Myslím, že pokud jede v dopravním prostředku třeba dvojice, trojice atd. lidí, kteří se znají, pak spolu mluví, což není ojedinělé. Jsou buď ohleduplní a jejich hovor neslyší celá tramvaj, nebo také ne. Zrovna tak telefonující. Myslím, že ti, kterým telefonování až tak moc vadí, jsou znechucení tím, že neslyší celý hovor, tak jako když vedle nich probírá dvojice svoje "záležitosti". Píšu to s nadsázkou. V dopravních prostředcích obvykle netelefonuji, nemaluji se, neobědvám, nečešu se...
Obyčejné "klapačky" hradí pojišťovna, trhání zubů se neplatí.a lepší "klapačky" by mohly být být do dvaceti tisíc. Jsem dosti informovaná, neb právě toto podstupuji. Kombinace stálá zubní náhrada na spodní čelist přibližně stodvacet tisíc, horní stálá je dražší. Samozřejmě záleží i na tom, zda je potřeba doplnit kost atd....
Článek příliš zjednodušuje, a krom pravopisných chyb jsou tam i chyby faktické. Autismus není nemoc, ale vývojová vada. Není vyléčitelný. Aspergerův syndrom se neprojevuje jen nedostatkem komunikace, dokonce mnozí aspíci jsou velmi komunikativní. Je to soubor znaků, který vykazují lidé s touto diagnózou . U každého se projevuje jinak, proto není úplně jednoduché stanovit správnou diagnózu.
Pokud vím, všude si nejprve ověří vaši kartičku pojišťovny nacionále, atd., a pak čekáte, až vás zavolají. Stalo se mi na oční klinice, kde čekalo několik lidí, kteří jsou odesíláni do různých ordinací, že zavolali jméno, které mohlo být moje, ale nerozuměla jsem zřetelně, když se nikdo nezdvihl, myslela jsem, že tedy to bylo moje jméno opravdu. Na záměnu se přišlo rychle a vynadáno jsem dostala já. Hluchá nejsem, jména byla podobná, pacientka, které se to týkalo zrovna nebyla přítomná. Pokud by mne vedli na operační sál, pak bych se jistě bránila, neb jsem šla na vyšetření OTC a ne na operaci. Pokud bych šla na gynekologickou prohlídku v těhotenství, pochybuji, že bych se nechala odvést někam jinam, než do ordinace ošetřujícího lékaře, i kdybych byla v cizině a v tu chvíli bez tlumočníka. Zvlášť kdybych předem byla za jeho pomoci seznámena s tím, co mne čeká. Nemyslím, že by byla chyba jen na straně zdravotníků a systému.
Mnoha lidem začíná pracovní doba později, než tomu bylo třeba před 50 lety. Ti jistě přivítají, že se ještě za světla mohou věnovat detem, koníčkům, sportu atd. Někdo cestuje i několikrát do roka a s časovým posunem se musí vyrovnat během několika dní dvakrát. V létě se lidé většinou přirozeně budí dřív, protože je brzy světlo. Kdyby byl tzv. letní čas i v zimě, bylo by příjemnější mít světlo déle. Za tmy se vstává tak jako tak. Lidé žijí v různých časových pásmech, i za polárním kruhem. A žijí 🙂
S článkem autorky naprosto souhlasím. Myslím, že nenavrhuje, aby ženy používaly mech, či v novinách zabalenou trávu, ač tu mnozí diskutující na to poukazují... DPH z vložek je sice ostudná, ale existují, krom opakovaně použitelných látkových vložek, menstruační kalíšky, menstruační kalhotky. Jejich pořízení na počátku je sice dražší než pořízení klasických vložek, ale nakonec je výhodné pro uživatelku i přírodu. Více vody a pracích prostředků není třeba, nebo je to zcela zanedbatelné.
Nevšiml jste si, že např. Slováci proti Ficovi mohutně protestují? Neviděla jsem, že by to byli jen mladí, kteří mají úžasné názoory - na rozdíl od těch nevzdělaných a neinformovaných, zapšklých, sebestředných, sobeckých seniorů, kterým je úplně jedno, jak budou žít jejich děti, vnoučata, pravnoučata.... Jj, takoví tupečkové jsme my, senioři. Skoro sedmdesátnice, těšící se na nějakou tu koblihu 😄 😄 😄
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nechtěla bych dostávat dárky na Štědrý den ráno.Celý ten den, očekávání večera mělo (snad i má) svoje nezapomenutelné kouzlo. Za mého dětství byl Štědrý den, dnem pracovním. Rodiče se z práce vraceli po poledni. Když byly moje děti malé, napracovával se ten den některou sobotu, nebo jsme si mohli vzít dovolenou, ovšem jen tehdy, pokud to naše zaměstnání dovolovalo. Pokud jsme byli doma všichni, ráno táta upevnil stromek do stojánku, popř. s něčím pomohl a odjel se svým bratrem na hřbitov. Měla jsem ráda i to, když si máma uvědomila, že jí chybí něco pro přípravu štědrovečerní večeře, a já šla někam do fronty nakoupit potřebné.I ve vyzdobených obchodech byla atmosféra sváteční. Dopoledne jsme zdobívali stromeček, odpoledne bylo dlouhé, ale tajemné. Často jsme s mojjí o osm let mladší sestrou byly vyslány na procházku. Chodily jsme téměř prázdnými ulicemi a dívaly se, jak se s příchodem soumraku rozvěcí okna, někde už svítil i stromeček. Dodnes cítím mrazení z toho očekávání. Bylo by to povídání dlouhé a ještě delší. Dnes se to očekávání přesunulo do doby adventní a to je dobře. Dlouhé temné večery jsou prosvětlené duchem Vánoc.Ovšem jen tam, kde nevládne pouze konzum... 🙂. To už ale záleží jen na každém z nás, zda v této nelehké době se dokáže oprostit od všeho vnějšího zla, a pokusí se vytvořit něco poetiky, která k předvánoční době patří.