I kdyby dotyčná padesátníka jakkoliv zdržela, představte si absurditu celé situace, kdy si zapamatujete, jak žena vypadala, nervózně jezdíte po obchodě, třeba i desítky minut, dokud ji nenajdete a nevykonáte pomstu. Tohle nelze omluvit afektem. Bez ohledu na věk agresora, který vede pouze a jedině ke kategorizování, absolutně nechápu tu míru zastání, kterou tu opět spoustu lidí hledá. I kdyby nešlo o ženu a na parkovišti ho zdržel mladý muž, i kdyby byl agresorem třicátník ve značkovým obleku, na zbytečném a amorálním jednání to nic nemění. Pokud budeme takové jednání bagatelizovat a neustále něčím omlouvat (protože bůhví, kde je pravda a podobně), bude čím dál tím častější.

Prakticky pod každým článkem, i na specializovaných webech o NHL, se u každého českého hráče (s výjimkou Nečase, Pastrňáka a Dostála) pravidelně dočítám, jak na NHL nemá, jaký je to přeceňovaný dřevák, že má už dávno hrát v Evropě nebo přímo v Pardubicích, že je to uplakánek, když si stěžuje na málo příležitostí, že i na tribunu je ho škoda a podobně. Vážně si nemyslím, že by měl být jakýkoliv hráč bez zásadní historie v NHL extrémně nadhodnocován, ale to věčné shazování všeho a všech je taky zbytečné. My, co do toho zázemí nevidíme, naopak moc dobře vidíme tu absurditu, kdy mladík se skvělou formou v AHL dostane šanci předvést se v NHL - ve čtvrté formaci, s icetimem pod 7 minut na zápas a po 3 utkáních sedí na tribuně, protože prý potřebuje nabrat sebevědomí. Mezi diváky, bez šance okusit nějakou zásadnější roli, ho tedy rozhodně najde. Nechci spekulovat, o co těžší to mají hráči právě z Česka, ale třeba případ Matěje Blümela je docela ukázkový, protože Kanaďané Logan Stankoven i Mavrik Bourque, se kterými v AHL dominoval, NHL pravidelně hrají. Matěj letos dostal šanci na jediný zápas, na pár minut.

Samozřejmě, ale myslím, že i tady už je viník předem daný - Ukrajinci, kteří se nebudou chtít vrátit zpět do své "svobodné" vlasti, obnovit ji a "svobodně" si vybrat/přijmout vládu, kterou jim Kreml navrhne. Ujídání koláčů se prostě nevyhneme.

Pardon, tehdy se ale ustupovalo a předcházelo možnému válečnému konfliktu. Jeden národ si pak tuto křivdu, kdy ho obětovali pro svůj zdánlivý pocit bezpečí, nese dodnes. Jen poslední dobou na to část jeho obyvatel začala zapomínat, čert ví proč.

Hezký den pane Rapasky, ještě nemusíte chystat karafiáty, car tu se svými tanky ještě (nebo už zase) není.

Dobrý den, navrhujete zopakovat nám důvěrně známý scénář z 29. září 1938? Nebo máte lepší řešení, jak okázale ustoupit agresorovi?

Když se rozhodneš proti populismu, na který dlouhodobě hlasitě upozorňuješ, bojovat populismem. Protože ostatním to náramně funguje. V aktuálním modelu stran, které nenaplnily očekávání, otáčí kormidlo nebo jsou pro mě dlouhodobě nepřijatelné, bych si už vlastně neměl koho vybrat. Víc jak 90% českého politického spektra je pro mě, na první dobrou, takřka nevolitelná.

Velmi pravděpodobně předpokládají, že nadšeně přijmou loutkovou vládu řízenou z Kremlu, nějaké ty represe a všudypřítomný strach, co se stane, když carovi zase bude tohle pseudovítězství a tenhle pseudomír málo. Obávám se, že si nikdo z těchto populistů žádné důsledky nepřipouští, že je ani nezkouší domýšlet.

Napadneme tě a ty se budeš bránit? ATOMOVKA! Napadneme tě, ty se nebudeš bránit, ale někdo přijde bránit tebe? ATOMOVKA! Přece se bráníš? Eskaluješ konflikt, takže ATOMOVKA! Chceš se přidat k někomu, kdo by tě mohl bránit, když ti vyhrožujem atomovkou? ATOMOVKA, DVOJITÁ, S MAŠLIČKOU!

Ještě tam před tou eskalací chybí výhružky, aby Západ do konfliktu nikoho nezatahoval, zatím, co na Ukrajinu posílaj Čečence, Severokorejce, Eritrejce, Saudy a Íránskou munici. A pochopitelně i svolení velkého cara, čím, jak a kdy se má právo napadená země bránit. Za chvilku budou konflikt eskalovat i vrbové pruty a stočené mokré ručníky 😕

Vždycky mě fascinuje, jak stejná skupina lidí, která u ostatních podobný jednání odsuzuje (neplacení odvodů - okrádání státu, neplacení dluhů, život nad poměry, ale chudák před insolvenčním správcem), u jiného jej dokáže zcela přehlížet, bagatelizovat a ještě, v jakékoliv snaze o jeho trestní postih, spatřuje prvky mučednictví. Vždycky je mi nedobře z lidí, kteří využívají strachu a frustrace jiných lidí, aby se pouze obohatili (penězi, mocí, vlivem, slávou). Česko na prvním místě mluví, ústy svého zakladatele, pouze o Rusku. Z Čechů na první místě tahá peníze a ihned odesílá na srbské účty. Plná ústa o svobodě slova a právu na názor, ale zároveň neustálé oslavování režimů, kde se za svobodu slova skutečně platí životem.

Tak tak, ještě štěstí, že za cara Putina hrdě pokládají své životy Čečenci, Uganďané, Rwanďané, soudruzi z Jižního Súdánu, Sierry Leone a nově i porna a svobodného internetu lační bratři Severokorejci. A vůbec si nechci domýšlet, kolik z nich bylo uneseno z diskoték a donuceno nadšeně umírat 😮

Okna již pouze do přízemí, ale vysvětlete si pak tu náhodu, že údajný sebevrah z okna metr a půl nad zemí vypadl pětašedesátkrát za sebou 😮

A přitom to okno agent rozvědky opakovaně kontroloval, jednou dokonce s použitím novičoku 😮

Klidně bez taktu. Ano ANO, to je pravda, ale zatím mám spíš dojem, že je to tak, jak zaznělo v posledním díle pořadu Řetězák o šíření protiukrajinských fám - i když výše zmínění (více či méně) otevřeně hájí zájmy Kremlu, ANO spíše hájí podnikatelské zájmy svého stvořitele. Jako vždy stylem říkej, co dneska chtějí lidi slyšet, a nad obsahem se dlouze nezamýšlej!

Vždycky jsem říkal, že respekt si nelze vynutit silou, respek si lze pouze zasloužit - činy, charakterem. Ale můžeme si to vynucování respektu shrnout:

„Už ani náboj pro Ukrajinu,“ hřímají Rajchl, komunisté, SPD a další, zatím, co KLDR, Írán, Saudové a další posílají zbraně a vojenskou techniku Rusku.

„Ukrajinu musíme donutit k (pseudo)MÍRU!“ burácí na diskuzích, zatím, co Rusko nikdy nikdo k míru nutit nebude (viz. poslední vyjádření tiskového mluvčího Kremlu)

„Rusko chce jenom MÍR, co je nám do nějaký Ukrajiny!“ přečtete si i pod receptem na borůvkové knedlíky, zatím, co Kreml alespoň jednou týdně hrozí jaderným útokem.

Simona Peková možná ještě slaví Českého lva, ale v ezu, vesmírných korábech, finálním zúčtování a Ježíšovi od Berounky tahle členka souboru brněnského HaDivadla tutově nejdete 🙂 Nebo možná jo, ale na rozdíl od MUDr. Soni Pekové, Ph.D. to úspěšně tají 🙂

Ten soudruh ověšený ruskými symboly sedlá žlutou Suzuki DL1000 V-Strom, ale v duchu si představuje, že je to nějakej Ural, Dněpr nebo Kovrovec 🙂

Pan Živný již zasel, na žádné argumenty, ani ty slušné, již neodpoví. Na západě se, když jsme u těch termínů, podobnému argumentačnímu faulu říká selektivní slepota. Vůdce národa, jehož otec nechal v letech 95 až 99 hladem poumírat kolem 3 milionů lidí (kolik jich umírá dnes se bojím i domýšlet), by byl velký pokrytec, když by na kohokoliv ukazoval prstem. Nevím, netuším, kde se neustále bere ta fascinace totalitními režimy a jejich všudypřítomné obhajování (či dokonce oslavování).

Hezký den, mohu se zeptat čeho jsou ty namalované nehty symbolem? Podle historických pramenů si své nehty zdobili prvně muži. Tehdy kolem roku 3200 př.n.l. šlo především o válečníky - černé nehty nosila vyšší třída, zelené třída nižší. A taky ve starém Egyptě byly namalované nehty, nejčastěji rubínové nebo terakotové, u žen i mužů symbolem jistého společenského postavení, prestiže. Co symbolizují dnes? Pro Martina jsou evidentně pouhým talismanem v důležitém závodě.