Mně se strašně líbí, jak se pořád ukazuje na to že nejhůř na tom budou lidé co mají do důchodu 20, 30 a vice let. Já taky myslela před 30 lety, že půjdu do důchodu v 55 letech (to bych mněla za chvíli). Pak to postupně vlády zvyšovali, takže v r. 1996 jsem si myslela, že půjdu v 59, v r. 2004 v 61 v r. 2010 v 64. nakonec to sjednotili na 65 a dnes vlastně zatím vůbec nevím nic. Pořád se to mění. Původně tato vláda slibovala, že dnešních padesátníků se reforma nedotkne a co slyšíme a čteme tak bychom to dávno mněly vědět. Takže co bude za 20, 30 let nikdo neví. Mám odpracováno 36 let a asi 14 mně ještě čeká a záleží co se nakonec vůbec schválí.

Tímto jste mi připomněli příhodu z mojí dcerou. Když byla malá už chodila do školky jsme jeli autobusem. Na zastávce nastoupil starší pán. Tak říkám dceři, že si jí vezmu na klín ať si pán může sednout. Na to mi odpověděla, že to není pán, ale dědek. V tu chvíli jsem byla červená až někde. Samozřejmě jsem se jí to snažila vysvětlit a zjistit, kde k tomu přišla. Nakonec jsem zjistila, že se takto baví ve školce a už tam je zakopaný pes. Pořád se ukazuje na rodiče, ale co ve školce kdy učitelky nesmí děti k ničemu nutit, nic jim říct a už od 1 třídy jim ve škole vtloukají do hlavy na co jako děti mají právo, ale nikde je neučí, že mají i nějaké povinnosti, respekt a pod. A věřte, že kolikrát je pak těžké to doma dětem vysvětlit a dát na pravou míru. Dnes už jsou velké a doufám, že jsem svoje děti dobře vychovala. Bohužel ta generace mích dětí už začíná mít svoje děti a právě ty už jsou vychované tímto stylem a je mi z toho smutno.

Já mám nemilou zkušenost, které lituji do dnes, že jsem sanitku nezavolala. Mněla jsem staršího kolegu, taková smutná existence. Nemněl kde bydlet tak mu náš majitel podniku nabídl , že si může z bývalé šatny udělat byt. Svým přístupem o zdáví časem přišel o nohu, ale v podniku bydlel dál. Rodina se o něho nestarala , jen nějaký známí mu chodily nakupovat a pomáhat. Jednou jsem přišla v sobotu do práce a našla dotyčného celého zmateného, polonahého na chodbě, Chtěla jsem mu zavolat sanitku, ale dušoval se, ať mu jen pomohu do bytu. Tak jsem mu pomohla a zavolala těm známým ať tam není sám a pomohou mu nebo sami zhodnotí jeho stav. Známí přijeli a já se o to více nestarala, večer odjeli a já mněla zato, že je v pořádku, bohužel jen do druhého dne. Druhý den jsme už z kolegyní neváhali a zavolali sanitku i přes jeho protesty. Taky to bylo dohadování, sanitku nechtěli poslat když si jí dotyčný nepřeje. Nakonec jsme ho do toho špitálu dostali, bohužel, už bylo pozdě a do dvou dnů zemřel. Dodnes si říkám, že kdybych se nenechala umluvit tu sobotu, možná by tu s námi ještě byl.

Nevím jak kde, u nás to zavedli na jaře, protože tam parkovali lidi co šly do města nebo zdravotního střediska. Fungovalo to asi 2 měsíce a najednou bylo parkoviště poloprázdné. Proč to zase zrušili nevím, už tam zase parkuje kde kdo.

Já sice mám chytrý telefon, ale účtenku si beru taky a hned si to zkontroluji. Kdysi jsem chtěla taky šetřit naší přírodu tak jsem si v Lidlu nastavila, že chci jen elektronickou účtenku. Pak se mi několikrát stalo, že mi nebyla zaúčtovaná sleva, nebo byla zaúčtovaná chybná položka a zjistila jsem to až při cestě domů, protože mi účtenku přišla až po několika minutách. Samozřejmě vracet se a dohadovat se mi už nechtělo. Takto si to mohu zkontrolovat hned u pokladny. Nedávno se mi to vyplatilo, byla mi účtována zelenina a místo 2x tak 20x. Kdybych odešla a vrátila se třeba za půl hodiny těžko bych se dohadovala kolik jsem toho měla.

Tak jim přece o nic nejde, nevím jestli všichni, ale většina státních zaměstnanců má 5 týdnů dovolené a ještě týden indispoziční volno, tak když jsou náhodou nastydlí není problém si to volno vzít.

Jak už někdo psal, doplatí na to zase jen poctiví lidi. Stálým hypochondrům tři dny neplacené nebude dělat žádný problém.

Vy všichni co tu nadáváte, že zvednou minimální mzdu, a že by jí mněli úplně zrušit, byste si mněli uvědomit, že za to většinou dělají lidi ze zdravotním postižením. Taky dělám za minimální mzdu a věřte, že kdybych mohla a mněla tu možnost tak si ráda vydělám víc. Jsem ráda, že vůbec nějakou práci mám. Ano mohla jsem se líp učit, bohužel rodiče víc dbali na mé zdraví a já byla víc po nemocnicích a lázních než ve škole a na střední školu nás i z jednou 3 nevzali. Tak mám jen učňovskou školu. Na pracáku jsem za svých 50 let byla jen 1 rok jinak jsem pořád dělala i když většinou jen za tu minimální mzdu i míň.

A věřte, že kdyby zaměstnavatele mohli, tak dávají jen to co musí, pamatuji dobu, kdy mohli dávat invalidním lidem jen 75% z minimální mzdy a neznala jsem nikoho kdo by to nevyužil. Podotýkám, že při 8h. pracovní směně a v práci jsme doopravdy jen neseděli a museli plnit jako zdraví.

Mně se strašně líbí, jak všechno svádějí na naše silné ročníky jak nás nazývají Husákových dětí. Naše ročníky, většinou pracovali od 17 let. 8 let základní škola a 3 roky střední. Převažovali řemesla, která dnes vymírají a víte proč musíme jít déle do důchodu, protože až naše ročníky odejdou do důchodu, tak už tu nebude nikdo kdo ty řemesla bude dělat. Učňovské školství se zlikvidovalo, dětem se od revoluce cpalo do hlavy, že ten kdo dělá rukama není slušný člověk a pod. Myslím, že naše ročníky tomuto státu dali dost a co nás čeká, pracovat nejlépe do smrti. Pak už budou všichni spokojení, protože nás Husákových dětí je moc. Je zajímavé, že na nepřizpůsobivé, kterým se měsíčně vyplácí nehorázné dávky, na zvyšující platy politiků, na vysoké renty, které si myslím vždy nejsou nutné, se peníze vždy najdou. Promiňte, že jsme se vůbec narodili, ale nebýt nás, kdo by vás živil. Ta spousta úředníků, manažerů a pod. co dneska chtějí všichni dělat, jen si neušpinit ručičky, asi těžko.

nevím odkud jste, ale Děčín manžel i bratr se ve středu registroval a hned si mohl rezervovat termín na čtvrtek. Takže hned druhý den.