• Mohl byste prosím doložit vaše tvrzení, že “ účinnost jednotlivých psychoterapií se od sebe velmi liší, oscilují od 60 % až po téměř nulu”?


    Mám proti tvrzení: Psychoterapeutické směry se od sebe neliší ve své účinnosti. Své tvrzení zakládám na rozsáhlém výzkumu v psychoterapii, které je známe pod konceptem Common Factors Theory. Omlouvám se za odkaz na wikipedii, ale činím tak z důvodu srozumitelnosti. Vize zde: Odkaz  

    Případně pěkné shrnutí v češtině lze najít zde: Odkaz  

  • V dnesni dobe se v odbornych psychologickych casopisech nezverejnuji vysledky, ve kterych "nic nevyslo". Dokazat, ze neco nefunguje tedy v soucasne dobe v psychologii prostrednictvim dat nelze. Mate tedy 2 moznosti. Bud zpochybnit metodiku prokazujici vliv mezi psychoterapii a zlepsenym dusevnim zivotem, coz v soucasne dobe neni zase tak tezke (dejte mi odkaz na vyzkum a ja Vam ho velmi pravdepodobne zpochybnim.) .. nebo na to pujdete kvalitativne a tedy pujdete do praxe. No a v praxi od vypovedi deti zjistite, ze jim "ten psycholog" vubec nepomohl. Ze to bylo pak jeste horsi. Ze maji otresne zkusenosti atd. atd. Pokud jde o pany z Fss.. Podle meho nazoru je psychologie na Fss v Brne nejlepsi katedra psychologie v republice pokud jde o kvantitativni metodologii. Vyzvete je tedy, at sva tvrzeni prokazou.

    Díky za reakci. Za mě se mi zda že se v tom článku snaží celkem prokazatelně pánové z FSS ukázat v čem je současná příprava na atestace klinických psychologů nedostatečná (např. vyžadování zastaralých zdrojů literatury po adeptech, pracovat s nástroji, které nemají normy pro českou populaci a podobně).


    Nicméně k tomu přidám ještě jiný argument, proč klinicky psycholog nemusí být nejlepší varianta v psychoterapii. Například v jednom z nejrozsáhlejších výzkumu psychoterapie v ČR se ukazuje, že primární profese, zda je terapeut psycholog, pedagog,… je ve vztahu k efektu zanedbatelná: “ Drobný efekt primární profese psychoterapeuta, kdy psychologové dosahovali mírně vyššího efektu než terapeuti s jinou primární profesí, odpovídá poznatkům starších metaanalýz (Smith et al., 1980), velikost tohoto efektu je však věcně zanedbatelná (jedná se v průměru o posun o méně než půl bodu na škálách PHQ-9 a GAD-7.” Viz zdroj zde: Odkaz   Zajisté můžeme rozporovat metodologii výzkumu, ale jsou u meta-analýzy, které na tento jev ukazují. A to už jde zpochybnit obtížněji.

  • Ja vzdycky rikam, ze pokud se chce clovek zblaznit, tak jsou i levnejsi zpusoby nez absolvovat psychoterapeuticky vycvik. Obecne souhlasim s myslenkou, ze by psychoterapeuta nemel delat kazdy clovek z ulice jako dnes. Bohuzel vycviky jsou dnes hlavne byznys s az mystickou povesti. Podivame-li se ale na jejich prinos opravdu kriticky ocima vedy, tak drtiva vetsina i tzv. dlouhodobych a kvalitnich vycviku neprojde (vcetne Kbt). Pro realny a pravdivy rozvoj psychologa je mnohem prinosnejsi absolvovat atestaci ve zdravotnictvi. Po nem totiz budou psychologove aspon trochu rozumet kontextu a nebudou pouze sablonovite dosazovat modely bez porozumeni realne problematice.

    Mate prosím k tomu nějaké data nebo výzkumy, že terapeutické výcviky nejsou přínosné?


    Také by mě zajímalo zda máte nějaké důkazy o tom, že “atestace ve zdravotnictví” je přínosnější? (Důkazní břemeno je na vaši straně).


    Mám proti tvrzení: Funkční specializace z psychoterapie je dosti problematické vzdělání pro výkon psychoterapie. Své tvrzení opírám například o toto vyjádření členů katedry Psychologie FSS MU: Odkaz 1