V pořádku, můžete, ale nechcete. Článek tvrdí, že někteří lidé nemohou a to je lež.
Smartphony jsou dnes podobně velké, jako peněženky, tak větší kapsa netřeba. Že lidé trpí v místech bez signálu, je Váš výmysl, který se, alespoň u mě, nezakládá na pravdě. Také si rád pohovořím z očí do očí, ale bohužel ne všichni mají tu možnost mě vidět osobně, jelikož jsou ode mě dost vzdálení. Jestli je koupě smartphonu za 1500 Kč vyhazování peněz, to je dost individuální. Pokud to pro Vás nemá žádný užitek, tak asi ano. Přílišné sezení na penězích ale také není dobré. Peníze si do hrobu nevezmete. Co se týče toho čučení do mobilu v hospodě s kamarády, to se občas stává, ale to není vina smartphonu, ale jeho vlastníka, případně jeho kamarádů, že ho nedokáží pobavit, až si musí hledat náhradu na mobilu. Starší generace třeba četla noviny. Naštěstí to nedělají úplně všichni.
Jsou lidé, kteří opravdu nemohou. Co na tom nechápete? Je mi 50 let, mám DMO a ruce mě neposlouchají. Pracuji na počítači, pomaleji, vše zvládám, ale k životu potřebuji obyčejný tlačítkový telefon. Když jsem si šla koupit nový mobil do O2, pan prodavač byl tak arogantní, dělal si ze mě srandu, že tyto mobily už nikdo nekupuje. Tak mi syn vždy nějaký objedná a je to. Dokud to půjde, budu platit kartou, potom se vrátím k hotovosti.
Tento komentář byl smazán uživatelem.
Je mi líto pána, ale nemůžu mu pomoc. Sama jsem hodně postižená, ruce nohy DMO a nevejdu se nikam do tabulek. V roce 2011 mi odebrali status postiženého. Ano mám práci. Tuhle jsem upadla na náměstí, místo pomoci na mě lidi volali ožralo. V autobuse jsem spadla, nikdo se nenašel, aby mi pomohl. Mám 2 syny, celý život chodím do práce a na žádné dávky nedosáhnu. Prostě pán přišel do cizí země a musí se o sebe postarat.
Cítím z toho dva úplně protichůdné pocity. První je za tu holku a jejího otce. Musí to být velmi těžká situace a je samozřejmě skvělé, že s tím bojuje a snaží se v rámci svého omezení získat ze života maximum. Přeji jen vše dobré. Na druhé straně je ale maturita jasně nastavená zkouška a pokud jsem ji udělal, mělo by to znamenat, že mám nějak nastavené schopnosti. A to jak z pohledu znalostí, tak rychlosti. Už 25% času navíc je nespravedlivé vůči ostatním dětem. Je to možná kruté, ale pokud prostě holka nezvládne maturitu stejně jako ostatní, tak holt na maturitu nemá a měla by se soustředit na něco, co pro ni splnitelné je. To je jako kdybych šel na kvalifikační běh pro Olympiádu, ale protože mám ploché nohy, tak bych startoval o 10 sekund dřív. Když by ani to nestačilo, tak bych se soudil, že jsem měl dostat 20 sekund navíc, abych to zvládl. No, ale možná prostě v rámci svých možností na Olympiádu nemám a měl bych zkusit něco jiného. A argument, že bych ten běh přece zvládnul, jen bych na to potřeboval více času, tak by asi neuspěl. U běhu to zní samozřejmě absurdně, ale ta maturita je to stejné, všichni mají mít stejné podmínky. Byť jak říkám, lidsky je mi to moc líto.
Přesně, prostě na to dívka neměla. Já mám postižené ruce a nohy, mám DMO. Ve škole jsem nikdy neměla žádné úlevy, pouze jsem nepsala diktáty. Chtěla jsem na ekonomku, dělala jsem přijímací zkoušky samotná v ředitelně. Dostala jsem se na školu na úplném chvostu. Co jsem nestačila ve škole, to jsem dělala doma po večerech. Nepsala jsem všema deseti na psacím stroji, ale vše jsem musela mít. U maturity jsem měla nejkratší slohovku, odbornou jsem odevzdávala skoro poslední a samé jedničky. Dnes jsem v účtárně, kde účtuji všechno sama. Vždycky si říkám, že jsem nejpomalejší účetní, ale co mám splnit, to před termínem splním. Kdyby měla slečna o dva body více, není co řešit.
Všichni jen lžou. Moje babička měla stupeň 3 ale došla si pomocí berlí na WC. Poté si v 86 letech zlomila krček po dobré operaci měla čekat na LDN asi 3 měsíce než se uvolní místo na rehabilitace. To jako nešlo tam by asi jako ležák nepřežila dlouho. Tak nám jí doktoři vrátili domů jako ležáka co vyžaduje pomoc non stop. V nemocnici bylo v propouštěcí zprávě napsáno, že je ležák. Pan doktor nám řekl, že moc lidí není co si takové osoby nepohyblivé berou domů, ale že dostaneme příspěvek 4 stupně na péči. I obvodní lékař nám řekl, že je dobře ,že se o babičku postaráme a, že je jasné , že je to 4 stupeň jako ležák. VZP nám schválila polohovací postel. Poté došla paní z pracáku a do svého formuláře začala psát odpovědi, zda babička ví kolik je hodin? co je za den? zda se sama nají atd? to že se sama nezvedne z postele jí bylo fuk. V její zprávě totalní zmatky a přeskoky páté přes deváté. to že jí musíme posadit a dát nakrájené jidlo atd lžičku udrží a sama se nají jinak ležák. Po tomto zmatu co napsala úřednice z pracáku byl příspěvěk na péči 4 stupně zamítnut. Tak lékaři v nemocnici napíší v propouštěcí zprávě, že je propouštěná osoba plně zavislá a nepohyblivá. Obvodní lékař má stejný názor a nakonec rozhodne baba z pracáku , která o tom nic neví, že nic nebude? Podáno odvolání a nikdo nepřišel se podívat ,jak to je. Odvolání zamítnuto. Naše babička potřebuje plenky, jako ležák a dostáváme jich v průměru 1,8 na den a to fakt nestačí tak musíme dokupovat. Potřebujeme na den 3 spíš 4 a na to nedosáhneme bez 4 stupně. Kdo mě lhal? všichni doktoři co o tom ví? nebo pracák?
To máme my doma. Mám syna 22 let, autista, nemluví, nemyslí. Ale v domácím prostředí jsem ho naučila, aby se orientoval. Takže máme 3. stupeň, mentální retardace a přijde kontrola. Syn pozdraví, usměje se, dojde si na wc a body jsou pryč. Příspěvek na péči 4 400,- Kč. Sám být doma nemůže. Letos končí speciální škola a potom. Já musím chodit do práce, takže to zkusíme u babičky, ale co bude dál. Všichni mi tvrdí, máte nárok na 3, pomůže Vám nadace anděl. Nikdo nepomůže.
Za člověkem chodí ze sociálního odboru. Toto je příspěvek na péči, ne na invaliditu
Tady je největší problém. Mám syna autista, mentálně postižený, DMO, nemluví. Je mu 22 let, už má plný invalidní důchod......jenže přijde kontrola ze sociálního odboru a je po všem. Jé on se oblékne, ona se nají, dojde si na wc a potřebné body jsou pryč. Takže ztráta pracovních schopností 75%, ale příspěvek na péči 4 400,- Kč. Nikdo nevidí ty hodiny dřiny, jak jsem ho učila se oblékat, jíst. Chodím do práce a syna hlídá babička.
A já mám také postiženého syna a daleko víc než paní. A proč si mám stěžovat? Já sama jsem hodně postižená, bohužel o status postiženého člověka jsem přišla v roce 2011. Od svých 18 let pracuji. Synovi je 23 let, hlídá ho babička. Nedá se nic dělat. Taky mu šetřím na dobu, až tady nebudu. Nemusím to ventilovat každý měsíc na seznamu.
Dobrý den, pokud máte ID ve třetím stupni, ale PNP ve druhém stupni, něco je špatně. Psal jsem, že pokud někdo pobírá pnp v 1. - 2. stupni, tak za předpokladu, že je posudek správný, lze částečně nějak pracovat. Pokud nelze pracovat, a je schválen jen druhý stupeň, pak neodpovídá zřejmě skutečnosti. Máte průkaz OZP?
Ale to je úplně normální. Mám syna autismus, pmr, nemluví, sám být nemůže. Má invaliditu 3. stupně - těžká retardace. Jenže přijde kontrola a ejhle - on jde na wc -1 bod, oblékl se -1, přečte z kalendáře kolikátého je dneska -1 bod. A bylo hotovo. Příspěvek na péči 4400,- Kč. Samozřejmě musím chodit do práce, nemůžu s ním být doma.
Pozadejte o navyseni, nechte si napsat tech 7 bodu do lekarskych zprav. 7 bodu je treti stupen. Samozrejme neznam u vas diagnozu.
To Vám nikdo nenapíše do zpráv. Já mám syna autistu je mu 22 let, nemluví, mentální retardace. Máme invaliditu 3. stupně. Ale bohužel, přijde kontrola a hledají body. Vždy je usměvavý, hodný, umí se obléknout, umýt, dojít na wc a konec 4 400,- Kč. Přitom sám doma být nemůže. Čekala jsem, že přidají všem stejně, ale tohle je výsměch.
Nebylo by lepší ta příspěvky zrušit úplně. Až se mi slzy derou do očí. Mám syna, je mu 22 let, mentální postižení + autismus. Celý život se s ním učím, aby uměl alespoň základ, umýt se, obléknout, najíst. Takže má 4 400,- Kč. Čekala jsem, že to zvýší. Ale proč pouze o 500,- Kč a nejvyšší stupně o tolik. Děkuji pane Jurečko
To je pohádka. Nic se nezmění. Před 20 lety mě opustil manžel. Měla jsem 7000,- Kč na domácnost a ze sociálky mě vyprovodili. Ano bydlím ve svém, ve starém domě po babičce. Jakmile jsem nastoupila do práce a zastavili mi přídavky. Dnes mám 26000,- Kč výplatu, jsem postižená, bohužel málo, mám 2 děti. A zase nemám nárok vůbec na nic. Ti co berou dávky je budou brát i dál.
To je individuální, záleží na výchově. Taky mám doma mladého, taky čučí do mobilu, ale k tomu studuje a celoročně brigádničí.
To není jenom chyba rodičů. Můj kluk kouká do mobilu pořád. Ale přitom studuje, pomáhá mi s péčí o bratra, stará se o babičku. Jinak celoroční práce venku, dřevo, zvířata, zahrádka.
Je to smutné, nicméně jste podstatné dopředu věděli a mohli vyřešit. Místo toho jste na svět přivedli nemocné dítě, které si teď vaši nezodpovědnost odtrpí. Je velké neštěstí, když se narodí nemocné dítě, aniž by to dopředu rodiče tušili. Ovšem toto ...........Zázraky se nedějí. Chudák Tobiášek.
Já vůbec nechápu, jak můžete napsat chudák dítě. Mám dva syny, jeden studuje na vysoké škole a druhý na speciální střední škole. Teprve v 7 letech jsme měli diagnozu autismus, mentální retardace a ještě plno názvů. Nikdy jsem to nečetla. Pan doktor mi doporučil v Praze dát syna do denního stacionáře. Nikdy jsem nikoho neposlechla. A tak jsme začali s učením, oblékání, jídlo, hygiena. Pro mě je úplně zdravý. Dnes je mu 23 let, jezdí na kole, miluje práci se dřevem, máme plný dvůr zvířat. Je to prostě naše sluníčko.
Vy znate nekoho z venkova, kdo kupuje drevo? Ja tedy ne.
Neznám nikoho, kdo by na vesnici kupoval dřevo. Skoro každý má tepelné čerpadlo a nebo automat na uhlí. A my ostatní si vezmeme pilku, sekyrku, vyčistíme roští u cest u potoka. Poštípeme a topíme. Každý den, když přijdu z práce zatápím nejdříve u mě a potom v kotli u maminky. Co je na tom špatného?
Stajnura je úplně mimo!Pokud se i myslí že je tento příspěvek nekontrolovatelný tak je Mimoň.Jen tak ho někomu nedají! Přijde kontrola zesociálky,sepisuje co postižený člověk všechno potřebuje,pak to jde přes komisi,kde to posuzuje doktor na to určený.Je potřeba plno vyšetření, vyjádření odborných doktorů.A pak????? Voláte, voláte.Čekáte půl roku jestli vám vůbec něco přijde.Daji si sakra záležet na tom,aby dali co nejméně!Podle ministra tedy všichni ti co to určují tam jsou zbytečný, nehledě na to že bez těchto šetření by člověk nedostal ani korunu.Ve většině případů je to obětování se, dobrá vůle lidí kteří o postižené pečují.Co by bez teto péče mohli dělat?? Říkám si,že by tyto lidé co vlastně rozhodují o jejich osudu,si to měli vyzkoušet jaké to je být odkázány na péči druhých.Ono se to kecá, když jsou zdraví a mají peněz triprde....!!!!!
Máte pravdu, kontroly probíhají. Mám syna, mentálně postiženého autistu a chodili k nám každé dva roky. Zazvonil mobil a přijedeme k Vám - pokud se Vám termín nehodí, příspěvek zaniká. Hodně jsme syna naučili a tak ve 21 letech pobírám na něho příspěvek 4 400,- Kč. Největší zlo nadělalo zvýšení 2 stupňů příspěvků. Je tam rozdíl jednoho bodu, ale částka hrozná. Chodím do práce a tak se staráme na střídačku celá rodina.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jak může pan Babiš skoro rok před volbami věřit tomu, že vyhraje volby? To se nesmí stát. Já pracuji v jedné z firem, které vlastnil a nikdy bych mu nedala hlas. Ať Fiala dokáže co umí.
1 odpověď