Mně osobně v restauracích cizí názvy nevadí, na to už si člověk zvyk a jak tu mnozí píší do češtiny ani přeložit nejdou. Mně spíš vadí když přijedu do hotelu a nedomluvím se na recepci česky jak se nám to stalo v Českém Krumlově. Nebo když v našem městě před několika roky, s nástupem nového starosty zrušili tradiční Hudební festival a nahradil ho Kamenice Fest a nazvy jsou většinou v angličtině. Takže máme stage, food zónu, busker a podobně.

Ano pojďme všichni krást, lhát a podvádět. Protože poctivě se člověk v této v republice neužíví. Bohužel už mojí rodiče mi říkaly, že mně blbě vychovali. Protože jsem poctivá, neumit lhát, krást , podvádět a rukama se tu člověk slušně neuživí.

Mně se strašně líbí, jak se pořád ukazuje na to že nejhůř na tom budou lidé co mají do důchodu 20, 30 a vice let. Já taky myslela před 30 lety, že půjdu do důchodu v 55 letech (to bych mněla za chvíli). Pak to postupně vlády zvyšovali, takže v r. 1996 jsem si myslela, že půjdu v 59, v r. 2004 v 61 v r. 2010 v 64. nakonec to sjednotili na 65 a dnes vlastně zatím vůbec nevím nic. Pořád se to mění. Původně tato vláda slibovala, že dnešních padesátníků se reforma nedotkne a co slyšíme a čteme tak bychom to dávno mněly vědět. Takže co bude za 20, 30 let nikdo neví. Mám odpracováno 36 let a asi 14 mně ještě čeká a záleží co se nakonec vůbec schválí.

Mám ten samý problém a vždy se cítím blbě, když mně pusti sednou starší lidi ikdyž, oni mají taky nárok a mladý zdraví sedí jak pecka. Na druhou stranu je spousta starších lidí arogantních a vynucují si místo k sezení i na jednu zastavku a pak je vidíte 1h. stát před obchodem a kecat. A to je nohy nebolí.

Tímto jste mi připomněli příhodu z mojí dcerou. Když byla malá už chodila do školky jsme jeli autobusem. Na zastávce nastoupil starší pán. Tak říkám dceři, že si jí vezmu na klín ať si pán může sednout. Na to mi odpověděla, že to není pán, ale dědek. V tu chvíli jsem byla červená až někde. Samozřejmě jsem se jí to snažila vysvětlit a zjistit, kde k tomu přišla. Nakonec jsem zjistila, že se takto baví ve školce a už tam je zakopaný pes. Pořád se ukazuje na rodiče, ale co ve školce kdy učitelky nesmí děti k ničemu nutit, nic jim říct a už od 1 třídy jim ve škole vtloukají do hlavy na co jako děti mají právo, ale nikde je neučí, že mají i nějaké povinnosti, respekt a pod. A věřte, že kolikrát je pak těžké to doma dětem vysvětlit a dát na pravou míru. Dnes už jsou velké a doufám, že jsem svoje děti dobře vychovala. Bohužel ta generace mích dětí už začíná mít svoje děti a právě ty už jsou vychované tímto stylem a je mi z toho smutno.

Koukám. podle sebe soudím tebe. Já jezdím do lázní také každé 2 roky a čím jsem starší tak bych je potřebovala častěji. Rozhodně, ale nejezdím na rekreaci. Mně vždy alespoň na chvíli uleví a jestli vy jsem tam jezdila na rekreaci tak jste je asi moc nepotřebovala. Já jezdím do Janských lázní, kde jsou většinou lidi po DMO , RS , úrazy páteře a pod. zkuste těmto lidem říct, že tam jezdí na rekreaci. Upozorňuji, že jezdim do lázní od 3 let, (tehdy jsem mohla dokonce na 12 tydnů) jen mně mrzí, že můžou v lázních předepisovat čím dál míň procedur. Pamatuji doby, kdy jsem říkala, že jsem v lázních víc unavená z procedur než když chodím do práce a samozřejmě nejsou lázně jako lázně.

Já mám nemilou zkušenost, které lituji do dnes, že jsem sanitku nezavolala. Mněla jsem staršího kolegu, taková smutná existence. Nemněl kde bydlet tak mu náš majitel podniku nabídl , že si může z bývalé šatny udělat byt. Svým přístupem o zdáví časem přišel o nohu, ale v podniku bydlel dál. Rodina se o něho nestarala , jen nějaký známí mu chodily nakupovat a pomáhat. Jednou jsem přišla v sobotu do práce a našla dotyčného celého zmateného, polonahého na chodbě, Chtěla jsem mu zavolat sanitku, ale dušoval se, ať mu jen pomohu do bytu. Tak jsem mu pomohla a zavolala těm známým ať tam není sám a pomohou mu nebo sami zhodnotí jeho stav. Známí přijeli a já se o to více nestarala, večer odjeli a já mněla zato, že je v pořádku, bohužel jen do druhého dne. Druhý den jsme už z kolegyní neváhali a zavolali sanitku i přes jeho protesty. Taky to bylo dohadování, sanitku nechtěli poslat když si jí dotyčný nepřeje. Nakonec jsme ho do toho špitálu dostali, bohužel, už bylo pozdě a do dvou dnů zemřel. Dodnes si říkám, že kdybych se nenechala umluvit tu sobotu, možná by tu s námi ještě byl.

Vidíte, já jezdím do lázní mnoho let a na Janské lázně nedám dopustit. To jsou jediné lázně které mně dají na chvíli do kupy. Na ochotu personálu ani v jídelně si nemohu stěžovat. Je pravda, že nevím v hlavní jídelně. Jelikož špatně chodim jsem vždy ubytovaná v Janském dvoře a tam jsou malé jídelny. Občas mně chytne nápad zkusí jinde lázně, např. protože mi zrušili spoj, nebo mám některé o hodně blíž a pak jsem zklamaná a opět se vracím.

Nevím jak kde, u nás to zavedli na jaře, protože tam parkovali lidi co šly do města nebo zdravotního střediska. Fungovalo to asi 2 měsíce a najednou bylo parkoviště poloprázdné. Proč to zase zrušili nevím, už tam zase parkuje kde kdo.

Já sice mám chytrý telefon, ale účtenku si beru taky a hned si to zkontroluji. Kdysi jsem chtěla taky šetřit naší přírodu tak jsem si v Lidlu nastavila, že chci jen elektronickou účtenku. Pak se mi několikrát stalo, že mi nebyla zaúčtovaná sleva, nebo byla zaúčtovaná chybná položka a zjistila jsem to až při cestě domů, protože mi účtenku přišla až po několika minutách. Samozřejmě vracet se a dohadovat se mi už nechtělo. Takto si to mohu zkontrolovat hned u pokladny. Nedávno se mi to vyplatilo, byla mi účtována zelenina a místo 2x tak 20x. Kdybych odešla a vrátila se třeba za půl hodiny těžko bych se dohadovala kolik jsem toho měla.

Paní Zuzano, kolikrát se do exekuce dostane člověk ani neví jak. Mně se před asi 20 lety stalo, že jsem mněla půjčku, u Home Creditu, nezaplatila jsem jednu splátku a úroky se navyšovali. Pak jsem získala nějaké peníze, tak jsem půjčku doplatila. Tenkrát jsem byla ještě mladá a naivní a nevěděla jak to chodí. Dnes bych požadovala potvrzení o zaplacení půjčky. Asi po roce na mně zvoní exekutor, že jsem nedoplatila nějakých 360 kč na úrocích. Do té doby žádný dopis, prostě nic. Když už máte exekutora v domě, tak už moc nepřemýšlíte. Takže rodiče mi půjčili a já částku už přesně nevím, ale kolem 6 000,- Kč zaplatila. Poté jsem se odvolala a vše doložila. Výsledek, sice mi uznali, že exekuce byla neoprávněná, vrátili mi 360 + úroky, ale kdybych chtěla zpět soudní poplatky tak bych musela žalovat Home credit. Tak jsem to raději vzdala. A takto to tady chodí, dnes snad už to chodí jinak, ale nevím. Proto vím, že se dostanete do exekuce, ani nevíte jak.

Jestli bych si to vyměnila nevím, možná i jo. Já jsem na tom podobně jako vy. Jsem po DMO, už nejsem nejmladší tak se k tomu přidali další problémy, kyčle, záda a pod. Už jsem pracovala (protože jsem převážně pracovala po chráněnkách) s pár lidmi kteří mněli důchod na psychické problémy. Jedna holčina v práci byla jak čamrda, dokázala sníst čokoládu na posezení, teď pracuje na pracáku na informacích a přitom má důchod 3 stupně na anorexii a sociální fobii. Lidi co se sotva doplazí do práce, jsou rádi, že to v té práci alespoň trochu zvládají, protože musí, těm důchod nikdo nedá nebo max. 1 (ten mám i já) a stejně musíte chodit do práce.. A lidi na psychiku, když berou prášky jsou celkem v pohodě mají hned invaliditu 3 stupně a přitom by mohli normálně pracovat. Taky jsem mněla kolegyni, která brala antidepresiva, po několika letech jí vzali 3 a ona na to, to nevadí nechám se zavřít na chvíli do blázince a oni mi jí zase vrátí. A taky že ano. A takových příkladů by bylo víc.

Věřím, že když je na tom člověk špatně, tak je na místě nějaká léčba a pod. Ale proč se pak na to vymlouvají celí život, když berou prášky a jsou v pohodě. Takže mám předsudky. Já taky musím brát prášky, abych do té práce vůbec došla a nikoho to nezajímá. Bohužel jsem duševně v pohodě a musím bojovat jak se dá.

Mluvíte mi z duše, já začínala v r..1988 na EC1026 a EC1027.

Tak jim přece o nic nejde, nevím jestli všichni, ale většina státních zaměstnanců má 5 týdnů dovolené a ještě týden indispoziční volno, tak když jsou náhodou nastydlí není problém si to volno vzít.

Jak už někdo psal, doplatí na to zase jen poctiví lidi. Stálým hypochondrům tři dny neplacené nebude dělat žádný problém.

Mate pravdu, oni si všichni myslí, že nespokojeni jsou jen lidi co nepracují. Já například za svůj život pracuji od 17 let byla na pracáku 1 rok když byli děti malé a nikde mně kvůli tomu nechtěli vzít. Žiji v příhraničním malém městě kde za komunistů byli 4 fabriky, JZD, nemocnice, lékaři obchody. Za komunistů to tu žilo. Dnes tu není jediná fabrika, z obchodů maximálně Penny a Lidl. Zbytek lékařů v důchodovém věku, nemocnice se zrušila hned po revoluci. Takže se vším i z každou maličkostí do 20 km vzdáleném okresním městě. K zubaři třeba až do Prahy. Když už se tu sežene práce tak za minimální mzdu, Nemám řidičák ze zdravotních důvodů, takže každá maličkost mně stojí pomalu 100 na jízdném a půl dne času. Proč nejdu do velkého města, mám to tu ráda, je to rodné město, Mám tu baráček po rodičích a když by všichni odešli, co bude s těmi malými městy, kdy už nic není zbourají se, zaniknou, nemůžou všichni žít ve velkoměstech, Proto chápu, že se zde lidi upínali k Babišovi.

A víte proč, protože každá druhá firma má sídlo v Praze kde platí daně, ale firmu má v té horní dolní.

Vy všichni co tu nadáváte, že zvednou minimální mzdu, a že by jí mněli úplně zrušit, byste si mněli uvědomit, že za to většinou dělají lidi ze zdravotním postižením. Taky dělám za minimální mzdu a věřte, že kdybych mohla a mněla tu možnost tak si ráda vydělám víc. Jsem ráda, že vůbec nějakou práci mám. Ano mohla jsem se líp učit, bohužel rodiče víc dbali na mé zdraví a já byla víc po nemocnicích a lázních než ve škole a na střední školu nás i z jednou 3 nevzali. Tak mám jen učňovskou školu. Na pracáku jsem za svých 50 let byla jen 1 rok jinak jsem pořád dělala i když většinou jen za tu minimální mzdu i míň.

A věřte, že kdyby zaměstnavatele mohli, tak dávají jen to co musí, pamatuji dobu, kdy mohli dávat invalidním lidem jen 75% z minimální mzdy a neznala jsem nikoho kdo by to nevyužil. Podotýkám, že při 8h. pracovní směně a v práci jsme doopravdy jen neseděli a museli plnit jako zdraví.

Musím jen souhlasit, a hodně záleží kde bydlíte. . Jsem po DMO, v roce 2001 jsem se přestěhovala ze Severních Čech do Východních Čech . Tam se všichni lékaři divili, že nemám důchod ani ZTP. Vyřídili mi důchod 1 stupně a ZPT úplně bez problémů, ještě u komise mi lékař řekl, samozřejmě vy na to máte nárok a už dávno. V roce 2005 jsem se po rozvodu opět vrátila na sever a najednou jsem nemněla nárok na nic. Po odvolání mi tedy důchod nechali a dali mi ho i natrvalo, ale ZTP už ne. Takto se u nás uzdravuje. A také jsem znala pána, který údajně mněl důchod a ZTP na dýchání, problémy z plícemi. Ještě dostával příspěvek na benzín. Přitom chodil pěšky do hospody, hrál tenis a pod. Já jsem ráda když o holích dojdu domů. Tak ať mi to někdo vysvětlí.

Mně se strašně líbí, jak všechno svádějí na naše silné ročníky jak nás nazývají Husákových dětí. Naše ročníky, většinou pracovali od 17 let. 8 let základní škola a 3 roky střední. Převažovali řemesla, která dnes vymírají a víte proč musíme jít déle do důchodu, protože až naše ročníky odejdou do důchodu, tak už tu nebude nikdo kdo ty řemesla bude dělat. Učňovské školství se zlikvidovalo, dětem se od revoluce cpalo do hlavy, že ten kdo dělá rukama není slušný člověk a pod. Myslím, že naše ročníky tomuto státu dali dost a co nás čeká, pracovat nejlépe do smrti. Pak už budou všichni spokojení, protože nás Husákových dětí je moc. Je zajímavé, že na nepřizpůsobivé, kterým se měsíčně vyplácí nehorázné dávky, na zvyšující platy politiků, na vysoké renty, které si myslím vždy nejsou nutné, se peníze vždy najdou. Promiňte, že jsme se vůbec narodili, ale nebýt nás, kdo by vás živil. Ta spousta úředníků, manažerů a pod. co dneska chtějí všichni dělat, jen si neušpinit ručičky, asi těžko.

Škoda, že uznávanou nemocnici která mněla jméno po celém kraji po revoluci zrušili a udělali z toho LDN. Ted už by jí těžko v Kamenici zachránili.