Kdysi jsem kupovala jídlo podle chuti. Dnes, bohužel kupuji jídlo podle slev a podle toho pak přemýšlím, co budu vařit. Stále více věcí nekupuji vůbec a zjišťuji, že je vlastně ani nepotřebuji. A myslím, že nebudu sama. Benzín se kupovat musí, aby se jezdilo (zásobování atd.), Ovšem tady je to zase vychcany český národ, kdy si benzínky nadcenily za jeden litr tolik peněz, že se mi chce z toho grcat!
Vše se má brát s mírou. Vše chápu. Ovšem nevím, jak je to jinde, ale třeba na Praze 3 jsem dnes byla s dětmi po delší době konečně venku a nestačila jsem se divit. Skoro všude ukrajinské děti, které nemají ani špetku vychování. Rodiče nehnou ani brvou. Koukají na ně, jak neuctivě se chovají o ostatním dětem. Fakt hrůza. S každým dítětem 35 lety otec, který zřejmě na Ukrajinu jet nemusí. Všude ukrajinská auta nejdražších značek. Tohle asi nebudou ti chudáci, co potřebují pomoc. Ty totiž nemají ani to auto, aby mohli dorazit na hranice a autobusy to všechno určitě nepřivezou. Vidím v tom zase jen za pačesy chycení situace, aby se někdo přiživil... neříkám, že všichni, ale poměrná část určitě. A opět na tom budou bité hlavně naše děti. Jak ve školách, tak na hřištích atd. Někdo zadarmo, někdo s plnou přirážkou.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Jedná paní řekne... Jak je možné, že v dnešní době mají takovou váhu řeči jednoho člověka? Snad každý má svůj rozum, ne? Nebo ne? Amíci jsou teda trochu jiní, ale až tak? Nebo je toto tak i u nás? Rozume, přijď ku mě...
3 odpovědi