezpečuji vás, že ano.
Ano, i omezená populace může být pestrá. A v kolik zoo jsou dnes lvi za mřížemi? Zvířata doplácejí hlavně na požadavky takových, jak jste vy. Klidně si je v Hodoníně pohlídejte, věřím, že odborníci si je zvládnou pohlídat sami a když se rozhodnou pro managmentovou eutanazii, tak ji provedou. Kde zpochybňuji že chovatelé nemají rodokmeny zvířat? Zkuste se naučit chápat psaný text.
Snad se dočkáme toho, že uvidí, že ne. I vy si protiřečíte. Zde např. tvrdíte na jednom místě, že se může stát, že reintrodukce neproběhne dobře a zvířata žijící v přírodě příchozího ze zoo zlikvidují. Víme, jak dopadl program na reintrodukci rysů na Moravě. Mimochodem zoo Ostrava na to obdržela peníze od státu a nakonec rysy v jejich zoo likvidovala tak dlouho, až rodiče už žádná mláďata nemohli mít a chov rysů tam skončil. To je příkladný postup. O zabíjení mláďat u nich píšeme hodně na našich stránkách 2tváře zoo. Nahlédněte. V rozmezí asi půl roku jich tam zemřelo sedm. Měli jsme chovatele, ke kterému si zoologické zahrady dávaly nadbytečná zvířata, to znamená důvěryhodného, který se nabízel, že rysy k sobě vezme a budou-li zoo potřebovat, mohou si je později vyžádat zpět. Ředitel SVS Semerád nám slíbil, že rysy nezabijí, načeš druhý den byli rysi mrtví, protože jej podřízení neposlechli. To, co píše pan Pluháček, je pěkná teorie pro veřejnost. My známe praxi. Kdo zde píše cosi o odbornosti, toho ubezpečuji, že pracujeme s širokou škálou odborníků od ředitelů zoo přes zoology, chovatele a další z celého světa a informace jsme si z prstu nevycucali. Jsou prověřené a podložené. Komunikovali jsme i s úředníky z EAZA, z nichž někteří nemají příliš zkušeností. Pokud jste takoví špičkoví odborníci, jistě si pamatujete na případ zabití lvů v severoevropské zoo, přestože naše zoo v té době lvy poptávala. My víme jistě, že ta spolupráce mezi zoo není zrovna nejlepší. I sama zoo Dvůr Králové nám napsala, že jestliže pro mladého lva Kitta nenajdou umístění, tak jej zabijí.
Prosím nepište, že jsem napsal něco, co jsem nenapsal. U Elsy zapomínáte na jednu věc, nebyla odchovaná pod matkou, proto to byl takový problém. Pak už je to dosti individuální, i u zvířat odchovaných pod matkou to nemusí z různých důvodů některé zvládnout. To zmiňuji až teď, nikdy předtím jsem to nenapsal. Také znám praxi a mám pocit na základě vašich přípsěvků, že o dost víc, jak vy.
Ono není divu že ty lvy v Kodani nikdo nechtěl, když byly bez příslušnosti k poddruhu, naše zoo naštěstí, alespoň ty státní, nezabírají místo zoolvem, ale chovají jednotlivé poddruhy, jejiž chov má, na rozdíl od těch bezpoddruhových smysl z hlediska vybudování záložní populace pro případné posílení volně žijících populací, pokud by bylo třeba. A když by Dvůr utratil lva tak co, jen v Hodoníně rostou 3 další, takový je život. Z etických důvodů je nemůžeme zavřít do klece a bojujte, ať víme kdo z vás je nejsilnější, proto koukáme na rodokmeny, je tak i větší jistota, že omezená populace zůstane více pestrá.
Mluvili jsme o velkých kočkovitých šelmách (lvi, tygři) a já stále čekám, až mi napíšete ty konkrétní případy, kdy se tyto druhy podařilo vrátit do přírody. Kromě Elsy. O ty jde především, protože pěstujete geneticky pestrou populaci do klecí a aby byla pestrá, vše, co už bohatě předalo své geny, považujete za bezcenné a zabíjíte. Pište tedy, stále čekám. A k panu Pluháčkovi - přírodní systém ano, ale o ten se v zoo nejedná. Nebo je snad život v zoo pro zvířata stejný jako život v přírodě? Loví tam, mají dost prostoru, mají možnost utéci nebo zaútočit, nejsou od rána do večera vystavená přítomnosti lidí? Až pan Pluháček prohlédne, nemůže napsat, že na jednotlivcích nezáleží.
Ano, i ty jsem zmínli, dívejte:
třída Mammalia Linnaeus, 1758 - savci
podtřída Theria Parker & Haswell, 1897 - živorodí
infratřída Eutheria Thomas Henry Huxley, 1880 - placentálové
nadřád Laurasiatheria Waddell et al., 1999
řádCarnivora Bowdich, 1821 - šelmy
podřád Feliformia Kretzoi, 1945 - kočkotvární
nadčeleďFeloidea Fischer de Waldheim, 1817
čeleď Felidae Fischer de Waldheim, 1817 - kočkovití
podčeleď Pantherinae Pocock, 1917 - velké kočky rod Panthera Oken, 1816 - lev, tygr, jaguár, levhart
druh Panthera pardus (Linnaeus, 1758) - levhart
poddruh Panthera pardus saxicolor Pocock, 1927 - levhart perský
Levahrata mandžutského takto rozepisovat nebudu, liší se pouze na úrovni poddruhu, jinak je to to samé. Kdyby jste si dohledala informace tak víte, že aktuálně se i chystá reintrodukce tygra, další velké kočky. Předtím jste zmiňovala i geparda, ten patří mezi kočky malé a jestli to chcete brát podle velikosti, tak i ten rys je už dost velká šelma.
Kdo se chovem zvířat skutečně zabývá ví, že se pěstují rostliny. Nikde nepíšu že to co předalo své geny je bezcenné, jen je občas potřeba udělat i to nepopulární rozhodnutí. Zvířata dnes žijí v zoo velice podobným způsobem života, maximálně se dodržují podmínky aby odpovídali těm v přírodě. Jen některé stresy (nedostatek potravy, predace) jsou nahrazeny jinými (návštěvníci), navíc moderní expozice se budují tak, aby zvíře mělo možnost se skrýt. Pan Pluháček na rozdíl od vás už Prohlédl.
A nebo si radši, než číst ty žvásty, přečtěte tady články pana Pluháčka, který problematice rozumí tisíckrát více, jak zmíněná paní a na rozdíl od autorky umí pracovat s dostupnými informacemi. (V jedné diskuzi mi nedávno autorka tvrdila, že kočkovité šelmy nelze vrátit do volné přírody, když jsem ji vypsal, jak se na Kavkaz vrací levharti perští, jak sr na šumavu vraceli rys ostrovid, tak si dále povídala to své...)
Takže kolik velkých kočkovitých šelem bylo navráceno do přírody? Prosím, konkrétně, ať zaplním mezeru. A co chovy u chovatelů, i ti mají rodokmeny a všechny doklady o zvířatech. Ty je nutno zlikvidovat, a menší zoo také by neměly velké šelmy chovat, že? Pár vyvolených to zvládne.
Během chvilky jsem našel minimálně 5 perských levhartů, 3 levharti mandžuský a dal už mě nebavilo hledat, je to otázka ani ne 5 minut. Nevím kde berete že menší zoo nemají velké šelmy chovat, když to budou dělat v pořádku, v souladu se všemi zákony a vyhláškami, proč ne.
Jistě víte, že navrácená byla jedině Elza a jeden gepard. Naučit zvíře lovit, je velmi těžké až nemožné. Elsa žila v Africe a měla silný vztah se svými lidmi. Přesto při tom téměř zemřela. Natož zvíře z evropské zoo. Proto je třeba chovy v zoo zeštíhlit jak to je možné a věnovat se více ochraně zvířat v divočině. Ne neregulovaně množit a zabíjet. Pro ta zvířata, která navrátit nejdou, vybudovat rezervace co nejblíž k domovině a co nejblíže podobné jejich prostředí. Pro zvířata, ne pro lidi. Ti se mohou na ně dívat třeba dalekohledy, z vozidel apod. Takové zoo už existují. Jen to ospravedlní jejich existenci. Ani jedno zvíře by do zoo dobrovolně nepřišlo a dobrovolně tam nezůstalo.
Ale no tak, však jsem vam vypsal mnoho příkladů úspěsného navrácení kočkovitých šelem do volné přírody a vy tu zase mluvíte jen o Else a jednom gepardu. I to zvíře ze zoo zvládne. Zeštíhlit chovy v zoo by byla neodpustitelná chyba, jenž by nás připravila o širokou škálu druhů a poddruhů. Moderní zoologické zahrady takovými rezervacemi, o kterých mluvíte jsou. Při transportech do Evropy se vybírala hlavně zvířata klidná, která si na člověka dobře zvykala, ta ostatní to buďto nepřežila, nebo se pustila, jak to ve svých knihách píše i ing. Vágner. A věřte že kdyby velká část zvířat v zahradách chtěla, mohla by je opustit (což se někdy, při odchytu, vyrušení návštěvníkem i děje). Doporučuji Vám dovzdělat se na téma udržení populací v zoo, přečíst si třeba články od pana Pluháčka, které najdete volně dostupné na internetu a mají velmi vysokou úroveň a zároveň jsou krásně napsané, pochopitelné. Na téma reintrodukce stačí do vyhledávače napsat "reintrodukce kočkovitých šelem" či "reintrodukce rysa" a vyjede vám nespočet článků s touto tématikou.
Koho to nenaučila matka v určitém věku, ten to většinou neumí a vy to víte. A už chápu, s ohroženými druhy se nesmí obchodovat, ale zabíjet se smějí, pardon, ne všude, jen v zoo. Neodchylujme se od tématu, zde hovoříme o lvech, takže kolik lvů kromě Elsy se podařilo navrátit do přírody? Kolik velkých šelem obecně? A že není kam vracet, jsou vaše slova, že je v přírodě neochráníte, tak se tam nemohou vracet, také.
Velké kočkovité šelmy se moc nevrací, buďto není kam, nebo není ochota, (něco jako u nás s vlkem) snad jen levharti perští, ale u nás či v Chorvatsku máme skvělý příklad: rys ostrovid. Na Slovensku se vrací kočky divoké. Možná první lovecké pokusy nedopadnou vždy dobře, ale ta zvířata to v sobě mají a rychle si tu schopnost osvojí.
Ano, naštěstí se smí utrácet v zoo a tak si udržíme životaschopné populace pro případný návrat, až na to nastane vhodný čas, což právě u lvů může být dříve, než si myslíme.
A ano, zmínil jsem hrošíka v Libérii, kde skutečně ochránit jej je prakticky téměř nemožné, ale to neznamená, že to vztáhnu plošně na celý svět, tak jak to vyznívá z vašich komentářů.
Ne, myslím v zoo, citesová zvířata. To není regulace hrabošů. Určitě víte, že zvířata se rychle přizpůsobují prostředí, ta ze zoo neumí lovit, mají nesrovnatelně menší prostory a jsou vystavena denně mnoho hodin lidem. To, co píšete, není pravda. V zoo neutečou ani nezaútočí. Nemají jinou šanci než si nechat píchnout smrt. V přírodě by schopní samci založili novou smečku. Jiní by utekli a žili sami. Zafungoval by přírodní výběr, ne výběr člověka. Poslední věta by měla být vytesána nad vchodem každé zoo, aby lidé věděli. Nedokážete ochránit ta zvířata, která v přírodě zbyla, tak chráníte ta v zajetí. Jsem zvědavá, kam je vrátíte. Nikam. A kdo je naučí lovit. Má to trhliny, to vaše vysvětlení. A genitálie nechte na pokoji.
Když se zeptáte, tak zjistíte, že ta zvířata lovit umí, nezapomínají to. To, že je tu rozšířená lež, že to neumí je hezké, ale není to pravda, jinak by se neděly všechny ty nehody, co se čas od času dějí. Trošku nerozumím proč do toho taháte smlouvu/úmluvu zakazující obchod s ohroženými druhy živočichů. Ano, v přírodě se o to postará přirozený výběr, efek to má ale stejný, jedinec s "rozbitými" alelami se vyslektuje, stejně jako v lidské péči se ohlídá, aby se ty 2 "špatné" alely nestkaly, nebo pouze co nejméně, pomocí plemenných knih a koordinátorů. Že nedokážeme ochránit zvířata co v přírodě zbyla? Ale kdepak, zahrady mají značný podíl na tom, že to jde, nejen přímou snahou, ale i výzkumem zvířat v chovech, které pomáhají např.: s testováním gps lokátorů, nebo ziskem biologických informacích. A že těch druhů je, prase visajanské, zubr, kůň Převalského, panda červená, ibis skalní, sup bělohlavý atd.
Co běží v přírodě, od toho bychom se měli učit. Zoo ovšem příroda není ani omylem. Zvíře je vydáno na milost a nemilost člověku v nepřirozených podmínkách. Jsi navždy zodpovědný za to, co k sobě připoutáš. Zvířata v zoo nemají možnost ani útoku, ani útěku. Zjistěte si, kolik zvířat je u nás za rok zabito. Zabíjí se v každé zoo. A ty berberáky si ohlídáme a zveřejníme. Že není kam vracet, je v současnosti častá výmluva. Berberáci nemusí žít přímo v Maroku. A chránit zvířata střelbou v ohradě za mnoho pěněz, to určitě nemyslíte vážně. Mluvíme o lvech. A ztráta přirozeného prostředí? Jeho ochranu by měly mít zoo přímo v náplni práce. Kdyby se nestavěly a nevytápěly tropické pavilony, bylo by na ochranu přirozeného prostředí. Znám několik lidí, kteří vykupují půdu pro zvířata,, zaměstnávají pytláky, prottože jsou to tátové od rodin, kteří potřebují peníze, jednají s místními vládami, ochraňují zvířata v jejich domovině. Tudy musí jít cesta.
Zoo sice není příroda, ale zvířata a populace v nich fungují stejně, populační pyramida musí vypadat jak pyramida, jinak je populace nezdravá. U nás za rok zabito, myslíte myslivci, nebo na jatkách? V zoo to budou desítky, max stovky zejména nadbytečných samců, které by v přírodě potkal stejný osud. A kam ty berberáky chcete dát, když ne do severní Afriky, někam na jih, kde žije lev jihoafrický, aby se nakřížili? Geni(t)ální nápad. Zoo taky chrání, podívejte se, co naše zahrady mají za projekty a to ani nevíte, co vše chystají. On ty zahrady by mnohdy chránily rády víc, ale zřizovatelé (města/kraje) požadují, aby si na sebe vydělaly, zadarmo se vám o ta zvířata lidi starat nebudou, z něčeho žít musí. Právě na platy jde nejvíc financí z rozpočtu, stačí se podívat do výroční zprávy. Mnody ty spolky, co chrání zvířata v jejich přirozeném prostředí (in-situ) jsou podporovány právě z tržeb zoologických zahrad. Jinak rád bych slyšel jak by jste třeba chránila v Libérii hrošíky, když oficiálně tam mohou mít zbraně pouze armáda, možná policie a strážci parků nikoliv, zato pytláci je také mají, to se pak těžce chrání příroda in-situ. A když ty berberáky zveřejníte, tak co? Rozumný člověk to pochopí. Zoo chrání populace, ne jednotlivce.
A tomu věříte? Proč tedy Kazasi informovali pražskou zoo až několik týdnů po smrti medvěda? A uhynul jen pár dní po příjezdu do tamní zoo.
Možná že čekali na výsledky různých testů, které pak nechali dělat. Vyjádřil se k tomu i veterinář pražské zoo, který to potvrdil a vysvětlil, si to na jejich webu dohledejte. I samotná zoo uznala že k pochybení nedošlo a protože medvěd nevykazoval v Praze žádné příznaky, nebylo jak na to přijít dřív.
25
Sledujících
0
Sleduje
25
Sledujících
0
Sleduje
Pracujte s lidmi, ať jim místo v jejich přirozeném prostředí uvolní. Jednou se s tím začít musí. A ano, je to úkol na dlouho. A ujišťuji vás, že v zajetí trpí každý a navíc nemá možnost se přirozeně vyvíjet. Se smrtí v přírodě se smířím klidně, tam mají zvířata možnost útoku nebo útěku. V zoo ne. Posledním odstavcem se ztrapňujete, na ten nebudu reagovat.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nevím jak moc sledujete situaci s ochranou přírody, ale s lidmi se pracuje, osvěta se provádí. Někde jsou výsledky dobré, jinde horší. To že každý trpí v zajetí jen dokazuje, že vaše znalosti o biologii a etologii jsou naprosto minimální. ,,Rozumět zvířatům znamená je znát." A jestli že se ztrapňuji uvedením jistého způdobu regulace populací, no tak jsem trapný no. Lepší být trapný, jak psát žvásty obsahující, manipulativní články veřejně na internet.