Tak nevím, 35 let pracuji, bydlím ve starém baráčku, mam dva pejsky, auto, na účtu pár tisíc a ještě mě nenapadlo si požádat o nějakou pomoc. Asi bych měla začít, protože lidé, kteří pobírají kdejakou dávku mají auta 4, na baráku tri satelity, popíjejí a pokuřují od rána do večera a vesele podnikají. Všichni mají též invalidní důchody. Asi se mnou není něco v pořádku, poněvadž se mi přestává chtít pracovat...
Bohužel mám domek na blbém místě. Když přes ulici naproti zatopí pneumatikami, kabely a vším, co se dá z auta spálit, jde to rovnou k nám. Někdy nemohu ani ven, duším se. Přijďte si v dubnu sáhnout na okna - dehet. Obec řeší - domluvte se sami, popřípadě vytýkací dopis. Videa s černým dýmem odeslána. Jenže to má háček: obyvatelé protějšího domu jsou velmi přizpůsobiví poživatelé všech druhů důchodů a dávek, též holdují alkoholu a jiným látkám. V podstatě jsou nedotknutelní...
Jsem už starší řidička, proto jezdím opatrně, ale nejsem žádný coura. Takže proč mě neustále předjíždí řidiči, i když jedu devadesát, a ještě troubí? Řidičům do 40 let je potřeba nechat udělat psychotesty, zejména na odhalení agresivity. Denně dojíždím skoro 30 km a denně se setkávám s agresí - troubení, najíždění, oslňování dálkovými světly, zbytečné předjíždění. Tomu zdravotní dotazník, bohužel, nepomůže.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jsou chvíle, kdy se i bezvěrec jako já modlí nahlas... Bože, Bože, do čehos' to duši dal...