Moc dobrý článek, přečetla jsem jedním dechem. Nikomu z nás nepřísluší soudit van Goghovu osobnost - byl to prostě geniální umělec, citlivá duše plná nadšení ale i démonů a obav. Dovolím si jen jednu gramatickou poznámku k autorovi: to ucho je střední rod - tudíž daroval JE prostitutce (nikoli JEJ - to je doslova pravopisná hrubka fuj!)
Přesně tohle bylo i moje dětství - vlaky, chaty a buřty, kytara, spousta strejdů a tet, kteří u nás nebo my u nich přespávali, míjeli se, setkávali a zase odjížděli. Později už nám vždy jen přišlo parte oznamující, kdo další z naší čundrácké "rodiny" umřel. Rodiče ještě žijí, ale táhne jim k osmdesátce a mám trochu obavu, že už zůstali z té party sami...
Tak jsem si taky pěkně pobrečela, ještě že mě nikdo neviděl! Článek si tisknu a schovávám :-)
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Na ohodnocení této paní, zoufale se snažící zase něčím zaujmout, mi stačí jedno jediné slovo: NESOUDNOST
1 odpověď