Když bylo staršímu asi 1,5 roku, prohlásil tatínek, že dudlíka mají jen mrňata a jestli je syn mrně, bude mít dudlíka dál. Ten ho odložil a už ho nevzal do pusinky. První dva večery si trochu pofňukal, ale nabídku dudlíka odmítl - "je pro mrně, neci". Mladší syn ho ve stejném věku odložil sám - nevím, zda v tom starší neměl "prstíky" stejnými slovy.
Mohu ještě přidat něco svého - podobný krém dělám také, ale plním jím trubičky a ještě dělám dva další - místo kofily dám do jednoho ledové kaštany a do druhého čokoládu Milenu.
Do zbylých krémů přidám rozdrcené piškoty a mám další těsto na kuličky - do jednoho oříšek a obalit v mletých oříškách, do druhého rozinku a obalím v kakau, do třetího třeba mandli a obalím v drcených piškotech. Zkrátka fantazii se meze nekladou.........
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Záleží na přípravě ze strany rodičů. Nikdy jsme je nestrašili zlým čertem.
Když bylo staršímu synovi rok a půl, přišel k nám Mikuláš poprvé. Byla to rozumná děvčata, čerti stáli za Mikulášem a jen opatrně vykukovali. Jeho reakce byla: "Bubu, pocem, Bubu, pocem" s patřičným gestem ručičkou. Čerta si pohladil a byl moc spokojený. Další rok pohladil čertovi jazyk a chlubil se s tím každému. Takže to během roku u nás bylo "strašení" čertem: "Když budeš zlobit, čerti už nepřijdou."