Knížku jsem četla poprvé v 70. letech, asi v 5. třídě a občas jsem se k ní vracela. Pamatuji si odkazy v knize i s daty, ty události se skutečně staly.

Film, pro mne příjemně, přidal love story a nádhernou přírodu, v 90. letech mě velmi mile překvapil. Hudba -jedním slovem: úžasná.

Dala bych těmto lidem podepsat papír, že nikdy nebudou vyžadovat pro sebe i děti jakoukoli lékařskou péči i vzdělání z důvodu absence mozku v hlavě. Bylo by to naprosté mrhání .

Vyzývám komunisty aby se akce zúčastnili v plné výbavě a v maximálních počtech. Dodnes mnozí neví co skutečná lidská práva byla a jsou.

Někomu záclony jednoduše byt zútulňují. Ale zjistila jsem, že od záclon se často ustupuje s odbouráním radiátorů ÚT pod okny, nevypadaly často hezky. Ale ani to není pravidlem. Dnes mají zejména mladší raději otevřený, praktický, přírodnější prostor se dřevem, kamenem, betonem. Tomu to zase sluší bez záclony.

Jejich hudba byla a dosud je úžasná, pamatuji a zároveň zažívám, že z ní dodnes sála teplo i nádherně naskakuje husí kůže. Pravidelně si ji pouštíme na srazech třídy, připomíná krásné roky, vnáší skvělou atmosféru. Miluji jejich poslední album The Visitors, ale hodně málo jej rádia hrají. Vím, že jejich životy nebyly jen prosluněné a za slávu všichni tvrdě platili v soukromí. Proto členům skupiny za nádherné zážitky moc děkuji a přeji štěstí.

A co to vyřeší? Pokud stačí k rozdělení a k rozeštvání národa taneční soutěž... Nebude tahle, bude jiná. Bude mistrovství v čemkoli jiném, budou volby. Vždy to je o slušnosti, úctě k jinému a jeho názoru . Nějak se vytrácí lidem myšlení, je třeba ho trénovat.

Jsou zvoleni částí obyvatel země, která sama okupaci a přítomnost vojsk cizí země musela dvakrát strpět. Asi zapomněli.

Zámek, který jsem vídala jako dítě za totáče jen ze silnice, když se pod ním projíždělo a člověk si musel téměř vyvrátit hlavu. Vypadal pohádkově, ale byl nepřístupný a tím tajemný. Dnes, zblízka, je velmi hezký, nesmírně fotogenický a uvnitř je velmi mile. Snad díky světlu a nepochybuji že i díky průvodcům, máte pocit, že tam žijí lidé stále. Navíc, ohromné kouzlo mají staré, ale téměř důvěrně známé hračky a ...kostel. Vlastně "dva v jednom". Budete mít krásný zážitek, povede-li se vám tam pobýt chvilku o samotě, v jakékoli roční době.

Obávám se, že větvičky v tak těsném kontaktu s teplem svíčky příjdou brzy o svou svěžest. Zkusila bych tedy čajovou svíčku na baterku.

Mne zaujal film Gallipoli s Melem Gibsonem, i tím, že je málo filmů o I. WW. A pak Schindlerův seznam, kdy jsem nejdřív četla knihu. Ve filmu je jedna hodně vypjatá scéna, která v knize zabere dva, tři řádky. Scénárista z ní udělal majstrštyk. Nacisti hledají po domech ukryté děti zaměstnanců továrny a odvážejí je. To se ve vás zastaví srdce.

A jak vychytralost sestry Maláčovou známe, ještě jen ty vytištěné.

Soudruźce Konečné donekonečna připomínat ten fakt, že za komančů tu strašily tisíce vojáků CA, kterė do vlasti pozvala komunistická svoloč a věrolomní, nikdy nepotrestaní zrádci .

Zůstala po nich nejen ekologická bomba, ale zejména pohrobci a hnis toho zločinnėho vpádu z 68 .

Tahle Popelka je prostě božskā a dīky krāsným scénám na sněhu nejvánočnèjší. Bohužel ji už i Libuška sleduje shůry. A obě dámy jsou díky Popelce nezapomenutelné. Velký dīk.

Přiznám se, že stále nechápu argumenty pro nezveřejnění "ublížilo by to/ neublížilo by to", "mohlo být hůř". Komu? Jak hůř? Vždyť STB ublížila tisícům lidí, ovlivnila životy a ubližovala i další generaci těch původně šmírovaných a pomluvených a ti to ani nemuseli tušit. Třeba pokud jim prarodiče, rodiče ( nebo jeden z nich) zemřeli před listopadem. Jsem přesvědčená, že tady silně platí přísloví "Stokrát nic umořilo (nejen) osla."

Soudružka Šeredová je důkazem,že ten výstřel

na mnohých zanechal trvalé následky.

Určitě při dojednávání těto návštěvy se švýcarskou diplomacií padla poznámka kdy manželka prezidenta slaví kulaté narozky, že by se dalo spolit příjemné s užitečným a že by mohla, případně, švýcarská strana uzpůsobit termín, místo, počasí, program, menu i případný dar pro první dámu jejím kulatinám. Už jenom fakt, že je někdo schopen takto uvažovat, ukazuje, že tahle země nesměřuje mezi kulturní a vyspělé země s kulturními, průměrně vzdělanými a alespoň obvykle slušnými lidmi.

Kéž by českého zákazníka popadla chuť takového obchodníka taky nechat vykvasit a letos zkusit vánoce bez kolekce.

I způsob, jak se k úmrtí druhých vyjadřujeme a jak kondolujeme pozůstalým vypovídá o nás samých. Ono zmíněné R.I.P/RIP chápu, přesto mi o člověku, který jej použije, demonstruje jistou lenost, neohrabanost a že "to" chce mít rychle za sebou. Ale co mne vytáčí doopravdy je : " Přeji upřímnou soustrast."

Je to hozená rukavice nejen spotřebitelům, ale hlavně všem ve všem Výborným a stále sebechválícím se a vzájemně se poplácajícím.

Zbytečné, ohavné. Tento nápad vypustil jeden potravinářský gigant. Ještě, že nestihl víc zpropagovat palmové svinstvo.