Ano, pokud jede harvestor a těží stromy, tam je jediná šance sesbírat mechanizovaně i klest (resp. ona to ještě není klest, ale vlastně odpad po těžbě, ale rozumíme si tu). To je asi jediná chvíle kdy to ekonomicky dává trochu smysl. Ale sesbírat klest volně ležící v lese, to už prostě nikdo neudělá... Je mámo babiček s nůšema...
A v malých lesích malých vlastníků to tak děláme pořád, každou větev očistíme a v lese necháme opravdu jen chvojí na hromadách, hmyzí hotely, jak by řekli měšťáci.
I dva centimetry v průměru větve bereme a lámeme na topení. A les je krásný, plný borůvčí, hub, nemusí tam být hromady větví všude. Podívejte se přes hranici do Rakouska, tam neuvidíte na zemi větvičku. Tak poznáte, že jste zabloudil do Rakouska. Ovšem těžbu provádíme probírkou, ne plošně. Když přišel kůrovec, museli jsme vytěžit smrky, tam je teď oplocená výsadba borovic, buků, jedlí...
§ 19
Užívání lesů
(1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a po dohodě s vlastníkem lesa suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce pachtýře lesa a jeho zaměstnanců.
(2) Při vstupu do lesa podle odstavce 1 je každý povinen přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese a zvýšenému nebezpečí, které je se vstupem do lesa spojeno, a dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených. Uvedená povinnost platí i při pohybu na účelových komunikacích v lese lesních cestách, vyznačených stezkách, pěšinách a trasách, odpočinkových místech a tábořištích. Vlastník lesa neodpovídá za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé při využití práva podle odstavce 1, ledaže by škodu způsobil úmyslně.
No vidíte, tak pro koho je třeba vymýšlet nový zákon?
Prozradím vám malé tajemnství, ten les by skvěle rostl a prospíval, i kdyby tam majitelé vůbec nic nedělali. Takže ano, je to vlastně zadarmo.
Není to zadarmo, majitel platí pozemkovou daň, majitel musí těžit například dřevo napadené kůrovcem, musí vysadit nový les po těžbě, ten je třeba chránit, než vyroste, proti okusu zvěří...Pokud si to majitel neumí udělat sám, pak platí těžbu, úklid, výsadbu. Pokud by ten les rostl bez zásahu člověka, pak by bylo i nebezpečné do něj chodit, proto je v pralesech nutno chodit jen po vyznačených cestách.
U klesti je největší cena za práci toho, kdo jí sbírá. Proto ani dnes není finančně výhodné ji jen tak po lese sbírat a dělat z toho štěpku. Nevyplatí se to. Jinými slovy, klest je zcela bezcenná. To, že si jí nějaká babka nasbírá na topení, to je jen kvůli tomu, že ona má celý den čas a ten tomu věnuje.
Když zaměstnáte chlapa a dáte na něho (se započítáním odvodů, pracovního oděvu, dopravy) minimálně 30 tisíc měsíčně a on vám nasbírá za měsíc klest v hodnotě 5 tisíc, tak tohle asi nebude úplně dobrý business model. Bohužel na ministerstvu jsou hlupáci, co toto nechápu a nechali si tento zákaz nakukat zase jen od nějaké lobbistické skupinky...
Dnes se těží jinak, harvestory nahrnou klest na svážnici na velkou hromadu a pak se to štěpkuje přímo do kamionu. V lese toho ještě hodně zbyde, pochopitelně. To už tam zůstane, protože opravdu nikdo to sbírání nezaplatí a chataři, kteří to mají cca dva km si to nevezmou, protože se tam nedá zajet autem. A kdo to bude tahat pěšky? Je to fitko pro babičku, to máte pravdu.
Jsem mimo. Ale že mi to trvalo. Všem učitelům přeji platy, ze kterých se dá platit nájem, jídlo, ošacení, kultura, léky, zuby, dovolená. To přeji úplně všem bez rozdílu zaměstnání. Ale kde je nějaká hranice? Každý by stále chtěl lepší bydlení, zdravější jídlo, krásnější šaty, častěji do opery a více knih, bělejší vlastní či umělý chrup, na dovolenou stále dál a výš. Učitel jako státní zaměstnanec je placen z rozpočtu a jak ten rozpočet vypadá? Co přesně našim učitelům chybí, kolik je to korun? To by snad šlo spočítat. Je to právě 130 procent průměrného platu? Není to málo? Vždyť přece studovali!!!! Závisí na nich vzdělanost národa. A nemůžou jít všichni dělat popeláře, tolik popelářů neuživíme. Mám svou představu o šťastném a spokojeném učiteli a není to o výši platu. Jsem mimo. V mé představě si lidé váží vzdělání, rodiče jsou rádi, že mohou děti posílat do školy kvůli vzdělání a ne jen aby se jich na pár hodin zbavili. V mé představě je třída plná dětí, které rodiče doma motivují, aby ve škole dávaly pozor, protože se tam mají něco naučit. Rodiče dětem připomenou, aby si po vstupu do školy vypnuly mobil, byly vzorné, nezlobily a večer si s dětmi povídají o tom, co se dnes ve škole probíralo. Možná jim někteří i prozradí, že učitel je vzácný tvor, ochotný pět let studovat a pak učit za málo peněz, jen proto, aby děti získaly vzdělání a pak práci, kde si vydělají více než učitel. Proto si děti mají učitelů považovat stejně jako si jich považují rodiče. Ale já jsem mimo.
Chápeš vůbec rozdíl mezi společenskou užitečnosti popeláře a učitele?
Asi moc ne, viď.
Pepo, nechápu. Představuji si společnost bez učitelů, školní docházka bude nemožná, číst a psát bude umět jen pár samouků...navíc i školníci budou bez práce, uklízečky a kuchařky budou muset hledat práci jinde. Ale naštěstí popeláři budou odvážet odpadky, takže ulice zůstanou průchodné a voňavé. Bývalí učitelé půjdou někam vydělávat víc peněz a budou šťastní. Rodiče si uvědomí, jak těžké je zaujmout děti čímkoli, aby se jen neválely u televize. A až bude potomek chtít řidičák, zjistí, že nejdřív musí umět číst a psát. Nespokojenost rodičů poroste a v dalších volbách zvolí takové zástupce, kteří uzákoní nepovinnou školní docházku. Do škol budou chodit jen děti, které budou vědět, proč tam chodí. Učitelů bude dostatek, protože budou rádi chodit do práce, která je bude těšit i za plat popeláře. Z lavic zmizí podivná individua, která z domova vědí, že si z učitele mohou dělat legraci a jeho práci ignorovat. Pohádka, Pepo. Popelářkou jsem nikdy nebyla, učitelkou ano. A učitel stejně jako ten pověstný popelář je pro společnost důležitý. Učila jsem dávno, tehdy i můj plat 2000 korun byl pro mne malý, chtěla jsem víc, ze školství jsem odešla a vydělávala náhle 4000. Společnost o nic nepřišla, jiní zůstali, ti praví kantoři.
Vysokoškolsky vzdělaný odborník si myslím odpovídající plat zaslouží. Studovala byste čtyři až pět let vysokou školu, díky tomu odkládala věci, jako pořízení bytu, rodinu atd. s tím, že po vší snaze budete pobírat průměrný plat jako někdo, kdo po základní škole a třech létech učebního oboru je ekonomicky daleko lépe zajištěn???
Vy totiž budete první platy dostávat až PĚT LET po době kdy si tento váš třeba spolužák ze základky již vydělává, takže má ve všem náskok. Vy jste se sice dobře učil, opravdu se věnoval studiu a nyní jste na tom o pět let později a na stejné výši????
Správně. Takže pokud mi půjde o peníze o pět let dříve, nepůjdu studovat a vyučím se zedníkem. Vystihl jste jádro pudla. Pokud budu chtít stát se učitelkou, půjdu studovat s vědomím, že začnu vydělávat až po studiu. Budoucí učitel by měl být dost inteligentní na to, aby si spočítal, jak na tom bude. Samotný fakt, že má někdo vystudovanou vysokou školu, nic neznamená, dokud nepracuje v oboru, který vystudoval, poctivě a zodpovědně a za plat, se kterým při nástupu do zaměstnání počítal. To se týká jakéhokoli oboru. To by mohl například popelář říci, že chce 130 procent průměrného platu, protože se bez něj společnost neobejde. Až bude naše republika tak bohatá, že bude moci dát učitelům 130 procent průměrného platu, nebude to automaticky znamenat, že děti budou vychovány a naučeni na 130 procent oproti době, kdy učitel bral jen průměrný plat. Přála bych si, aby všichni, kdo studují, aby se stali učiteli, věděli, do čeho jdou. A navíc máme vysoké školy stále také státní, kde se neplatí školné. Víte o tom, že jsou státy, kde si lidé berou vysoké půjčky, které pak léta splácejí, aby mohli studovat? Tak si myslím, že i studium zdarma se může přičíst a vyrovná se tím ztráta výdělku za dobu studia, takže nemusíte tolik závidět těm, kteří si místo studia již pět let spoří na barák nebo na co. V čem všem má tento váš spolužák náskok? Ach jo. Buď chcete učit nebo jděte vydělávat.
Souhlasíte s tím, aby učitelé na základních školách pobírali automaticky 130 procent průměrné mzdy? A co by mělo nastat v případě, že by průměrná nominální mzda třeba klesla (to se mimochodem stalo relativně nedávno)?
Takže valorizace důchodů se musela změnit, aby bylo vůbec na výplaty, z toho by se měl někdo poučit. Nejdřív ať si zodpoví otázku: budeme na ty platy mít? Historicky byli učitelé vždy chudí, učil ten, kdo to opravdu chtěl dělat, byli pro svou práci zapálení...Můj děda i rodiče byli kantoři. Učit kvůli výplatě dlouho nejde. Je to povolání, ne zaměstnání. Nalákat do této profese někoho na výplatu, to není dobré. Měly by se zlepšit podmínky po právní stránce, aby se učitel nemusel bát vůbec vejít do třídy. A vůbec, to by bylo už o něčem jiném...Takže za mne platy průměrné by měly stačit, plus odměny za dobrou práci.
Úplně vidím tu situaci, jak se s tím druhým manželem jménem Pichu seznámila a jak ji to jméno zaujalo :-D
No tak jméno Pícha, Píchová je dosud v Česku živé. Pravopis s měkkým i může ale znamenat, že kdysi to příjmení vzniklo ze slova, které dnes píšeme s tvrdým y. Takže to mohlo být i proto, že jeho první nositel někdy v 17.století byl pyšný člověk. Ovšem musíme připustit i variantu významu od slovesa píchat. Když si uvědomíte, že příjmení se ustálila až v 17. století, popřemýšlejte, kdo tehdy tak píchal, že mu z toho začali říkat Pícha. Vycházím z toho, že paní byla Češka a druhý manžel tedy nejspíš také přesídlenec z mocnářství.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Jejda, že on by dokázal i zrušit střídání časů?