Měli jsme masnu přímo naproti bydlišti v Praze Vršovicích, koukali jsme na ní z okna. Maso jsme tam vždy dostali, nějaké dlouhé fronty jsme tam nikdy neviěli. Fronta byla třeba když se sešli čtyři zákazníci na jednoho řezníka. Obchod je tam stále, ale mají tam převážně uzeniny. Nekvalitní a podřadné suroviny se dávají do gothaje dnes, protože pokud by se vyráběl jako za socíku, byl by nepoměrně dražší. To není můj dojem, ale informace od renomovaného výrobce uzenin, která před časem prošla i médii.
Vy jste ňouma, Trochu otlačenou PET už nepřijmou......copak s ní asi uděláme? Momentálně mám doma asi tak 20 PET. A kruci jen dvě nejsou poškozené. A z 80 Kč zálohy je rázem 8 Kč. A co s PET co se nevykoupí? V lepším případě půjdou do plastů. v horším do komunálu.
Rozhazovat podle silnice, třeba si to tam někdo sebere.
Hodně povyku, celé stojí na živení lidské závisti. Přidám odkaz, kolik stojí poslanec, blíže v odkazu (jsou to loňské údaje, letos nejspíš povýšeno o inflaci): plat 102 tisíc, příplatek za funkci, kterou ovšem má 3/4 poslanců, 40 tisíc. Náhrady na dopravu, do vzdálenosti 50 km od Prahy 38 tisíc, vzdálenější to mají vyšší. Celkem to v součtu dělá 350 tisíc, zdaní se jen plat, tj. 102 nebo 142 tisíc, zbytek čisté peníze, přes 200 tisíc kč.
Placení poslanců nená ani tak odměnou za jejich práci, ale znamená dotování lidí v politice, tj. ti lidé pracují v rámci svých partají, shání volební hlasy, vymýšlejí politické programy, předvolební hesla. Strávený čas ve sněmovně je malý, krom toho někteří se ani moc neúčastní. Poslanců 200, senátorů 80.
U manželky prezidenta se neočekává, že bude chodit do práce, ani by to dost dobře nešlo, zato musí být všude s prezidentem, i ona reprezentuje zemi, nejen její manžel. Takže si myslím, že by si zasloužila jednak nějaké finanční ocenění, ten plat klidně jako mají poslanci, a taky nějakou náhradu. Nemůže jak nějaký socdem politik šetřit na ošacení a splácet z toho hypotéku. Ona musí vypadat, nemůže mít doma patery šaty a ty střídat. V britské královské rodině se bere jako prohřešek, aby její členka šla někam dvakrát ve stejných šatech. Takže drahé šaty bývají pro jednu akci. My máme jen jednu manželku prezidenta. Opravdu nestojí za to, aby stát jí přispěl aspoň na ošacení, dopravu, kadeřníka, když za její práci ji nijak neplatí? Pro mě je nedůstojné, aby ji živil manžel, kde pak je rovnoprávnost ženy, když peníze dostane tak, že se zaplatí
Vy vnímáte českého voleného prezidenta stejně jako britského dědičného krále?
Jenže ty povinnosti má, tady jsou nějaké protokolární zvyklosti. A nebo řekněme, že tím ošatným je potvrdí ta její funkce i formálně, oficiálně. Samozřejmě by jí náležel i odpovídající plat, min. na úrovni poslance s funkcí, kterých jsou 3/4 z těch 200, tj. 142 tisíc plat, k tomu jako poslanec další náhrady 200 tisíc nezdaněných. A stála by jak jeden poslanec.
Má povinnosti? A čím jí jsou nařízeny?
Mě by zajímalo, na koho kromě dětí, studentů a důchodců tyto "marketingové triky" vlastně cílí? Neznám moc pracujících lidí, kteří by si užívali courání po supermarketu mezi uličkami, a koukali se, co je kde za zboží. Normální člověk se snaží obchod co nejdříve opustit. Zásadně jdu do obchodu s tím, že vím, co chci, jdu si přímo za tím, jelikož koncept stejných prodejen již dávno není pravdou (jak mylně uvádí autor), tak jsem akorát z nákupu naštvaný, protože se pohybuji mezi dvěma městy, a prodejny stejného řetězce jsou pokaždé úplně jiné. Snažím se tedy vždy co nejrychleji najít to, co potřebuji, a přes samoobslužnou pokladnu prodejnu opouštím. I veliký nákup mám hotový cca za 10-15 minut (malé dvoudenní do 5 minut), a vůbec mě nezajímají do cesty nastrčené zbytečnosti. A tuto praxi pozoruji u veliké spousty lidí okolo...
My důchodci nemáme příjmy na to, abychom nakupovali zbytečnosti. Z domova máme napsáno, co máme koupit a obchod se snažíme projít co nejrychleji. V tom nám ovšem překážejí pracující, kteří si stoupnou doprostřed uličky a prohlžejí si veškeré zboží v regálech a přemýšlejí, jakou zbytečnost by ještě koupili.
1
Sledujících
1
Sleduje
1
Sledujících
1
Sleduje
Pečující osoby jsou podle zákona o důchodovém pojištění účastníky důchodového pojištění. Musí tuto skutečnost ale prokázat, to za ně nikdo nemůže udělat.