Tento článek, ve kterém se autor zdá být zjevně spokojený s vlastním životem, zjevně trpí nedostatečným vhledem do skutečného stavu společnosti. Zobecňuje a generalizuje problémy lidí, zpochybňuje oprávněné stížnosti a zavádí čtenáře jednostranným pohledem na věci. Je těžké brát vážně výčitky ohledně "fňukání" a "prášků na sebelítost" v článku, který sám nese známky manipulativního vyjádření a snahy znevážit legitimitu lidských emocí a obtíží.
Autorka se tady snaží bagatelizovat skutečné problémy, jako je duševní zdraví, a vytváří kategorické srovnání mezi těžkými životními situacemi a těmi, které považuje za lehčí. Tento přístup ignoruje bolest a soužení, které může každý jednotlivý člověk prožívat, a neposkytuje konstruktivní reflexi na společenské otázky.
Zkritizovat lidi za jejich frustraci a hledání podpory na internetu je neúctivé, nese známky emoční vyprahlosti a ukazuje na nedostatek porozumění pro moderní způsoby komunikace a vyjádřování. Předkládání obecných tvrzení bez relevantních důkazů a dat je argumentační faul, který dále snižuje hodnotu celého článku.
Celkově vzato je tento článek zjevně tendenční a zavádějící, což silně degraduje jeho hodnotu jako diskuzního nebo motivujícího textu. Autorka by se měla naučit respektovat rozmanitost lidských zkušeností a osudů a přístě se alespoň pokusit nabídnout konstruktivní pohled na problémy, se kterými se lidé setkávají.
Tento článek má zjevně pozitivní záměr, kterým je bránit důchodce před negativním stereotypem a kritikou, kterou na ně někteří lidé sesílají. Nicméně, existují body, které bych rád zdůraznil a které ukazují, že autor může mít v některých ohledech docela nepřesné představy o problematice.
Variabilita v životním postoji důchodců: Autor článku zdůrazňuje, že ne všichni důchodci si vynucují respekt nebo se chovají povýšeně. To je sice pravda, ale stejně tak platí, že ne všichni mladí lidé mají negativní postoje k důchodcům. Kritika se obvykle nevztahuje k celé skupině důchodců, ale k určitým situacím nebo jednotlivcům, kteří mohou být obtížní, bez ohledu na věk.
Zdravotní péče: Autor se snaží ospravedlnit častou návštěvu lékaře staršími lidmi, a to jako projev touhy po mezilidském kontaktu. Nicméně, častá návštěva lékaře může být způsobena také dlouhodobou nedostatečnou péčí o vlastní zdraví, což může být nákladné a zatěžující pro zdravotní systém, který hradíme všichni. Je třeba brát v úvahu, že to není jen o mezilidských vztazích, ale i o efektivním využívání zdravotního systému.
Mladí mají také své obavy a problémy: Autor zdůrazňuje, že mladí lidé kritizují důchodce, protože se bojí stáří a smrti. Jenže mladí lidé mají své vlastní starosti a tlaky, jako je hledání a udržení si zaměstnání, zajištění rodiny a plánování budoucnosti. Nelze zobecňovat, že všechny negativní postoje k důchodcům jsou jen odrazem strachu z vlastního stárnutí.
Potřeba reálných řešení: Autor v článku diskutuje o potřebě konstruktivní pomoci důchodcům ale neposkytuje konkrétní návrhy nebo řešení.
Kdyby to nebylo poněkud nefér vůči pacientům, myslím, že by nebylo vůbec od věci dělat školní exkurze na záchytné stanice, do protialkoholních léčeben a podobně. Ale ne ve chvílích, kdy tam je jenom personál, jako jsme byli onehdy my v protidrogové stanici, ale pěkně když je tam pár pacientů v nejlepším.
Dnešní ceny nemovitostí jsou vyšponované uměle, staví se totiž zoufale málo nových bytů a domů, stavební řízení máme snad nejpomalejší v Evropě a to není žádná náhoda 😉 Totéž se děje téměř ve všech státech západního světa.
Téměř ve všech, kromě například Finska. Doporučuji si o tom něco přečíst ale tak ve zkratce.
Finsko mělo jedno z nejvyšších procent obyvatel bez domova, narozdíl od ostatních zemí vyzkoušeli jinou cestu, jak to vyřešit. Vláda nařídila jednotlivým krajům (respektive jejich ekvivalentu ve Finsku) postavit určitý počet nových bytů o daných minimálních rozměrech, počet bytů spočítali zkrátka tak, že spočítali všechny lidi bez vlastního bydlení v zemi. Takto se postavilo během několika let několik desítek tisíc nových bytů, ty zůstaly ve vlastnictví krajů, stanovili v nich jednotný nájem (tehdy asi polovina průměrného nájmu ve Finsku) pro ty, kteří práci měli a nájem zdarma pro bezdomovce, kteří práci neměli. Všichni čekali katastrofu ale stal se pravý opak, téměř všichni nájemníci v soukromých bytech se přestěhovali do těch státních, soukromí vlastníci byli donuceni snížit ceny nájmů o více jak polovinu, počet bezdomovců se snížil z desítek procent na jednotky promile, ceny nájmů spadly na minimum a většina lidí si postupně kraji pronajímané byty odkupuje, jelikož jim na to zbývá po zaplacení rozumných nájmů dostatek peněz.
Tady bychom si měli brát příklad, ne v korporátní Americe, která sama neví, jak ze svého realitního pekla ven. Když teď nějaký politik řekne "inspirujme se s bydlením v USA", ježí se mi všechny chlupy.
Já jsem od rodičů odešel ve 20 letech, na dovolenou sice jezdím většinou do zahraničí ale jednou ročně, low-cost, na vlastní pěst a s batohem na zádech, takže za týden jsem nikdy neutratil víc jak 5 tisíc Kč i s letenkami a ubytováním. Měsíčně uspořím poslední roky okolo 20 tisíc Kč a bydlím ve sdíleném bytě, takže když se poštěstí a budu dál vzorným deprimovaným zaměstnancem, který žije ve velkoměstě, nosí onošené oblečení z hrabáků (téměř zdarma, někdy i zcela zdarma), nakupuje potraviny víceméně pouze lehce před či po záruční lhůtě, nechodí do restaurací, neutrácí prakticky za nic kromě pár nejlevnějších lahváčů o víkendu (jinak bych se zbláznil), tak jestli toto ještě vydržím dalších asi 5 let, podaří se mi složit zálohu na hypotéku, která mi ale bude k ničemu, jelikož když zaměstnavateli řeknu, že potřebuju přidat asi 30 tisíc měsíčně abych měl na plátky, tak můžu jít pod most rovnou.
Oni dnešní boomeři totiž umí nejlépe jenom dvě věci:
1) Závidět těm a nadávat na ty, kteří mají více, než oni.
2) Nenávidět ty a vysmívat se těm, kteří mají méně než oni.
Soucit či pochopení nehledejte, spolumládežníci. Od lidí, kteří ve dvaceti měli první dítě a druhé na cestě, pracovali s výučním listem někde u pásu a koupili si první byt za drobné co našli v telefonním automatu..
To je velice vtipné, na jednu stranu se staříci chlubí, jak si vydělali do třiceti tolik, co dnešní flákači za celý život ne, na druhou stranu každý druhý brečí nad nízkými důchody, jak nemají ani na jídlo chudáci, ačkoli statistika ukazuje průměrný důchod nad 20k, tak kdepak je pravda? 🙂
No jestli tady někdo není zaschlá, ukřivděná jedubaba, co? 😉
Většina mužů dnes žije sama, jelikož většina žen je neschopná dlouhodobého vztahu. Většina mužů má málo peněz, protože musí platit velký nájem, takže si většina mužů nemůže dovolit stravovat se v restauracích a tak si většina mužů, kteří vaří, musí vařit každý den. Nemluvě o kulturistech, pro které je jejich dušeninová dieta posvátná a nikoho jiného ji vařit ani nenechají.
Osobně žiju s manželkou už přes deset let a vařím denně 5x-6x v týdnu, zbytek vaří manželka. Vaření mě baví, je to pro mě relax, nákupy i mytí nádobí obstarávám většinou taky sám - ne každý je líný arogantní Pražák, asi byste z té žumpy měla někdy vypadnout taky mezi normální lidi a zjistila byste, že co je pro vás "normální" je pro zbylých 90% republiky k smíchu nebo spíš k pláči.
No jistě, tradiční rodina bezesporu je sociální konstrukt, ačkoliv pochybuji, že na něm mají zásluhu nějací tajemní "sociální inženýři". Tradiční pojetí rodiny vznikalo velice dlouhou dobu a za působení mnoha vlivů, nicméně to nic nemění na tom, že když náš stát vznikl, když vznikla moderní západní společnost, bylo už toto monogamní a heterosexuální pojetí rodiny normou.
Nelíbí-li se to někomu, může si směle zkusit tuto společnost svrhnout a nahradit ji jinou, či se pokusit vytvořit svou vlastní společnost někde jinde. Nemůže se ovšem poté divit, že s věcmi, které ho na současné společnosti tížily jejím odmítnutím přichází i o ty její výdobytky, které se mu naopak hodily.
Například, co jiného je, než sociální konstrukt, péče o slabší, nemocné, staré či umírající? Proč myslíte, že to společnost vůbec začala praktikovat? Není s.konstruktem také státní zřízení? Armáda? Zaměstnání, školství, věda? To vše jsou pouhé sociální konstrukty, role, které hraje každý člověk ve společnosti ALE co jiného navrhujete? 🙂 Tato společnost zavedla všechny tyto pojmy a role a naoplátku se většinová společnost shoduje na nárocích, které klade na každého jejího člena. Svět, ve kterém žijete, se neobjevil zničehonic. Lidé, kteří vám vyrábí léky a zpracovávají potravu, jsou také členy společnosti a jediný důvod, proč nikoho z nás ještě někdo nesežral k obědu nebo loupežně nezamordoval, jsou právě sociální normy a konstrukty. Tyto konstrukty jsou totiž "konstrukcí" společnosti a pokusy o jejich stržení jsou nutně ohrožením samé existence naší lidské společnosti.
Trochu přemýšlet, šlo by? 😉
Ve článku je opomenutý celkem důležitý fakt, že tato fotografie se veřejně objevila až v časopisu Zeit roce 1991 (do té doby byla pravděpodobně uložena mezi statisíci dalších podobně bezvýznamných fotografií v německých archivech) a dodnes není potvrzeno, zda muž se založenýma rukama je skutečně August Landmesser. Mohlo jít také o Gustava Wegerta (nebo také o někoho docela jiného, jelikož jsou všichni pamětníci mrtví a všechny záznamy o dotyčných ztraceny, nikdy se už pravděpodobně pravdu nedozvíme). Pan Landmesser byl i přes nedostatek důkazů na fotografii identifikován především pro jeho pohnutý osud, který se zkrátka k fotografii hodí lépe a pomáhá dotvářet obraz kultovního hrdiny z davu, který se postavil na odpor.
Fotografie je to bezesporu silná a je celkem běžné, že se takovým momentkám dotvoří či přisoudí i silný příběh. To tedy pouze pro upřesnění.
Otázkou pro mě potom je, jestli v případě tohoto období vůbec bylo nutné vybírat zrovna takovou fotku s nejasným původem, když silných fotografií s podloženými fakty o osobách a dějích na nich zachycených je dostatek.. Ale co už, stalo se, a právě tato fotografie se stala symbolem v myslích mnoha lidí, oddát se to již nedá a tak je vhodnější se smířit s tím, že účel posvětil prostředky, tedy že vzdor a odvaha vůči hrůzné mašinérii a hysterii davu jsou hodnoty hodné následování.
Jako myšlenkový experiment je to určitě zajímavé. Nicméně výstupy takového rozjímání snadno stáhnou k nesprávným závěrům.
Zkuste se třeba podívat do doby kamenné a přesunout tamní dítko do doby středověku. Přežije takové dítě? Nejspíš ne. Třeba už proto, že se po něm chtěly zcela jiné věci, než úslužnost církvi či šlechtě, na prvním místě byla tlupa či nejbližší rodina a mezi nejžádanější vlastnosti byla schopnost lovu a neméně důležitá ochota a schopnost vraždit, například členy ostatních tlup v honbě o potravu.
Snažíte se porovnat nesrovnatelné a přitom zacházíte zbytečně do extrémů, když lepší srovnání máme i v nedávné minulosti. Vezměte si třeba dítě z roku 1970 vnesené do dnešní doby, jak by se mu vedlo? Nejspíš dost bídně, sice by se asi uživilo jako výtečný řemeslník ale nejlepší pracovní zařazení by bylo zcela mimo jeho záběr, jelikož medicína, technologie nebo i ekonomika jsou dnes na zcela diametrálně odlišné úrovni a pokud by takový člověk nebyl manuálně zručný, nejspíš by skončil ve fabrice nebo na pracáku.
Doba se dnes posouvá velice rychle a z dítka, které si dnes rádo hraje s, pro vás, technickými hračkami může být za 20 let ředitel úspěšného start-upu a živit se věcmi, které vy ani nebudete schopný pochopit. Vím to jistě, jako vývojář software jsem se pokusil rodičům několikrát vysvětlit, co vlastně dělám ale to je zcela marná diskuse, jsme od sebe podobně vzdáleni, jako dítě dnešní a dítě středověké :)
Je to rozumný a nevyhnutelný krok. Důchodci jsou sobecká sebranka, která je od komunistů zvyklá na přístup "po nás potopa". Co je jim taky potom, že další generace budou na jejich rozežranost doplácet celý život a sami už nejspíš žádný důchod ani nedostanou, že. "Já jsem poctivě pracoval a odváděl peníze, takže si zasloužím všechno", to je paráda. Co natom, že procentuálně k průměrnému platu už teď máme vyšší důchody, než spousta bohatších západních zemí a hlavně, že procentuálně už dnešní důchodci i po reformě mají více peněz, než měli jejich rodiče. Prostě, dokud pan Vrbátka z Manětína, který vystudoval devítiletku a pak pracoval 40 let na páse nebude mít důchod 50 tisíc čistého, budou důchodci řvát, jak se mají hrozně, jak trpí a jsou okrádáni.
Ze statistik je vidět, že víc jak ¾ důchodců mají u nás důchod vyšší, než 20 tisíc Kč (čistého) měsíčně, to je víc, než mají lidi co pracují na pozicích, ze kterých tito důchodci odešli. A ani jim to není blbé, že budou hodovat na úkor svých dětí a vnoučat, klasika. Bohužel jich je hodně a tak jim budou populisté vždycky pochlebovat stůj co stůj. Třeba i self-made-man Babiš, který je miliardář ale podařilo se mu oblbnout obyčejné důchodce aby si mysleli, že je jeden z nich, haha.
Toto by sice nejspíš zafungovalo taky ale problém a jeho lepší řešení jsou podle mě jinde.
Staví se žalostně málo nových nemovitostí určených k bydlení. Skutečně, tempo výstavby je naprosto tristní a v tom je celý problém s bydlením.
Stát nebo ještě lépe obce by měly začít stavět ve velkém nemovitosti k bydlení ale ne pro sociálně slabé ale pro všechny zájemce, kteří by v nich bydleli za stejných podmínek, jako u soukromých vlastníků.
Stát disponuje mnoha pozemky a obrovskými finančními prostředky, díky tomu by postavil dostatek bytů k tomu aby soukromí vlastníci brzy ostrouhali mrkvičku. Ony i ceny nemovitostí půjdou rapidně dolů ve chvíli, kdy jich bude dostatek a to donutí hamtily k tomu aby je konečně taky začali pronajímat nebo je rovnou prodávali, místo toho, aby si z nich dělali investici. Bytové jednotky a rodinné domy nikdy neměly sloužit jako investice ale here we are.
Například ve Finsku touto cestou šli, zároveň udělali i hodně kontroverzní krok a do nových domů nastěhovali všechny bezdomovce, které v zemi měli a světe div se, nepřišla žádná katastrofa, místo toho se u nich problém s bydlením prakticky vyřešil, zároveň se zlepšila kvalita života lidí, díky čemuž víc lidí začalo studovat místo toho aby se obávali, jestli budou mít co jíst po zaplacení horentních nájmů u soukromníků.
A toto prosím pěkně opravdu není žádný komunismus, ale funkční aplikace sociální politiky v západně smýšlejícím státě.
Naprosto souhlasím, trefný článek na čím dál tím důležitější téma.
Ano, v naší historii to nebylo třeba prakticky nikdy řešit, jenže nikdy v historii taky nebylo naživu víc důchodců, než mladých - taková doba přichází teď v naší historii poprvé a přesně proto je nutné podobné otázky začít nějak řešit a ne je zametat pod koberec a odkládat, dokud nebude (zase) pozdě.
Ano, souhlasím.
Tento problém má pouze jedno demokratické řešení a tedy demokracie - referendum, ve kterém rozhodne názor většiny.
Můžeme dát hlasovat, jestli postavíme mimo zákon heterosexualitu nebo homosexualitu na veřejnosti a vůle lidu ukáže pravý stav věcí.
Nebor radši asi ne, co? 😉
Minority si nemají právo cokoli vymáhat ve většinové společnosti, pouze podávat žádosti či stížnosti a doufat, že budou vyslyšeny - to však neznamená, že se automaticky bude dít to, o co žádají - stát není vaše svobodná matka, co netuší, jak sama vychovávat děcka a tak je rozmazlí do té míry, že z nich vyroste mladý progresivní liberál, který si myslí, že nemusí dělat absolutně nic, zato si ale všechno může doslova vykřičet, jak malé děcko.
Bůhů, chudáček pan autor se dvěma byty má teď trápení, když se mu nedaří vyhodit slušně platící rodinu s postiženým dítětem na chodník, aby náhodou nemusel platit jen o něco málo víc, než byl předražený nájem, který po nich bez okolků chtěl po x let. Opravdu jste mě dojal, nedokážu si představit vaše utrpení, možná, že když mi něco zbude po zaplacení nájmu a energií ve středním městě v bytě 50m2, tedy asi 21 tisíc Kč, tak si tenhle měsíc oželím jídlo a zbytek vám pošlu, abyste náhodou nestrádal.
Ono by se mělo změnit víc věcí.
1) Rozhodnutí o potratu by mělo být zcela na vůli matky a to až do 7. měsíce těhotenství. Potrat by měl být zcela zdarma v případě znásilnění, těhotenství mladistvé ženy, či ohrožení zdraví matky a hrazen z pojištění v naprosté většině případů ostatních.
2) V případě, že otec budoucího dítěte vysloví žádost o potrat v době, kdy ještě je možné ho legálně provést, a budoucí matka vysloví nesouhlas a potrat nepodstoupí, měl by mít takový muž zákonné právo požádat o zproštění od placení alimentačních poplatků. Toto by mělo být uzákoněno jako protiváha k tomu, že ačkoli se na početí podíleli oba rodiče, rozhodovací právo o potratu má výhradně žena.
3) V případě umělého oplodnění by měl být potrat z vlastního rozhodnutí hrazen pacientkou, bez úlevy. Kromě případů, kdy je potrat doporučen ze zdravotních důvodů pacientky či plodu, samozřejmě.
Totálně nesmyslný pohled do hluboké problematiky očima aktivistického laika.
Gayové jsou vystaveni výrazně vyššímu riziku nákazy virem HIV, to není žádný stereotyp ale medicínsky dokázaný fakt. I nedokončený odběr stojí celkem dost peněz, je logické vyřadit z tohoto procesu ty, kteří mají výrazně vyšší riziko nedokončeného odběru. Stejně tak jsou z odběrů vyřazeny těhotné matky, lidé po vystavení nákaze v zahraničí, lidé kteří vycestovali do zahraničí (u nich je dlouhá doba odkladu odběru), stejně tak jsou preventivně vyřazeni lidi starší (tuším 55 let?), nadměrně obézní, lidé s tetováním a tak dále.
Prostě, nehledejte ve všem za každou cenu nějakou agitku, diskriminaci, rasismus a podobně, především v medicíně mají tato opatření většinou dobrý důvod a smysl, ačkoli jim laikové jako vy nemusejí rozumnět (ani to po nich nikdo nechce).
Pominu-li tedy tyto faktické argumenty, zbývá stále fakt, že Česko je většinově křesťanská země a mnoho lidí by mohlo mít ideologické problémy krev homosexuála přijmout a nemocnici třeba i na základě toho následně žalovat, kdyby na to přišli (ze zahraničí běžná zkušenost např. s mormony, případně s muslimy).
Pěkný den.
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Milý pane autore, zaráží mě konkrétní body ve vašem článku, které mě vedou k pochybnostem ohledně prezentovaných informací.
1) Tvrzení o nákladech na provoz věznic:
Vaše tvrzení o nákladech na provoz věznic jsou sice uváděna s částkou 36 000 000,- Kč denně, ale chybí jasná specifikace, co tato částka zahrnuje. Je zásadní znát detaily těchto nákladů, aby bylo možné posoudit, zda jsou opravdu tak vysoké, jak tvrdíte.
2) Porovnání s jinými potřebami společnosti:
Vaše srovnání nákladů na věznice s jinými potřebami společnosti, jako jsou školy, nemocnice atd., je zkreslující a nepřiměřené. Tato zařízení mají zcela odlišné účely a jejich financování by nemělo být porovnáváno v izolaci, ale v kontextu celkového společenského systému a jeho potřeb.
3) Zjednodušující pohled na vězně:
Vaše prezentace vězňů jako "lehkoživků", kteří dostávají "zadarmo jídlo" a žijí v luxusních podmínkách, je přehnaná a zjednodušující. Nezohledňuje složitost sociálních a psychologických problémů, kterým čelí tito jedinci.
4) Pohrdání pracovníky ve věznicích:
Vaše sarkastické poznámky o pracovnících ve věznicích, jako jsou "všeználci hadr", nejenže znehodnocují jejich práci, ale také naznačují nedostatek respektu k profesionálům, kteří se snaží udržovat pořádek a bezpečnost v trestním systému.
5) Situace v českých věznicích:
Vaše tvrzení o českých věznicích jako "nejobsazovanějších ubytovacích zařízeních v republice" vyžaduje konkrétní zdroje a důkazy. Bez takových důkazů jsou vaše tvrzení nepodložená a mohou vést k nesprávné interpretaci situace.
Ale zanadávat si umíte hezky, šup s tím do hospody 🙂