Včera večer jsem po vystoupení z metra měla pocit, že někde někdo opéká buřty. Pak mi to došlo. Okno jsem nezavrela, nemělo to cenu. Buď smrad, ale příjemná teplota na spaní, nebo se uvařit ve smradu a vedru. Ráno mě vzbudil jiný smrad. Pod okny nám lítají asfalteri. Zlatý večer. To mělo aspoň smutný nádech romantiky. Chudáci ti co to hasi. Jsou to hrdinové a zaslouží si uctu nás všech.
Tak není to zase tak dávno , kdž jsem ošklivě spadla z kola a poblíž nebylo nic ,,horšího" než Brněnská přehrada, no umyla jsem si to vodou právě z ní a ujela jěště pěkných pár km bez potíží. Nohy mám obě a jsem zdravá. Slibuji, že šťorat se budu jen ve svém nose a uších potažmo i pupíku a sahat si na vlastní obličej mi taky žádný hloupý článek nevymluví. Když už jsem se dozila až do mého věku tak se nebojím.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Hlavní je figl, že řasenka se nedrží vodorovně, ale svisle. Kdo zkusí a naučí se nebude litovat.
1 odpověď