Možná je moc kruté, co napíšu. Za svůj poměrně ještě krátký život už jsem si prošla ledasčím, ztratila jsem tátu, babičku, kamarády, sebevražda známého, smrtelnou autonehodu.... Sama jsem si prošla velmi těžkými psychickými problémy. Byly doby, kdy jsem také chtěla ukončit svůj život. Ale dostala jsem se do bodu, kdy můžu s čistým svědomím říct, že to jen o zbabělosti. Kdo takto odejde svobodně ze světa, nedejbože ponechá tady rodinu, ženu a děti je slabý a zbabělý. Jeho rodina, žena s tím budou muset žít a bude to těžší, než si on myslel. Ale to rozhodnutí respektuji. (Možná, že to není tento případ, vyjadřuji se pouze všeobecně)