Je to strašné a je mi to moc líto.
R.P. psal, že nejdůležitější je láska... a staral se, aby lidé nebili (cizí) děti... a pak ty svoje tři nádherný definitivně opustí ( a nechá je vyrůstat s vědomím "nestáli jste mi za to, abych žil") Popřel všechno, co říkal a co věděl, tím, co s tím udělal. Tři krásné zdravé děti nemají tátu, on sám je o něj připravil. Jiní, neznámí a stateční tátové, zápasí v bolestech, aby v těžké nemoci tu se svými dětmi byli co nejdéle.
Těm sbírku neuspořádáme a nejsou největší Češi...
Je mi to moc líto...
Nerozumím tomu, proč jsou lidé v této zemi neléčení od bolestí. S nějakým omezením těla se dokáže člověk vypořádat, ale pokud má bolesti trojklanného nervu a nedostane přiměřenou analgetickou kompenzaci, jeví se odchod ze světa po měsících utrpení spojeného s beznadějí na zlepšení jako řešení, které prosím ať laskavě nehodnotí nikdo, kdo trýznivými dlouhodobými bolestmi neprošel.
Ono je to ještě delší, protože nejprve jde člověk k praktickému lékaři - a i tam se dnes objednává - termín, pokud nemá bolesti - i za14 dní. Pak dostane žádanku ke specialistovi, objedná se - termín 2 - často i 3 měsíce. Od něho teprve žádanka na další - např. magn.rezonanci - 4 měsíce. A často se stává, že se ještě čeká na termín u specialisty, který sdělí výsledky na kontrole za další 3 měsíce. Jakmile zjistí rakovinu, termín operace také čekáte. Takže i pokud se pacient objedná ihned s vážným onemocněním, trvá cca 9 - 12 měsíců, než se vám dostane adekvátní léčby. A to je u většiny progresivních onemocnění osudově dlouho z pohledu prognózy.
Nemám ráda dnešní způsob postupu. Dříve člověk přišel k praktikovi, ještě týž den vyseděl s žádankou frontu u specialisty, od něj šel na rentgen nebo sonografii a s výsledkem zaťukal na dveře. Měl jasno z 90% během jednoho dne.
Dnešní pacienti musí neustále čekat, zatímco všude slyší: běžte ke svému lékaři včas!
Zkušenost více lidí trpících migrénou je snížená frekvence záchvatů po vynechání cukru (kamarád, který přestal sladit, míval nejméně tři ataky migrény měsíčně a nyní jen jednou, dvakrát do roka). Potom někteří lidé by neměli jíst čokoládu - nutno alespoň měsíc vyzkoušet. A v nastupující fázi pomáhá vypít hořkou kávu a na to sklenici se šťávou z 1 celého citronu (neoslazenou ! - nebo slazenou glukopurem )
Držím palce.
1
Sledujících
1
Sleduje
1
Sledujících
1
Sleduje
Fialovej prolhanej skřet je to. Nastřelený vlasy na tom nic nezmění, pod nimi není pro naši zemi nic. Méně než nic, to bychom byli na nule, ale to on je slepej, vidí jen sebe, dívat se do zrcadla může jak chce, kapitán Titanicu, co to vede ke dnu. Je mi z něj zle, on tu lodˇ totiž opustí, ale nejdřív si namastí kapsy. Proto nehrozí nikdy žádná sebereflexe. O nás nejde, o naši zemi nejde, dávno bude ve Švýcarsku, h.... jeden.