my to umíme třeba na Itálii? kdy jsme s ní hráli naposled? A že bychom to nějak zvlášt uměli na Chorvatsko si taky nevzpomínám....A nevyprášili nás náhodou Švýcaři minule v elitní skupině Ligy národů a neporazili nás Dánové náhodou na Euro? kdy jsme hráli naposled s Rakouskem? z toho plyne jedno, jestli budeme mít kvalitu, tak na MS postoupíme, jestli budeme mít kvalitu jako ted, tak nepostoupíme
Souhlasím. Ale zbývající týmy z prvního koše jsme snad nikdy, když o něco skutečně šlo, neporazili.
Za dva roky se zázrak nestane a na MS zase nepojedeme. I když ve sportu je všechno možné ... toho, že budeme ještě někdy mistři světa v hokeji, toho jsem si taky myslel, že se už nedožiju.
Mám známe dvě ženský, které mají taktéž "spolu" holčičku. Nejdřív to byla nádhera, dnes ví, že svět není zalitý sluncem. Malá to schytávala ve školce, teď ve škole a mezi rádoby kamarády a je v celku na prášky, dochází k psychologovi. Matky jsou šťastné, dítě nešťastně. A co bůh nechtěl, přišli zdravotní problémy a je nutná transplantace, a světe div se, mamina není kompatibilní nemá dost společných markerů. A musí se hledat mezi dárci.
V případě "normálního" vztahu by byla určitě větší pravděpodobnost vhodného dárce, i když může být situace, že se ani v širokém příbuzenském vztahu také vhodný dárce nemusí najít.
I když je medicína na vysoké úrovni, hold někdy prostě neporučíš.
Ano. Střední cesta je cesta zlatá. V "přírodních" záležitostech zcela jistě.
Pokud píšete PŮVODNÍ, tak slovo původ je ekvivalentem vzniku. A od vzniku soutěže se hrálo stejným systémem. jako nyní. A na tom se, doufám, domluvíme?
Díky za vysvětlení.
Takže nejlepší období byla doba Fed cupu, kdy vlastně kopíroval tehdejší Davis cup. Jistě, jak bylo běžné - muži hráli na tři vítězné sety, ženy na dva.
Na finále 2018 v O2 aréně nikdy nezapomenu. Byl jsem v hledišti. Dva body tehdy udělala Kateřina Siniaková, jeden Barbora Strýcová. Tím ovšem tato éra skončila.
Ano, proletariát se neměl špatně. Nikdo nechcípal hlady, ale to je asi tak všechno. "Nemít se špatně" je poměrně hodně daleko na škále od "mít se dobře". Soudruzi si z dělnické třídy udělali rukojmí, které jim sloužilo k legitimaci jejich asociálního inženýrství.
A k těm vyvoněným frajerům – jezdil jsem denně ze školy v Plzni autobusem v 15:10 s cca 60 škodováky. Po 15 kilometrech, když se mi podařilo vystoupit, jsem vždycky děkoval Bohu, že jsem to přežil a můžu se zase nadechnout. Fakt je, že tedy nejvíc vždycky táhnul autobusák, co měl jednu dederonovou bundokošili na měsíc, takže po dvacátým vždycky smrděl, jak když se zuje procesí.
Úroveň hygieny šla během mého života hodně nahoru. Chlapi se za bolševika běžně myli jen do půl těla a koupali jednou týdně. Myli se mýdlem a dezodorant bylo sprosté slovo. Ale ne přímo to souvisí s politickým režimem, souvislost vidím spíše přes životní úroveň.
Jinak s vaším prvním odstavcem 100% souhlasím.
Formát turnaje je mizerný. Těch kompromisů je moc. Místo čtyř víkendových zápasů v arénách po celém světě jeden turnaj v nafukovacím stanu. Termín zcela nevhodný na konci sezóny. Místo boje na tři vítězství jen na dvě. Čtyřhra bez shod a bez regulárního třetího setu.
Vše ostatní jsou už jen důsledky.
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Pro mě to logiku má. Inflace vyšroubovala ceny, migranti na trh práce nepřišli, spousta mladých dělá jen to, co je baví, výroba pořád ještě tak nějak jede.
Že to skončí špatně, všichni víme. Musíme si aspoň chránit památky na dobu, až budeme živi jen z indických a čínských turistů.
Už jsem to tady psal. Zatímco v polovině 20.století byly naše profese soustružník a šička, profese poloviny 21.století budou kuchař/ka a společník/ice.
Na každém záleží, co se z toho naučí dřív. 😄