Při péči o seniory? Jak staré? Za mého života moje rodina doprovodila do konce 6 seniorů kolem 80-90 let (infarkt, mrtvice, sešlost věkem, rakovina) a shánět logopeda pro nikoho z nich nás nenapadlo. Nezpochybňuji, že u mladších lidí třeba v případě stavu po mrtvici může být logoped nápomocný, ale v určitém věku mi to už přijde trochu nadbytečné.
Bavila jsem se o tom nedávno s kolegyněmi. Na můj "nářek", že tady absolutně nefunguje sportovní výchova dětí a mládeže (na rozdíl od doby před revolucí) mi kolegyně řekla, že je to přece úplně jedno. Že nepotřebujeme fotbalisty, hokejisty, gymnastky ani skokany na lyžích, ale lékaře, vědce, techniky. Tak jsem se zamyslela a uznala jsem, že má pravdu. Zrovna u toho sportu jsou ty ztráty fuk. Akorát teda škoda, že nefunguje výchova a vzdělávání pořádně ani v tech potřebných oblastech.
Švédové dostali jakési brožurky, jak se chovat v případě zahájení voj.konfliktu.
My dostaneme taky? Je načase! Černochová, Rakušan, PePa chci informace. Sirény, kryty...atd . Osobně si tedy myslím, že největší místní hrdinové brožurku nepotřebují, poněvadž mají plán jasný, a to dorazit k hraničnímu přechodu do Německa a Rakouska, případně na letiště, jako první.
Nesmysl. Pokud si pamatuji, moje představa v cca 18 letech byla podobná.
Teď je nízká nezaměstnanost, ale to nebude věčně. Všichni vidíme v přímém přenosu pád automobilového průmyslu v Evropě a nástup AI. Pracovní trh se promění a já osobně čekám jistou dobu nezaměstnanost třeba 20%, možná víc. Ten přístup se změní, protože zkrátka někteří budou ochotni ten telefon vzít i v pátek a v 18 hodin.
Dále - dotazování vypadají jako budoucí zaměstnanci. Tam bych tu neochotu otročit pro cizího pochopila. Ale kde je budoucí generace podnikatelů? Vsadím se, že i taková se vyprofiluje. A ti rovněž budou zvedat telefony, i o víkendech.
Ale oni skutečně zatím nic neví. Navíc, každý dvacetiletý měl a má utopistické ideály o zeleném světě bez odpadu, kde se všichni milují a žijí v blahobytu a světovém míru a navíc si myslí, že mu svět leží u nohou. To bylo i za nás. Postupně přijdou na to, že svět se netočí jen kolem nich, jak zpívá J.Zmožek ve své písni, vezmou si hypotéky, ožení se, přijdou děti, rozvedou se...a mezitím dospěje další generace, která si o nich bude myslet, ze patří do šrotu.
A že to mají nejisté? No a naší rodiče to měli jisté?? Bylo jim 25, když přišla revoluce a najednou ze dne na den nic z toho, co dosud platilo, neplatilo. Často na ně myslím,muselo to být těžké. Kdo se včas nechytil (a nebyl dost dravý, nebo v některých případech drzý, aby nakradl), tak je dodnes chudý.
Tak, některé záběry už jsou přes čáru, ale většina z nich mi přijde ještě v normě. Práce u hospodářských zvířat je těžká. Kdyby zde byly malé farmy, jak píše někdo níže, kde hospodaří sedlák, který farmu vlastní, tak je to o něčem jiném. Jenomže na záběrech jsou zaměstnanci družstva, kteří vykonávají jednu z nejhorších a nejhůře placených prací, pro cizího. Nejsou to žádní inženýři, naopak asi pěkní íkváči, krávy jejich nejsou. Aktivisty bych tam poslala na tři měsíce na brigádu (a zakázala bych balíčky v podobě hipsterskych sojovo-avokadovych sendvičů s kokosovým mlékem od maminky).
No, když jsem byla dítě, mamka se mnou dělala úkoly tak do třetí třídy. Pak už to bylo na mně. Zhruba v páté třídě jsem je přestala dělat. Buď jsem je vypracovala o přestávce, opsala a nebo prostě je neměla. Byla jsem oblíbená premiantka, takže mě málokdy profesoři vyhmatli.
Teď mám své děti. Dcera je předškolák a chodí od letoška do kroužku, kde dostávají úkoly. Dcera zatím nedává to, aby si uvědomila, aha zítra je úterý, je kroužek, mám mít úkol. Takže na to musím myslet já a zatím to teda vůbec, vůbec, vůbec nestíhám (ke své práci, zajišťování vaření a praní, basic úklidu, zařizování nového bytu a zahrady, doprovodu dětí na kroužky včetně veškeré logistiky, atd.). Myslet na to, po třiceti letech, že mám domácí úkol, a že dcera bude mít sankci, pokud já zapomenu, jsem si zatím nezvykla. Zatím jsme tudíž těžcí lajdaci.
Ale je to dobrý trénink na příští rok. Máme deset měsíců na zlepšení.
Chápu, je to dcery úkol, ale zpočátku to děti samy určitě nejsou s to zvládnout. Ani my jsme nebyli a rodiče pomáhali. Sankce učitele za zapomenutý úkol v 1. a 2. třídě je za mě sankce rodiče a nikoli dítěte.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Zdravotnictví je věc, která musí fungovat bez ohledu na to, jestli je zisková nebo nezisková. Chápu, že provoz není zdarma, ale právě pro tento účel platíme zdravotní pojištění a daně.
1 odpověď