Nezlobte se, ale mně to přijde jako snůška nesourodých blábolů.... pokud jsou takové vaše zkušenosti, ok, ale nezobecňujte. Co to melete, že se rodiče s dětmi nemazali a nebyli zvyklí na projevy citů??? Pokud byli takoví vaši rodiče - no, očividně vás to ovlivnilo. Moji rodiče byli vřelí, milující, nám dětem se věnovali.... a co znám spoustu rodičů spolužáků, protože jsme samozřejmě bydleli všichni poblíž, bylo to stejné... samozřejmě každá rodina je jiná, ale tvrdit, že všechny se s dětma nemazaly?? nesmysl...
věděla jsem v dětství, že holt některé věci, které si doma povíme, nesmíme říkat navenek 😄 ale jinak bylo moje dětství fajn, peněz nazbyt nebylo, ale měli jsme vše, co jsme potřebovali..
jo a uměli jsme napsat správně "branná výchova"... :D
Krásné vzpomínky.... díky bohu za ně, jsou často takový ohříváček v horších časech 🙂 Jinak ramínka dostávám třeba běžně u Marks & Spencer, hlavně si beru ty s klipy na kalhoty 🙂) ale ramínkovou všehochuť najdu ve skříních taky.. včetně dřevěných obháčkovaných bavlnkama, co dělala maminka.. Z nostalgie je opečovávám 🙂-Gabra a Málinka....knihy mého dětství, četla jsem asi milionkrát 🙂 tím spíš, že mám kořeny na Valašsku....
A každého kdo onemocněl,
léčila ponořením do teplé vody, i zlomenou nohu...a lakotila s vejci..😄
jo 😄 a druhá babička je nutila chodil s vytočenýma chodidlama 😄 a ta první babička říkala, ať to nevařej tak dobrý, mužský jsou čuňata, snědí všechno 😄 normálně já ty knížky budu muset u synka v bytě po našich pohledat a zas si přečíst.. :D
Děkuji za článek.. úžasné knihy, úžasná spisovatelka. A heslem sester z Borovic "nestůj, když si můžeš sednout, neseď, když si můžeš lehnout" jsem se řídila a řídím dodnes (nemám teda tuberu, ale na endoprotézy kolen to platí taky" 😄 vybavuje se mi najednou spousta báječných scének z obou knih.... a usmívám se... díky, Betty, díky, Petro :-)
uáááá, já se tu válím smíchy.. chudák táta.... 🙂))))))))))))))) no, já povahu po své matince taky moc nezdědila (prý díkybohu), a nechávat v jedné místnosti manžela s matinkou samotné se rovnalo potenciálnímu výbuchu atomovky... kupodivu se s ním snesla až ve stáří, kdy jí skolil Alzheimer a manžel se smál, jak chodí za babi do domova, babi se na něj směje, kafe si spolu dají... smutné, ale vlastně i veselé...
jo a skutečná paní Urválková učila manžela na základce dějepis.. a on, poťouchlík, se jí zeptal, jestli by jim mohla vysvětlit, jak to bylo s procesem se Slánským... díkybohu, že když opouštěl základku, tak už tam Urválková neučila, jinak by nejspíš nedostal doporučení na střední školu 😄 máte krásné vzpomínky a umíte o nich krásně napsat, děkuju, že je s náma sdílíte....
Přiznám se,že jsem ji nikdy jako človéka neméla ráda.Byla prozezekční ve své dobé,i když se hrát v ČT naučila.A to,co provedla její rodina sklářúm! Její otec to nejspíše téžce nesl a zemřel.Nemúžu soudit její vinu,ale védéla,do čeho se pouští.Ať mi promine ten,kdo se v ní vidí.
souhlasím.... měla jsem co do činění se sklářským průmyslem, v době, kdy tam tato dáma působila. Setkala jsem se s ní i osobně - neskutečně nepříjemná, arogantní, sebevědomá dáma... názory sklářů na ni a její působení ve sklářství jsem taky slyšela. Velmi nelichotivé...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Dobrý den, díky za článek... dnes jsem absolvovala drobnou operaci ruky, ambulantně,v lokální anestezii.. díkybohu jsem se mohla najíst, lehké šminky jsem si na ksicht dala, ale pečlivě sundala lak z nehtů, pro sichr :D