Tady je pochybení také ze strany rodičů.... pokud dítě nezvládá nástup do školky, mělo by si zvykat postupně.... nejprve na chvíli s rodiči, potom na chvíli samo, nakonec by si holčička v pohodě zvykla... Na školku se musí takto malé dítě připravit už doma. Povídat si o školce a tak. Tohle evidentně rodiče neudělali.

Řekla bych, že vše bylo řečeno už v úvodu - manažerské selhání. Proč práci, kterou dříve dělalo 8 lidí, dělá najednou jen pět? No, za mě to vysvětluje naprosto vše. Kdyby tam ženské byly v plném počtu, tak žádné rozbroje nikde nejsou :)

Kdosi mě tady v jiné diskuzi na podobné téma školil, že žena, která má ony kýžené dvě děti, je doma na rodičovské dovolené celkem 8 let (ano, na jedno dítě vychází rodičovská 4 roky max.). Žena, která děti nemá, pracuje celý život a odvede do důchodového systému mnohem více, a žena s dětmi čerpá ze sociálního systému ve formě rodičovského příspěvku, tudíž by se neměly bezdětným zvyšovat daně. Ale není to tak. Pokud budou vedle sebe stát dvě ženy, které měly stejný plat celý život, stejnou dobu pracovaly a jedna z nich si "odskočila" na 8 let na rodičovskou dovolenou, potom ta žena s dětmi to zatraceně pocítí ve výši důchodu, protože jí se těch 8 let nepočítá, jako kdyby pracovala, ale jako náhradní doba pojištění. A to v důchodu udělá pěkných pár tisícovek. Takže ona sice čerpá dříve, než nastoupí do důchodu, ale pak se jí to sečte a podle toho má důchod. A kde jsou ještě ty cca 2-4 miliony, které žena do dětí investuje? Spravedlivé to prostě není a mělo by se to nějak kompenzovat, ale je otázka, jak tyto zvýšené odvody ukládat, jak s nimi hospodařit...

Přesně tak. Já netvrdím, že zvýšená daň by se měla ztrácet kdesi v nedohlednu, ale tato zmíněná 2 % by se mohla ukládat a rozumně investovat v jakémsi odděleném důchodovém pilíři, kterým by se dorovnával schodek v systému průběžných důchodů. Třeba....

Jakmile bylo mým dětem cca 4-5 let, začala jsem je brát do restaurace (do té doby jsme chodili na hřiště, s kafíčkem v kelímku). Nejprve jsme chodili jen na kafíčko, poté jsem s nimi návštěvu v restauraci prodlužovala, podle věku. Samozřejmě jsem tam nikdy nešla, když bylo dítě nemocné, mrzuté nebo unavené, v těchto případech jsem z nákupu nebo od lékaře jsem vždy zamířila domů. Když je takto vezmu ven, učím je v restauraci slušnému chování i stolování, na co je který příbor, ubrousek a podobně. Nebo kdo kam vchází první, kdo komu pomáhá do kabátu... Pravda, dítě je dítě a ne vždy se to obešlo bez drobného incidentu - např. když dcera nechtíc upustila vidličku na talíř a byla z toho rána jako z děla, nebo pobryndaný ubrus od limonády. Dítě je prostě dítě, učí se. Copak nikdo z nás nebyl také dítětem? Nepamatuji se, že bych měla v restauraci problém s jinými hosty nebo s personálem, naopak. Za trpělivost nechávám číšníkům nemalé spropitné a pokud se stane něco hlučnějšího, ostatním hostům se omluvím. A těm to většinou vůbec nevadí. Co mě spíš děsí, tak je tento kult "bezdětnosti", který se, bohužel, rozmáhá. Nedej bože, aby někde zaplakalo dítě a vyrušilo ostatní...

Přesně tak... nenapsala bych to líp.

Souhlasím s tím, že ono zvýšení odvodů o dvě procenta postrádá smysl, jestliže by byl použit na výplatu současných důchodů. Ale nejeví se mi jako špatné, kdyby se tato dvě procenta ukládala na jakýsi soukromý účet každého jednotlivce a až by přišel čas jeho nástupu do penze, vyplácelo by se mu nejprve z tohoto individuálního účtu a potom teprve z průběžného důchodového pojištění.

Ale já se na nic nefixuju 🙂 To že se rodí stále méně dětí je fakt, deklarovaný mnoha politiky již několik let. Prostě ubývá dětí, čímž logicky v budoucnu poroste počet seniorů. Mě by prostě jen zajímalo, jak by jste důchodovou reformu viděla Vy, nebo jestli by jste vše nechala tak, jak je... Prostě se ptám, co s tím. Já jsem nějaký svůj pohled uvedla, s tím nesouhlasíte, OK, tak jak by to mělo teda podle Vás být? Inu, pro dnešek už se rozloučím, klíží se mi oči. Dobrou :)

Dobrá... zeptám se jinak. Asi se nebudeme přít o to, že počet bezdětných lidí roste, rozhodně jich je víc, než třeba před třiceti lety. Je úplně jedno, jestli je to z jejich vlastního rozhodnutí, nebo jestli někdo dítě mít nemůže. Za nějaký čas nebude současný důchodový systém udržitelný. Jak by jste důvodovou reformu viděla Vy?

Ale vždyť ona taky má. Těch 8 let rodičovské je sice započítaných, ale pouze jako náhradní doba pojištění. Pokud tedy vedle sebe budou stát dvě ženy, stejného věku, stejného výdělku, stejně odpracovaných let, potom ta bezdětná bude mít důchod vyšší (a ne o málo) než ta se dvěma dětmi. Vůbec nemluvím o tom hledisku sociálním, kdy mnoho žen z rodinných důvodů musí po rodičovské přijmout zkrácený pracovní úvazek za méně peněz (a tedy s menšími odvody, což bude při výpočtu penze bráno v potaz), úspory na důchod jsou velmi omezené, protože děti stojí velkou část výdělku.... Co si budeme, bezdětné ženě se bude spořit mnohem líp. Prostě ať se na to dívám jakkoliv, nevidím důvod, proč by bezdětná žena nemohla odvádět vyšší daně. Ale na tom se asi neshodneme :)

Ale Katko ono je ve finále úplně jedno, z jakého důvodu někdo děti nemá. Někdo nechce, někdo nemůže a já osobně soucítím s každou ženou, která ty děti nemůže mít. Ale prostě je fakt, že bezdětná žena nevynaloží žádné prostředky na výchovu dětí, tak proč by nemohla mít vyšší daně. O důchod si půjde požádat stejně jako ta, která děti má. Nikdo nikoho neodsuzuje, že je bezdětný.

Ale takhle se na to nejde dívat. Celý život platíme daně a financujeme z nich i věci nebo činnosti, které nepotřebujeme. Jsou lidé, kteří nevlastní auto a stejně platí výstavbu dálnic, Stát dotuje domovy pro seniory a přitom moji rodiče v nich nikdy nebyli.... Třeba já jsem čerpala nemocenskou snad 2 x v životě, jinak jsem nestonala a pokud ano, tak jsem si na to vždy vzala dovolenou, později jako OSVČ jsem nemocenskou jednoduše nečerpala. A taky bych mohla říct, že z mých daní se platí nemocenská těm, kdo jdou marodit i dvakrát do roka. Takto bychom jistě našli mnoho případů, kdy z daní platíme něco, co nikdy nevyužijeme, nebo to využije jen někdo. Ale pointa mého příspěvku je v tom, že bezdětní lidé nikdy neplatili výchovu dětí (a že je to za celý život fakt ranec) a nevidím nejmenší důvod, proč by si alespoň na určitou část svého důchodu nemohli spořit.

To co výše popisujete, to platíme všichni, i když děti máme. Jestliže se mi děti v 19ti letech osamostatní, a já budu ještě dalších dvacet let pracovat, potom skrze daně budu na školy, školky a pod. pořád přispívat, i když už mi tam děti nebudou chodit. Děti do školky chodí 3 roky, ale já budu daně platit celý svůj produktivní věk. To je stejné, jako kdybych řekla, že z mých daní se platí výstavba a údržba dálnic, ale já nevlastním auto ani řidičský průkaz. Také se z mých daní dotují domovy pro seniory, přitom moji rodiče nikdy tyto služby nevyužili. A takto bychom mohli pokračovat. Daně prostě platíme všichni, a jdou i na věci, které nikdy nevyužijeme.

Ale Lenko, to o čem píšete, to platíme všichni, i ti, co děti mají. Třeba když mé děti odmaturují, v 19 ti letech, tak nastoupí do práce a já pořád platím na školy, školky, zdravotní péči jiným dětem. To tak máme všichni. A nějaké daňové úlevy pro rodiny s dětmi, ano jsou, ale to je v řádech tisícovek za rok. Na jedno dítě je to cca 1200 měsíčně, a to při dnešních cenách mladá rodina ani nepocítí...

Upřímně, je úplně jedno, z jakého důvodu někteří lidé nemají děti. No, někteří.... ono jich není úplně málo, dalo by se říci, že bezdětnost je dnešní společenský trend. Je tu jedna pravda, a to ta, že výchova dětí stojí nemalé peníze. Troufám si říci, jako matka dvou dětí, že je to valná část výdělku, která končí v mých dětech a já jsem ráda, že je to tak. Ovšem nevím, proč by se mé děti - obrazně řečeno - měly skládat na důchod lidí, kteří své vlastní děti nemají. Proč si oni sami nepřispívají na důchod ze svých vlastních financí, které nikdy do svých dětí nemuseli investovat? Ono se totiž v součtu opravdu bavíme o milionech, jestliže dvě děti vychováváte do cca 19 let. Jenom mi prosím Vás neříkejte, že zase já jsem byla na rodičovské, kterou mi platil stát. Ta almužna 7600 Kč při dvou dětech byla fakt jen almužnou, která mi byla vyplácena jenom proto, že jsem předtím x let pracovala a odváděla daně i pojištění. Není to automatické pro všechny a zdaleka ne každý má na rodičovský příspěvek nárok.

Hele holka se rozešla s klukem, fajn, ale že ani jednou nechtěla toho psa vidět? No já nevím no...

Dobré ráno pane Čumpelíku, děkuji Vám za příspěvek. Jenom bych Vás chtěla poprosit o jednu maličkost. Prosím přečtěte si znovu, o čem píši v původním příspěvku. Netvrdím, že si v devadesátkách lidé neplatili sociální pojištění, nebo že ho nějak neřešili. Nemůžete přeci porovnávat postavení dospělého může, který pracoval a věděl a ví, jaké odvody se ho týkají, s postavením dvacetileté absolventky školy, která se s kufrem v ruce dostavila do au-pair agentury, kde sepsala smlouvy, ale kde s ní nikdo nějaké pojištění vůbec neřešil. Dnes už to minimálně funguje tak, že přihlášení k dobrovolnému sociálnímu pojištění je součástí agendy, kterou každá uchazečka prochází. Bylo nás tehdy tisíce holek, které takto na dva roky odjely do světa (déle to tehdy legálně nebylo možné), a kterým dnes ty dva roky budou chybět. Jasně, já si je snadno napracuji, ale pokud budu potřebovat předčasný důchod, pak mi prostě ty dva roky budou chybět. Jediné, nad čím se tu zamýšlím je to, že by stát měl dát možnost toto pojištění doplatit (dobrovolně), i třeba několik desítek let zpětně, což nyní není možné.

Dobrý den pane Jonáku, děkuji za komentář 🙂 Bohužel se mýlíte... Nemohu doplatit ani ten jeden rok - jestliže jsem odjela jako au-pair na dva roky do Anglie, bez placení sociálního pojištění, když mi bylo cca 20 let, tak teď mám smůlu. Doplatit lze sice rok, ale opět jen rok zpětně. Takže ve svých padesáti už to nestihnu 🙂 Toto mi řekli přímo na OSSZ. Když jsem se ptala, co s těmi dvěma lety tedy mám dělat, tak paní pokrčila rameny a řekla, že nic.... Jinak mé starosti Vám velmi ráda přenechám, Husákův plat už nikoliv, protože ho jednoduše nemám. Pokud bych měla, tak se nad těmi dvěma lety ani nezamýšlím. Jenomže jsem nemocná, bez nároku na invalidní důchod (rakovina už se dnes bere jako skoro běžná věc), takže ve hře ten předčasný důchod je. A tam ty dva roky sehrají vcelku důležitou roli...

Musím autora článku pochválit, že zmínil i ostatní okolnosti a shrnul je do bodu 4. Vývoj v 90. letech. Devadesátky byly opravdu roky divoké a to, co je dnes zřejmé a jasné každému studentovi (tedy že je nutné hlídat si sociální pojištění), v 90. letech rozhodně nikoho ani nenapadlo. Tímto se hlásím za tisíce dívek, které v té době vyrazily do Anglie hlídat děti, coby au-pair, a placení sociálního pojištění jim ani nikdo nenabídnul. Nedávno jsem se snažila tuto dobu dohledat a zpětně doplatit, ale nejde to. Chybí mi tak dva roky, což mi nepřipadá správné. Proč si vlastně tuto dobu, kdy bylo legální pracovat jako au-pair v Anglii, nemohu doplatit zpětně? Zvlášť v dnešní době, kdy máme důchodový deficit a každá tisícovka od nás, bývalých au-pair by se hodila? Tehdy se to prostě nijak neřešilo....

Důchody jsou - zatím ještě - zásluhové. Je otázka, proč má pán nízký důchod. Málo odpracovaných let? Malé odvody? Inu tak... Co mě však zaráží je jeho bytová situace. V roce 1976 se nastěhoval do bytu v centru Rokycan. Tyto byty bývaly města a lidem byly přidělovány povětšinou zdarma, nebo za opravdu směšné částky. Že jednou přijde doba, kdy nebude moci splácet tržní nájemné z důchodu mu přeci muselo být jasné. To se opravdu nad tím nezamyslel a nesnažil si opatřit byť jen malý byt v osobním vlastnictví, který by i z důchodu zvládl financovat? Spousta lidí se snažila zajistit si bydlení na stáří, tak proč ne on? Je to jen článek a neznáme detaily, ale já opravdu nevím, proč bych ho měla nyní litovat. Navíc - žije sám v bytě 2+1 s tržním nájemným... už tohle nemá logiku.