Nechápu, proč se škrtá na gymnáziích.
Za a) je to jeden z nejlevnějších typů škol - nemusí se platit dílny, odborný výcvik, speciální vybavení...
Za b) cílem gymnázií je připravit studenty na vysokou. Drtivá většina absolventů gymplů na vysokou jde - tzn. jsou efektivní. U některých učňovských oborů pracuje v oboru pouze zlomek absolventů.
Za c) volitelné předměty a vzdělávání v jedné oblasti lidské činnosti připravuje studenty na budoucí studium na vysoké, tzn. přispívá k menší neúspěšnosti na vysoké škole a dává studentům prostor získávat zkušenosti už v mladém věku, a tím zvyšuje jejich šance být v budoucnu experty v oboru.
Pokud se chceme skutečně transformovat mozkovnu Evropy, tak bychom mohli neefektivní a drahé školy zredukovat a transformovat na efektivní a levnější školy, po kterých je obrovská poptávka mezi uchazeči. Bohužel, tuhle příležitost jsme zrovna prokoučovali.
2/2 studuji zároveň ekonomii, kde opravdu není důvod se letos ještě vracet do přednáškovek, distanční výuka je srovnatelnou náhradou. Ale stejně jako byste se nechtěli nechat operovat od lékaře, který nebyl během studia na operačním sále, nikdo nebude chtít zaměstnat biochemika, který v laboratoři strávil dva týdny za rok. Přitom protiepidemická opatření se mnohem snáz dodržují ve 3 lidech s nasazenými respirátory, negativním antigenním testem a dezinfekcí po ruce než ve výrobní hale se stovkou dělníků, kteří jsou 8 hodin v těsné blízkosti. Přijde mi, že stát na lidi jako já úplně zapomněl. Nevím, jak zvládnu dokončit studium, ale nějak musím, prodlužovat studium o půl roku nechci a na navazující magisterské studium chci jít do sousedního Rakouska, kde sice tráva neroste zelenější, ale alespoň tam studentům systematicky vláda nehází klacky pod nohy. Neutíkám za lepším, chtěl bych se v budoucnu do Česka vrátit, jen doufám, že se budu moct vrátit do vyspělého středoevropského státu, a ne do dystopie, kde se dějí věci, které by byly v jiných zemích nemyslitelné.
1/2 Obvykle se na online diskuzích nevyjadřuji, ale tento článek mě podnítil, abych sdílel svoji osobní zkušenost. Jsem student 3. ročníku bakalářského oboru Biochemie. Jedním z charakteristik posledního ročníku je zpracování bakalářské práce, kdy student (souběžně s jinou výukou a brigádami) chodí celý rok do vybrané laboratoře realizovat experimenty, které poté popíše v práci. Už od léta se Univerzita připravovala na podzimní vlnu a vytvořila systém pravidel, aby zamezila šíření nákazy mezi studenty. V říjnu ale vláda jako první zavřela vysoké školy a praktickou výuku ponechala pouze medikům a studentům stomatologie a farmacie. My, biochemici, chemici, strojaři, elektrikáři a ostatní jsme o klíčovou složku našeho vzdělávání byli připraveni. To pro mě mělo 2 roviny - v první rovině jsem nemohl chodit na povinné laboratorní kurzy a protokoly jsem musel zpracovávat z cizích hodnot a fotek experimentů. Druhou rovinou je, že krom 3 týdnů v prosinci (kdy to pracovní workflow stejně neumožnilo), jsem za celý rok nemohl vkročit do laboratoře a měřit. Už od ledna mě vedoucí mé práce a vedení fakulty uklidňovali, že už se návrat praktické výuky bude řešit v následujících 2 týdnech a fakulta za něj bude bojovat (což věřím, že dělala, jak jen mohla), ale realita je taková, že místo 12. dubna začíná praktická výuka až 26. dubna (snad). Bakalářská práce se odevzdává 31. května a (i když některé experimenty jsem vypustil), práce na sebe navazuje a může zabrat od 2 do 6 týdnů při práci v kuse (podle toho, jak se experimenty daří) + je nutné vše sepsat a zkontrolovat. Shodou okolností...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Naštvaná Češka zapomněla zmínit, že věk odchodu do důchodu se zvyšuje úměrně průměrnému věku dožití už celé dekády 😉.